Československo

České politické gamblerství

David Hanák | 11. 5. 2012 | Poznámky k událostem

„Gamblerství neboli gambling je chorobná závislost na hraní hazardních her. Gamblerství je považováno za patologickou psychickou závislost na lákavé představě rychlého zisku peněz nebo jiné hmotné výhry. Pravidla her jsou přitom nastavena z dlouhodobého hlediska pro hráče nevýhodně. Mnozí hráči získávají závislost na hře, rostoucí finanční problémy se snaží vyřešit další účastí ve hře, a vytvářejí tak bludný kruh." Vzpomněl jsem si na tuto definici, když zhruba sto tisíc lidí v Praze pod vedením odborů 21. dubna 2012 žádalo odchod současné vlády a nové volby. A znovu pak na prvního máje. celý článek »

Do propadla dějin?

O Václavu Havlovi s odstupem

Pavel Kopecký | 28. 3. 2012 | Články a komentáře

V roce 1991 se mi udála prapodivná věc. Na Gustáva Husáka, který abdikoval vzápětí po Listopadu, jsem jako malý kluk vlastně už zapomněl. Tehdy - dnes vím, že to bylo 18. listopadu 1991 - mne ale zničehonic napadlo, že když je bývalý prezident ročník 1913, měl by nejspíš brzy zemřít. Víc jsem se tím nezabýval. A pak ten den přišla zpráva, že se tak skutečně stalo. O dvacet let později jsem zažil de facto to samé... celý článek »

Právo menšin v proměnách času a souvislostí

Historii nezměníme, proto bychom ji neměli přehlížet

Václav Houžvička | 13. 2. 2012 | Analýzy a studie

Téma národnostních či etnických menšin představovalo pro meziválečné Československo klíčový moment jeho existence i mezinárodněprávního postavení. Záhy po založení samostatné ČSR to potvrdil pokus o ustavení Německých Čech na přelomu let 1918 a 1919. Následovala krátká éra určitého zklidnění a nastartování kooperativních vztahů českých a německých politických stran nového státu ve 20. letech. Nástup nacismu v sousedním Německu vyvolal eskalaci politických požadavků politické reprezentace Sudetoněmecké strany na konci třicátých let 20. století. Konflikt Čechů a Němců kulminoval na podzim roku 1938 připojením pohraničních oblastí ČSR k Německé říši v důsledku podpisu Mnichovské dohody. Na základě tzv. práva (ve skutečnosti pouze principu) na sebeurčení skupin etnických Němců ve střední a východní Evropě bylo zničeno Československo. Toto historické memento si nástupnická Česká republika nemůže dovolit přehlížet. Jakkoliv se mezinárodní kontext postavení našeho státu podstatně proměnil díky členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Zkušenost říká, že žádná situace není navždy neměnná. celý článek »

O smíření s minulostí

Václav Havel odešel a komunisté zůstali

Jan Frank | 11. 1. 2012 | Články a komentáře

Smrt Václava Havla nám umožnila reflexe, které si běžně necháváme (v lepším případě) na výročí 17. listopadu. Zřejmě nejdůležitější otázkou, kterou se vyplatí řešit, je „váha" Václava Havla - a šířeji celého disentu - v procesu zbavení komunistů moci a přesměrování výhybky společenského vývoje směrem k dnešku, bez osmašedesátnických nebo jiných alternativ. Vděk disentu bývá po právu shledáván v urychlení tohoto vývoje. Proč ale máme navzdory „měkkosti" sametové revoluce dodnes tak zatvrzelé komunisty? Nebyl k nim nakonec dlouhodobý polistopadový přístup příkřejší a pokrytečtější, než měl být? celý článek »

