demokracie

Íránský festival

Pavel Kopecký | 25. 1. 2012 | Poznámky k událostem

Sešly se mi dvě zajímavé civilizační zkušenosti. Bavil jsem se s významným českým politikem, který mi vyprávěl, jak si v roce 2002 vyměňoval názory s Jacquesem Chiracem. Zejména na snahu USA zatáhnout Paříž do napadení Saddáma Husajna. Tehdejší francouzský prezident byl přesvědčen o tom, že atak Bagdádu zákonitě přejde ve válku s Íránem. Proto odmítal takový nápad jako iracionální. A pak jsem vyrazil na První festival íránských filmů, který před pár dny skončil v Praze. celý článek »

Evropa aneb politické přeskupování

Bronisław Wildstein | 23. 1. 2012 | Články a komentáře

Vše nasvědčuje tomu, že v současné Evropě, tedy i v naší středoevropské části, dochází k politickému přeskupování, které nahradí dřívější protiklad levice-pravice. Ostatně lze se domnívat, že tento jev přesahuje náš kontinent a odráží širší, globální dění. Jde o úpadek tradiční demokracie v jejích národních podobách a o přebírání moci finančně politickou oligarchií. Tato oligarchie ovšem nevznáší protidemokratická hesla. Právě naopak, hlásá, že vytváří novou, širší, tudíž lepší obměnu demokracie. Nápadně to připomíná komunistickou ideologii s její kritikou parlamentarismu, tedy tradiční, „formální" demokracie, a snahu nahradit ji novou, vylepšenou verzí v podobě demokracie lidové či socialistické. Dnes máme na našem kontinentě co dělat s „evropskou demokracií". Není to přitom jediný případ sémantického překrucování. Nová oligarchie, která reálně ničí tržní mechanismy, tvrdí, že je reprezentantem volného trhu. Současné štěpení je tedy střetem obhájců tradiční, národní demokracie s jejími odpůrci z řad oligarchů. celý článek »

My vám zajistíme růst, vy se nebudete bouřit

Yeh-chung Lu o tiché dohodě mezi Čínou a jejími občany

Andrej Slivka | 20. 1. 2012 | Rozhovory

Lze očekávat, že se Čína stane světovým hegemonem? A co jí v tom může zabránit? I na tyto otázky odpověděl tchajwanský profesor Yeh-chung Lu, který přijel na Masarykovu univerzitu přednášet o americko-čínských vztazích v jihovýchodní Asii. celý článek »

Palackého dilema

Jak se Česko postaví k výsledkům posledního summitu EU?

David Hanák | 12. 12. 2011 | Poznámky k událostem

Skončil další summit EU, tentokrát jsme ale neviděli žádné poplácávání po zádech, žádné zářivé úsměvy. Situace je vážná, ba dokonce kritická. Co na to Češi? celý článek »

Bezpečnost versus svoboda?

Bronisław Wildstein | 12. 12. 2011 | Články a komentáře

Žijeme v říši samozřejmosti. Takový závěr se nabízí, pokud pozorujeme polský mediální mainstream a nasloucháme publicistům, kteří v něm dominují. Je pro ně samozřejmé, že vzdát se eura nebo omezit je by znamenalo katastrofu, že čím více kompetencí mají unijní instituce a jejich úředníci, tím lépe, že odevzdání správy státních, především pak našich financí do rukou jakéhosi dosud blíže neurčeného evropského orgánu uzdraví kontinentální a polskou ekonomiku, že pokrok rovná se přesun pravomocí státu k evropským instancím a že řešení navrhovaná v Bruselu, ale také v Berlíně či v Paříži mají na zřeteli výlučně naše společné dobro a politici i úředníci, kteří tam působí, se povznesli nad partikulární zájmy a reprezentují nezištnou evropskou identitu, a také že ve světě upevňovaných hospodářských vztahů ztrácí suverenita na významu a odchází na smetiště dějin. Hlasatelé těchto názorů tvrdí, že z jejich odpůrců promlouvá výlučně ignorance nebo zlá vůle, či spíše obojí dohromady. celý článek »

