NATO

Nový START: starý Kissingerův trojúhelník?

Jakub Janda | 4. 2. 2011 | Poznámky k událostem

Finální a pravděpodobně již neodvratitelná ratifikace nového STARTu přináší otázku: je úmluva o snížení počtu jaderných ukázkou brilantního politického marketingu, Obamova skvělého geostrategického úsudku nebo obojím? celý článek »

Neototalitní EU je tragikomická, ale Evropa umírá a za pár let už tu nebude

Lukáš Petřík | 22. 12. 2010 | Sympozium CDK: Podmínky politické stability a prosperity v Evropě

Diskuse o tom, jaké jsou „podmínky politické stability a prosperity v Evropě", je téma jistě zajímavé, ale spíše již jen teoreticky a akademicky, protože Evropa, jak jsme ji znali - tím míním decentralizovanou, svobodnou, tradiční Evropu založenou antických a křesťanských kořenech západní civilizace, fungující v rámci svobodných politických a ekonomických zřízení - tu už zanedlouho nebude. Pak je otázkou, zda má takováto debata smysl. Na druhou stranu je ale fakt, že naše západní evropská civilizace si určité pojednání zaslouží, protože ve srovnání s civilizacemi ostatními nebyla vůbec špatná. celý článek »

Důchodce na odpočinku

Nová strategie NATO vyvolává více otázek, než odpovědí

Ondřej Šlechta | 25. 11. 2010 | Poznámky k událostem

Výsledky lisabonského summitu Severoatlantické aliance se dají shrnout do třech bodů: NATO má zájem se angažovat v zahraničí, chce nové vztahy s Ruskem a do deseti let vybudovat protiraketový štít ochraňující Evropu i USA. celý článek »

Zpátky do Afghánistánu

22. 11. 2010 | Zaujalo nás...

NATO požádalo Rusko dvacet let po sovětském debaklu v Afghánistánu, aby mu tam pomohlo s výcvikem vojáků a bojovalo proti obchodu s drogami. celý článek »

Rusko a USA: udržet zdání tajících ledů

Dochází skutečně k ústupkům v kritických bodech rusko-amerických vztahů?

Ondřej Šlechta | 29. 9. 2010 | Poznámky k událostem

Ruský prezident Medveděv podepsal 22. září dekret, zakazující Rusku prodej těžké vojenské techniky, včetně raketových systémů S-300, do Íránu. Ve stejný den vyjádřily Spojené státy zájem na tom, aby se pobaltské země (Lotyšsko, Litva, Estonsko) připojily ke Smlouvě o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (Treaty on Conventional Armed Forces in Europe, dále jen CFE), což Rusko požaduje od doby, kdy pobaltské státy získaly samostatnost. Jde o výsledky řady úspěšných rusko-amerických jednání, obě události ovšem obsahují řadu problematických a nevyjasněných bodů, včetně možnosti „zadních vrátek". celý článek »

Zhouba rent-seekingu

Příběh Ukrajiny posledních 20 let ve vynikající knize Anderse Aslunda

Martin Laryš | 18. 8. 2010 | Články a komentáře

V Česku neexistuje mnoho odborných knih pojednávajících o Ukrajině. Kniha Anderse Aslunda How Ukraine Became a Market Economy and Democracy je ovšem jediná svého druhu i v anglojazyčné literatuře: pojednává o celém období ukrajinské nezávislosti až do roku 2008, a to jak z hlediska politického, tak z hlediska ekonomického. Aslund má nespornou výhodu v tom, že se s většinou aktérů, o nichž ve své knize píše, osobně setkal a má mnohem hlubší vhled do situace než drtivá většina ostatních expertů západní provenience. celý článek »

Rakety, radar, úředníci

Máme chtít protiraketové centrum?

Ondřej Šlechta | 10. 8. 2010 | Poznámky k událostem

Když před časem režiséři Vít Klusák a Filip Remunda představili film Český mír, byl přijat jako definitivní tečka za radarem. Jedni vnímali Obamovo stop jako vítězství českého lidu, jiní jako hození přes palubu. Mýlily se obě skupiny. Americká strana nyní přišla s plánem postavit na našem území centrum včasné raketové výstrahy. celý článek »

Berlín-Moskva

Jak může německo-ruské sbližování změnit EU i střední Evropu

Ondřej Šlechta | 14. 7. 2010 | Články a komentáře

Německo a Rusko se v historii sbližovaly poměrně často. Jejich koalice byly vynikajícími šancemi, jak dostat pod svou kontrolu většinu Evropy a omezit moc Velké Británie. S jistými změnami, otupěním ideologických hran a faktem, že Velkou Británii nahradily v roli evropského vyvažovatele Spojené státy, zůstává německo-ruské sbližování jednou z hlavních otázek současné Evropy. Některé signály v poslední době ukazují, že se aliance Berlín-Moskva začíná prohlubovat. Co tyto mocenské tance znamenají pro Evropskou unii a jak se celková situace může podepsat na stabilitě střední Evropy? celý článek »

Romantik geopolitiky Lech Kaczyński

Chtěl, aby Evropa byla o něco soudržnější. Těch, kteří jej chápali, nebylo mnoho

Marek Magierowski | 8. 5. 2010 | Články a komentáře

Z rozhovoru pro televizi France 24 15. června 2007. Ulysse Gosset se ptá: „Který stát v Evropě a který z evropských prezidentů je vám v současné době nejbližší? Říkáte: ,Nejsem krajní pravice, jsem konzervativec.' Kdo je Vám tedy v Evropě nejblíže?" Lech Kaczyński odpovídá: „Existuje země, s níž se ztotožňuji plně: je to Polsko." Jednoduchá otázka, jednoduchá odpověď. A zcela pochopitelná v případě politika, pro nějž vlastenectví znamenalo více než obřadné rituály, které jsou údělem každé hlavy státu. celý článek »

Česko bez nepřítele a identity

Zahraniční politika českého státu na rozcestí

Lukáš Hoder | 30. 4. 2010 | Články a komentáře

Má Česká republika zahraniční politiku? Podle některých odhadů se bilaterální vztahy ČR s mnoha evropskými zeměmi za poslední roky až z 80 procent přesunuly na úroveň Evropské unie nebo dalších mezinárodních organizací, kandidatura Česka do Rady bezpečnosti OSN ztroskotala podobně jako předsednictví Rady EU a programové prohlášení současné české vlády Jana Fischera na jakoukoliv konkrétnější proklamaci zahraniční politiky raději rezignuje zcela. celý článek »