demokracie
Politika, jaká má být…
Rozhovor s Petrem Fialou o vytrácení politiky, krizi evropské integrace, blízkých identitách, levici, pravici a o tom, jak se pokusit učinit náš život radostným, svobodným, odpovědným a konkrétním
Ondřej Krutílek | 20. 12. 2010 | Rozhovory
Politolog a rektor Masarykovy univerzity vydal letos dvě knihy, Politika, jaká nemá být a Evropský mezičas. Nové otázky evropské integrace, jež v zainteresovaných kruzích vzbudily zasloužený rozruch jak pro závažnost témat, jimž se věnují, tak pro lehkost, s jakou tak činí. celý článek »
Zastupitelská demokracie ve spirále evropské politiky
Vít Hloušek | 17. 12. 2010 | Sympozium CDK: Podmínky politické stability a prosperity v Evropě
V současné době je módním výrazem pro pojmenování celé řady jevů spjatých s evropskou politikou, společností a ekonomikou slovo krize. V jistém slova smyslu oprávněně, v jiném ale neodpovídá skutečnosti, neboť Evropa představuje jednoznačně ve srovnání s celou řadou jiných částí světa stále ostrov klidu, blahobytu a stability. Možná bychom ale mohli hovořit o tom, že evropské dynamice nastartované po roce 1945 na západě kontinentu a přenesené po roce 1989 i do jeho středu (méně už na jih a východ) trochu dochází dech. Dvě nové a nosné konstrukce poválečného boomu Evropy - sociální stát a evropská integrace - čelí zřetelné výzvě po redefinici, které současná evropská politická elita není schopna z různých důvodů dostát. celý článek »
Stabilizace a demokratizace Iráku
Po úspěšné stabilizaci země záleží její demokratický vývoj na Iráčanech
Lukáš Hoder | 6. 4. 2010 | Články a komentáře
Jeden americký konzervativní komentátor v reakci na nedávné parlamentní volby v Iráku napsal, že v dnešní situaci měla být země již v roce 2005, kdy proběhly první řádné volby do iráckého parlamentu, které menšinoví sunnitští Arabové zcela nebojkotovali. Přesto tehdy k volebním urnám masově nepřišli a s následným vývojem se nesmířili. Další tři roky násilí a chaosu ukončené až navýšením amerických vojenských sil, změnou taktiky stabilizačních sil a vojenskou porážkou sunnitů a al-Káidy umožnily cestu k druhým řádným parlamentním volbám, které proběhly 7. března tohoto roku. celý článek »
Co je to německý konzervatismus?
Recenze knihy Aleše Urválka
David Hanák | 26. 3. 2010 | Články a komentáře
Aleš Urválek v knize Dějiny německého a rakouského konzervativního myšlení (Nakladatelství Olomouc, 2009) udělal kus dobré práce jako historik myšlení. Uvádí čtenáře do problematiky, ukazuje mu její ideový a intelektuální prostor. Jako filozof však autor prokázal trestuhodně slabý výkon. celý článek »
Lisabonská mašina se zadírá
Kauza navýšení počtu europoslanců ukazuje, kterak EU umí škodit sama sobě
Ondřej Krutílek | 15. 3. 2010 | Bruselky
Jedním z nejdůležitějších argumentů pro přijetí Lisabonské smlouvy byl ten, jenž hovořil o zefektivnění fungování EU. Pár měsíců poté, co Unie začala novými pravidly řídit, se ale ukazuje, že zastánci „stále užší integrace" ne všechno náležitě domysleli. celý článek »
Velký návrat do Evropy
Dopady posledních dvou rozšíření EU pohledem Američana
11. 3. 2010 | Analýzy a studie
Přední expert amerického ministerstva zahraničních věcí na evropskou politiku David T. Armitage jr. se ve své zprávě pro Centrum pro analýzu evropské politiky pokouší odpovědět na otázku, jaký měl vstup tzv. středoevropské desítky do EU vliv na Unii jako celek. Armitage nejdříve krátce shrnuje vývoj vztahů od konce studené války, poté se pokouší posoudit, jak se novým členským zemím daří hrát evropskou hru. Nakonec uvádí několik pozitivních a negativních dopadů rozšíření. celý článek »
Proč neusilovat o změnu režimu v Íránu
Miroslav Kalous | 3. 3. 2010 | Články a komentáře
V USA se objevují hlasy, které vybízejí vládu k prosazování změny íránského režimu. Jako ilustrativní příklad této tendence může sloužit článek Richarda Haasse, prezidenta vlivného think-tanku The Council on Foreign Relations, v Newsweeku z 22. ledna. Rámcově podobný názor vyslovil na stránkách tohoto časopisu i Lukáš Hoder ve své reakci na starší článek Ondřeje Šlechty. Existují však důvody domnívat se, že politika změny režimu neprospěje ani Íráncům, ani západním zemím. celý článek »
Bránící se demokracie
Ondřej Šlechta | 18. 2. 2010 | Poznámky k událostem
Nejvyšší správní soud patrně v obavách o českou demokracii zakázal Dělnickou stranu. Perzekuce ji ve skutečnosti ještě více posílí. Její zákaz je nejlepším způsobem, jak ji dostat do parlamentu, což je přesně to, co si její odpůrci nepřejí. Stačí se podívat na politické projevy předních „dělníků". Demagogické výkřiky střídají plané fráze, kolem dokola obalené podivnou směsí vulgárního nacionalismu, ultrakonzervativních pseudomoralistických postojů a proletářské malosti. celý článek »
Zachraňte štramáka Vandase!
Ondřej Šlechta | 14. 1. 2010 | Poznámky k událostem
Snaha vlády rozpustit Dělnickou stranu, k čemuž se kladně vyjadřuje (nebo se na tom přímo nějakým způsobem podílí) řada lidskoprávních organizací, politiků a publicistů (kteří bůhvíproč věří tomu, že by rozpuštění DS mělo nějaký vliv na výskyt jevů, jako je rasismus a xenofobie uvnitř společnosti), je zcela zbytečným kondičním cvičením už dávno nemotorného nepolitického kolosu, a to navzdory patetické dikci většiny médií. První pokus ještě Topolánkova vláda diletantsky zbabrala, nyní najala alespoň věhlasného advokáta Tomáše Sokola. Proti němu se překvapivě nepostavili doktoři Slámová nebo Kubíček, na kterých ulpěl neférový cejch „neonacistických advokátů", ale sebejistý Tomáš Vandas, který na „proces roku" zvolil konečně jiný ohoz než červenou košili a koženou bundu. A proč ne? Svým způsobem dávno vyhrál. celý článek »
Svoboda po komunismu
Ryszard Legutko | 21. 12. 2009 | Články a komentáře
Dějiny naplňování negativní svobody během procesu, v němž despotismus přichází o své pole působnosti, jsou samozřejmě mnohem složitější, než by vyplývalo z jednoduchého schématu známého v literatuře jako „whigovské pojetí dějin". Především existuje celá řada nedorozumění kolem samotného pojmu „despotismus". Obvykle bývá prezentován jako centralizovaná státní moc disponující silným represivním aparátem. Z jiné perspektivy bývá ale ona byrokratická struktura hodnocena kladně jako základ novodobého státu, který je v politickém myšlení nastiňován a popisován přinejmenším od Jeana Bodina. celý článek »
« Předchozí | 1 | 2 | 3 | … | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | Další »