demokracie

Jak voliči kroužkovali?

Namísto zběsilého preferování posledních kandidátů šli voliči tentokrát na jistotu

Vojtěch Navrátil | 22. 11. 2013 | Analýzy a studie

Preferenční hlasování se v roce 2010 v souvislosti se sněmovními volbami stalo velmi diskutovanou záležitostí a například iniciativa Defenestrace 2010 vedená chartistou a jaderným fyzikem Františkem Janouchem a spisovatelkou Lenkou Procházkovou vyzvala ke kroužkování posledních čtyř kandidátů na kandidátkách. Dle jejich představ to mělo znamenat podstatně větší politické zemětřesení než zvonění klíči na Václavském náměstí. Voliči je ve volbách poslechli – celkem 47 poslanců (oproti šesti v předešlých volbách) vděčilo svému zvolení pouze preferenčním hlasům, přičemž nebylo výjimkou, že do dolní komory byl „katapultován“ i kandidát zaujímající na kandidátce poslední místo. Proto si tyto volby vysloužily mediálně vděčné označení „voličská revoluce“, přestože se o žádný převrat co do míry využívání preferenčních hlasů nejednalo. Letos nebyl preferenčnímu hlasování věnován příliš velký mediální prostor. Přesto by při hodnocení výstupů letošních sněmovních voleb nemělo zůstat stranou pozornosti. celý článek »

Postpolitičnost čili postdemokracie

Bronisław Wildstein | 13. 11. 2013 | Články a komentáře

Demokracie je v současném světě nesporným vítězem na politické aréně. Zdaleka to neznamená, že tento systém není ohrožen, formálně však alternativní model nikdo nenavrhne. Proces, který k tomuto stavu vedl, probíhá už od války. Připomínám, že totalitním systémům a různým despotickým režimům se také říká „demokracie“. celý článek »

Krize liberalismu

Pierre Manent | 18. 10. 2013 | Analýzy a studie

Letos na jaře publikovala revue Commentaire text přednášky, kterou Pierre Manent přednesl v kroužku Politique autrement (Politika jinak) 8. února 2011, v podobě, v jaké vyšla v sešitech tohoto sdružení v říjnu 2012. Po přednášce následovala diskuse, která autorovi pomohla upřesnit a prohloubit analýzu situace, v níž se nachází Francie a Evropa. Přinášíme mírně krácený text Manentovy přednášky a také několik otázek a odpovědí z následující diskuse. celý článek »

Preferenční hlasování od vzniku republiky po „kroužkovací revoluci“ I.

Prvorepublikové boje a experiment s obecními volbami

Vojtěch Navrátil | 14. 10. 2013 | Analýzy a studie

Takzvaná „kroužkovací revoluce“ ve volbách v květnu 2010 vynesla z nevolitelných míst do Poslanecké sněmovny takřka čtvrtinu jejího osazenstva. Vykroužkování některých zprofanovaných lídrů typu exministra vnitra Ivana Langera v mnohých lidech dokonce vzbudilo naději (pokolikáté už?) na zlepšení politických poměrů v zemi. Téma preferenčního hlasování se proto bezprostředně po volbách stalo v České republice poprvé v historii významněji sledovanou záležitostí. Ne vždy tomu tak ale bylo. celý článek »

Protikorupční kampaň v kauze exposlanců a právo

Zdeněk Koudelka | 9. 10. 2013 | Analýzy a studie

Jestliže se o prostituci hovoří jako o nejstarším řemesle na světě, lze o úplatkářství mluvit jako o jednom z nejstarších deliktů. Stejně starý je boj proti němu. V současné době je vedeno protikorupční tažení, které je politickou a mediální kampaní protaženou do justice a práva. Slovy Petr Hájka: „Slovo korupce se stalo tímtéž základním pojmem jako v minulém režimu třídní boj. Má také podobné důsledky. (…) Ty, kdo se radují, že konečně se ,zkorumpovaná třída politiků‘ začíná bát, je nutno upozornit, že brzy se budou bát všichni a každý. Rozkrádání veřejných peněz je bezpochyby zločin. (…) Politicky se však využívá jen tehdy, je-li třeba převzít moc.“ (Smrt v sametu, Praha 2012, s. 11) celý článek »

O potřebě demokratické politiky

Petr Fiala | 2. 10. 2013 | Analýzy a studie

Nespokojenost se stavem české politiky a s českou politickou kulturou není nová. Ostatně netýká se jen české společnosti, také jiné evropské země procházejí obdobím „politické únavy“. Málokde je však rozdělení mezi politikou a společností tak hluboké jako u nás. Nedůvěra v klíčové instituce demokracie, pocit všeobjímající korupce a bezútěšného stavu politické kultury dosáhly míry, která nás musí znepokojovat. Není přitom až tak důležité, zda tyto pocity společnosti odpovídají realitě nebo jsou vyvolány médii či vznikají z nerealistických očekávání. Nálada společnosti totiž zpětně utváří politiku, vymezuje prostor a podmínky, v nichž lze demokratickou politiku realizovat. celý článek »

Česká pravice na rozcestí

Ondřej Šlechta | 30. 9. 2013 | Poznámky k událostem

Politické síly napravo od středu zoufale hledají klíč k úspěchu. Měsíc před volbami se vyprofilovaly dva přístupy. Exministr školství Petr Fiala (ODS) hledá cestu, jak slovo pravice rehabilitovat. Exministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) samotný smysl pravolevého dělení odmítá. celý článek »

Slova dnes o ničem nevypovídají

Filozof Guy Sorman nejen o francouzské levici

Lukasz Pawłowski | 19. 9. 2013 | Rozhovory

celý článek »

O populismu a lidu

Petr Zenkner | 31. 7. 2013 | Analýzy a studie

Ředitel francouzského Centre national de la recherche scientifique Pierre-André Taguieff kdysi prohlásil, že populismus se zdá být silnější, čím více intelektuálů ho kritizuje. Může dnes uspět politik, který není populistou? Nejsou populismus a demokracie bytostně propojeny, když základem demokracie je lid, na který se každý populista odvolává? Nebo populisté lidu pouze zneužívají pro své cíle? celý článek »

Zdechlina s make-upem

Raúl Castro – blecha, která si osedlala tygra

Josef Mlejnek jr. | 26. 7. 2013 | Články a komentáře

V srpnu 1960 charakterizoval americký časopis Time Che Guevaru jako mozek revoluce, Fidela Castra jako její srdce a Raúla Castra jako její pěst. Kubu komunistická propaganda sice líčila jako „ostrov svobody“, ve skutečnosti však jde o jednu z nejtužších diktatur současného světa, o zemi, kterou podobně jako Severní Koreu pád komunismu z přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století jaksi minul. Zatímco Che Guevara dávno doplatil na své „revoluční bouřliváctví“, bratři Castrové mají tuhý kořínek. Není divu, bez něj by se totiž asi vůbec nedostali k moci. celý článek »