Mezi kladivem a kovadlinou

Osm desetiletí boje Ukrajinců za národní osvobození a nezávislost

Svjatoslav Lipoveckij | 17. 8. 2011 | Články a komentáře

Dějiny národa žijícího v prostoru mezi řekami San a Severní Bug na západě, Donem na východě, na severu ohraničeném běloruskými bažinami a lesy a na jihu vlnami Černého moře jsou plné válek a tragédií. Každý vetřelec, který přicházel ze západu, východu nebo jihu o sobě tvrdil, že je osvoboditel a své kruté počínání ospravedlňoval úmyslem ochraňovat místní národ. Ukrajinci však toužili po samostatnosti, nezávislosti a svobodě. Jejich kořeny jsou hluboce zapuštěny v evropské kultuře a historii, proto se každému „osvoboditeli" tvrdě bránili. Často se přitom nacházeli současně pod tlakem ze západu i z východu. Tak tomu bylo po staletí. A zápas za národní osvobození a nezávislost, jenž se silně zapsal do tradic, mentality i životního stylu Ukrajinců, pokračuje. celý článek »

Komu dají dějiny za pravdu?

Rozhovor s profesorem Petrem Chalupou o politice a společnosti Kuby a jihu Ameriky obecně

Pavel Kopecký | 20. 5. 2011 | Rozhovory

Profesor Petr Chalupa je regionální geograf a vysokoškolský učitel. Vystudoval zeměpis a biologii, po roce 1989 vedl patnáct let katedru geografie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Dosud na několika školách přednáší problematiku Latinské Ameriky a na místě samém realizuje studentské odborné terénní praxe. celý článek »

Milan Rastislav Štefánik, čechoslovakismus a jejich reflexe

Pavel Kopecký | 7. 2. 2011 | Články a komentáře

Když byl nedávno v Bratislavě odstraněn obelisk s českým lvem, mnoho lidí z českého prostředí, kteří měli o tomto symbolu v někdejším Prešpurku povědomí, se cítilo (nejspíš právem) pohoršeno. Záhy se situace obrátila, neboť na dané místo přišla socha TGM, ve slovenské metropoli první. Tentokrát - v poněkud extremistickém duchu - protestovali tamější národovci, jimž se zdálo, že jde o zpochybnění „slováckosti". Bylo to trapné. Jako by k nim nepronikl fakt, že vznik Republiky československé, jejímž synonymem byl Masaryk, syn slovenského koči, znamenal pro národní zachování našich nejbližších etnických příbuzných klíčový moment. Vždyť ještě v roce 1930 tvořil slovenský „kmen" československého národa v daném regionu 67 % populace. celý článek »

Rok 2010 v české kinematografii? Hlavně Pouta

Český film má novou energii, letos se máme nač těšit

Lukáš Hoder | 26. 1. 2011 | Poznámky k událostem

Česká kinematografie dlouho trpěla malou odvahou pouštět se do rozporuplných období moderních československých dějin. Když už se domácí filmaři zabývali minulostí, raději se obraceli k těm obdobím 20. století, na která Češi mohou být hrdí (nejnověji snímky jako Protektor, Tobruk či 3 sezony v pekle). Rok 2010 byl však v tomto smyslu jiný. K nejednoznačnému období normalizace v socialistickém Československu se vyjádřili Radim Špaček a Ondřej Štindl v psychothrilleru Pouta. Film se stal absolutním vítězem prvního ročníku Cen české filmové kritiky. V lednu 2011 proměnil pět ze sedmi nominací. celý článek »

Habermannův lynč a národní sebebičování

Stanislav Balík | 22. 10. 2010 | Poznámky k událostem

Vyhnání Němců nejde ospravedlňovat, lze ho „jen" pochopit. Kdyby se ale tvůrci filmu Habermannův mlýn kromě jména a tragické smrti hlavního hrdiny inspirovali i skutečnými bludovskými válečnými událostmi, snáze bychom pak chápali tu obrovskou nenávist Čechů vůči všemu německému. celý článek »

Historie v ohrožení

Sebemrskačství jako módní trend

Tomáš Břicháček | 20. 9. 2010 | Články a komentáře

V posledních týdnech pookřála diskuse nad jinak již poměrně vyčpělým tématem poválečného odsunu sudetských Němců a některých excesů, které jej provázely. Povzbudilo ji odhalení kosterních pozůstatků v Dobroníně na Jihlavsku, které mohou být památkou jednoho z incidentů, ale také několik pořadů České televize, jako byl kontroverzní dokument Zabíjení po Česku. celý článek »