Cena svobody

Bronisław Wildstein | 9. 12. 2011 | Články a komentáře

Projev polského ministra zahraničních věcí Radosława Sikorského v Berlíně prezentoval stanovisko vlády Donalda Tuska v mezinárodních otázkách. S jeho obsahem by se měli ve svém zájmu seznámit i Češi.
celý článek »

Nepřátelé demokracie

David Hanák | 9. 11. 2011 | Články a komentáře

Nebývá zvykem, aby byl v Revue Politika uveřejněn článek bývalého levicového politika. V případě článku Zlaté tele v právu docenta Zdeňka Koudelky se tak stalo. Rád bych zde probral teze, které Koudelka ve svém textu axiomaticky uvádí a z jejichž pozic kritizuje teorii materiálního jádra ústavy coby teorii nedemokratickou, srovnatelnou s prameny práva komunistického či nacistického. celý článek »

Uhlasujeme se k smrti?

Pár poznámek k chiméře vědeckého konsenzu

Ondřej Ryčl | 24. 10. 2011 | Články a komentáře

Vyprávěl mi kamarád, který příležitostně pracuje jako průvodce na cykloturistických výletech, že si před pár lety začal všímat něčeho zvláštního. Skupinka turistů dojede na křižovatku a řeší, kudy dál. Mají s sebou mapy i průvodce (mého kamaráda), jenž ví, kterou cestou se vydat, ale turisté o dalším postupu rozhodují tak, že hlasují. Tedy nikoliv nahlédnutím do mapy či konzultací s někým, kdo to tam dobře zná, obecně řečeno sběrem a vyhodnocením relevantních informací, ale volbou. Když se mu to stalo poprvé, byl překvapený, kladl odpor, hádal se. Teď už to nechává být. Nechá je, ať si svobodně odhlasují, kam že pojedou, a průvodcování převezme, až když cesta končí někde na smetišti, mezi bednami v továrním skladišti či na jiném bezvýchodném místě. Oč jsou turisté zpočátku spokojenější, jak to pěkně vyřešili, o to jsou na konci naštvanější, kde skončili. I takové příběhy přináší postmoderní doba. celý článek »

Zlaté tele v právu

O materiálním jádru ústavy

Zdeněk Koudelka | 14. 10. 2011 | Články a komentáře

Zrušení ústavního zákona o zkrácení volebního období v roce 2009 bez toho, aby k tomu Ústavní soud opravňovala ústava, ale i další jeho snahy nadřadit se nad ústavodárce vycházejí z teorie materiálního jádra ústavy, které je podle jejích zastánců nad samotnou ústavou. Po odmítnutí Božího základu odvozovaly sekulární ústavy svou dominanci v právu z toho, že byly přijaty obtížnějším způsobem než obyčejné zákony - v parlamentech či v referendech. V reakci na to, že i demokratické ústavy umožnily nástup nedemokratických režimů, se v ústavách začaly objevovat klauzule nezměnitelnosti a v teorii pojem materiální jádro ústavy. celý článek »

Jak (ne)dělat politickou teorii: případ Tocqueville

Pavel Dufek | 12. 10. 2011 | Články a komentáře

Proč by nás měl na počátku jednadvacátého století zajímat Alexis de Tocqueville? Odhlédneme-li od učebnicových frází především o jeho dvou hlavních dílech - Demokracii v Americe (dále DA) a Starém režimu a revoluci (SRR) - v nichž vystupují do popředí Tocquevillova originalita, pronikavý vhled, schopnost jít pod povrch věcí či odvaha nabízet nekonvenční vysvětlení historických událostí, z čeho pramení jeho aktuálnost pro dnešního čtenáře, ať už přichází z akademické sféry, nebo ho prostě jen nebaví číst před spaním beletrii? Originalitou a nekonvenčností koneckonců oplývalo nemálo autorů či autorek, které si dnes připomínáme pouze z historického zájmu či jako součást úcty k literárně-odbornému kánonu. celý článek »