Československo

2014: první souběžné volby po 22 letech

Jak se volilo v roce 1992 a co z toho vyplývá

Vojtěch Navrátil | 24. 6. 2013 | Poznámky k událostem

Byť po demisi vlády premiéra Nečase požaduje levicová část dolní komory její rozpuštění, možnost vypsání předčasných voleb se (alespoň prozatím) nejeví být tou nejpravděpodobnější variantou. Nadále tak jako nejreálnější vypadá možnost, že se příští rok na konci května bude v České republice volit současně do Evropského parlamentu i do Poslanecké sněmovny. Ačkoliv od roku 1998 zažíváme vždy na podzim ve dvouletých periodách souběh senátních a komunálních/krajských voleb, teprve v případě sněmovních a evropských voleb by se jednalo (i přes některé rozdíly, jako je počet volebních obvodů a výše klauzule pro koalice) o první skutečně souběžné volby v historii samostatné České republiky. Naposledy obdobná situace nastala v polovině posledního roku existence Československa, kdy v červnu 1992 měli voliči v českých zemích možnost hlasovat najednou dokonce třikrát – při volbách do Sněmovny lidu (SL FS) a Sněmovny národů Federálního shromáždění (SN FS) a do České národní rady (ČNR). Jaké tyto volby byly? A mohou nám něco napovědět o volbách v roce 2014 (pokud ty sněmovní nebudou předčasně)? celý článek »

VK bez hysterie

Anketa k prezidentskému období Václava Klause

Stanislav Balík, Hynek Fajmon, Lubomír Kopeček, František Mikš, Pavel Švanda | 5. 6. 2013 | Články a komentáře

Dvě prezidentská období Václava Klause, nejvýraznějšího a možná nejkontroverznějšího politika českého polistopadového vývoje, umožňují předběžné hodnocení. Mnohé jistě ukáže blízká nebo vzdálenější budoucnost. Redakce časopisů vydávaných Centrem pro studium demokracie a kultury jsou však přesvědčeny, že určité zvážení základních prezidentových činů a způsobu výkonu jeho funkce je možné již nyní, alespoň ve stručné, orientační podobě, respektive v některých aspektech. Nepochybně také proto, aby kampaní proti vyhlášené amnestii nebylo setřeno významnější a dlouhodobější usilování o „politickou politiku“, jak lze snad označit působení Václava Klause ve vysokých státních úřadech. (Slovní spojení „politická politika“ by bylo v jiných než českých kontextech nepochopitelné, zde se jím rozumí politika standardního, liberálního typu, s důrazem na ideově vyhraněné politické stranictví při současném pragmatickém vyhodnocování politicky možného a uskutečnitelného.) O příspěvky byli požádáni pravidelní přispěvatelé partnerského časopisu Kontexty, který se vždy o prezidentovu politiku zajímal a často ji (většinou pozitivně) hodnotil. celý článek »

Pravicová zahraniční politika: Nebombardujme nevinné lidi

Bohumír Žídek | 22. 5. 2013 | Články a komentáře

Můj text Pravicová zahraniční politika v ofsajdu záhy vyvolal polemiku z pera Romana Jocha. Ačkoliv si myslím, že některé zásadní argumenty pominula, jsem za ni rád. Domnívám se totiž, že o tématu je nutné diskutovat. Zde je má krátká reakce na Jochovy připomínky. celý článek »

ÚSTR schytal politický políček. Bohužel právem

Ondřej Šlechta | 12. 4. 2013 | Poznámky k událostem

Odvolání ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Daniela Hermana vyvolalo bouřlivou mediální odezvu. Zejména na pravici se ozývá, že jde o výsledek politické pomsty, další důkaz etablování KSČM a snad až neblahý příznak blížící se rudo-oranžové normalizace. Dovolím si na webu, který se hlásí ke konzervativně-liberálním idejím, vyslovit kacířskou myšlenku: domnívám se, že jedna strana sporu o bytí a nebytí ÚSTR dostala, co si po právu zasloužila. celý článek »

Připravme se na změny

Mezinárodní bezpečnost na počátku druhé dekády 21. století

Martina Heranová | 13. 3. 2013 | Články a komentáře

Po dvaceti letech od skončení studené války, zarámovaných vládou jediné světové supervelmoci, Spojených států amerických, stojí mezinárodní společenství opětovně na rozcestí. Vývoj v posledních letech potvrdil postupnou změnu v rozložení sil největších světových hráčů a nevyhnutelný posun směrem k multipolárnímu světu.
celý článek »

Je „transfer“ pouhým eufemismem pro „etnickou čistku“?

Kořeny pojmu a vývoj anglicky psané debaty o odsunu sudetských Němců z Československa

Martin D. Brown | 4. 2. 2013 | Analýzy a studie

George Orwell ve své zásadní eseji nazvané Politika a anglický jazyk z roku 1946 napsal: „Politický jazyk musí zhusta sestávat z eufemismů, kruhové argumentace a bohapustého mlžení (...) Miliony rolníků jsou okrádány o svá hospo­dářství a vyháněny na strastiplné cesty pouze s tím, co dokážou unést v ná­ručí: taková praxe se nazývá transferem obyvatelstva či úpravou hranic."¹ Orwell měl nepochybně pravdu, ovšem jeho často opakovaný výrok, že „transfer" byl pouhým eufemismem, pomíjí některá klíčová fakta o kořenech a vývoji tohoto pojmu. Přesto (nebo právě proto) podobné názory v anglicky psané literatuře na téma nuceného vystěhování sude­toněmecké menšiny z Československa po druhé světové válce převládají i dnes.² celý článek »

O české soše Svobody

Pavel Švanda | 27. 11. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

České revoluce odjakživa vypadají spíše jako státní převraty než jako davové bakchanálie. To neplatí o květnu 1945. Avšak mnohé z toho, co se právě tehdy dělo, neučinilo Čechům Revoluci davů sympatičtější. Nicméně, ať zprvu s národními prapory nad hlavami, nebo posléze u pracovních stolů: na přelomu let 1989-1990 zdaleka nešlo jen o to rozrazit sevření totalitního státu a nastolit otevřenou, a proto vlastně neznámou budoucnost. Cílem byla spíš rychlá demontáž beztak již téměř nefungujícího politického a ekonomického systému, který měl zhoubné následky pro národní kulturu i pro životní úroveň Čechoslováků. Nastala poptávka po účinných právních zásadách a fungujícím ekonomickém know-how. Záruky občanských svobod pro jednotlivce a mechanismy parlamentní demokracie měly vytvořit podmínky pro úspěšnou proměnu všeobecných životních podmínek. 
celý článek »

Politické společenství a národ

Stanislav Balík | 7. 11. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

Téma patriotismu či vlastenectví, klíčové pro společenskou kohezi, neboť právě ono buduje politické společenství a národ, stojí v české veřejné debatě zcela na okraji zájmu. Pomiňme skupiny nacionálně-šovinistické z nejrůznějších skinheadských a neonacistických kruhů, které v pomatení pojmů a historických skutečností mají národa plná ústa či pera, aniž by jim samotný pojem byl zřejmý. Na neextremistické, intelektuální scéně je v tomto ohledu pusto a prázdno. Snad v obavě, aby nebyli za zpátečnické, prachem konce devatenáctého a začátku dvacátého století zapadané exoty se čeští veřejní intelektuálové tématu národa, procesu jeho budování, péči o vztah k vlasti až na skromné výjimky nevěnují. celý článek »

TGM a „balkanizace“ střední Evropy

Pavel Kopecký | 18. 7. 2012 | Články a komentáře

Vznik České republiky nebyl bohužel výsledkem hledání a nalezení ideje, jako tomu bylo v případě Republiky československé roku 1918, nýbrž důsledkem čirého pragmatismu. A na posledním výhonku „balkanizace" střední Evropy je to poněkud znát. celý článek »

Chce to fakta, ne blouznit

Polemika s Davidem Hanákem

Vojtěch Navrátil | 6. 6. 2012 | Články a komentáře

Neexistuje žádný univerzálně špatný či dobrý volební systém, sám o sobě napomáhající udržení demokracie, či naopak vedoucí k jejímu zhroucení. Obdobně stejný volební systém ve dvou různých zemích nepovede k identickým výsledkům. Vždy záleží na konkrétních podmínkách daného prostředí. Přesto to někteří lidé, například David Hanák ve svém textu České politické gamblerství, ignorují. celý článek »