NATO

Případ Libye

Západ reagoval na „arabské jaro“ zcela chybně

Ondřej Šlechta | 22. 6. 2012 | Články a komentáře

Panarabská bouře, která na začátku loňského roku zachvátila islámský svět, získala přízvisko arabské jaro. K překvapení nejen samotných revolucionářů, ale i politických elit Ligy arabských států, Západu a řady pozorovatelů začala nečekaně a živelně. celý článek »

Američané Evropu potřebují

Rozhovor s předním americkým odborníkem na NATO Stanleym R. Sloanem o přetrvávajícím významu Spojených států, budoucnosti aliance a nadcházejících bezpečnostních výzvách

Filip Tuček, Johana Typoltová | 23. 5. 2012 | Rozhovory

celý článek »

Spolu a (ne)chutně

Společné vládě sociálních demokratů s komunisty se dřív či později nevyhneme

Stanislav Balík | 25. 4. 2012 | Poznámky k událostem

Průzkumy posledních měsíců nadmíru jasně ukazují, že předpokládaný vítěz příštích parlamentních voleb - sociální demokracie - bude při sestavování vlády vystaven mimořádně vábnému hlasu komunistických Sirén lákajících je ke společnému levicovému vládnutí. To samozřejmě pouze v případě, že se volby odehrají v nejbližších týdnech, maximálně měsících. Budou-li až příští či přespříští rok, vše se může změnit, do hry může vstoupit nový silný populistický hráč se schopností přerýsovat politické hřiště. celý článek »

Sýrie na křižovatce

Ondřej Šlechta | 18. 4. 2012 | Poznámky k událostem

Rada bezpečnosti OSN jednomyslně schválila rezoluci umožňující vyslat do Sýrie tři desítky pozorovatelů, kteří tam mají dohlédnout na dodržování příměří. Je Sýrie na dohled konce krvavého občanského konfliktu? celý článek »

„Izolacionisté“ měli zase pravdu

Ondřej Šlechta | 22. 2. 2012 | Články a komentáře

Rok od zahájení povstání v Libyi střídá prvotní nadšení z revoluce skepse. Ukazuje se, že Severoatlantická aliance svým zásahem pomohla dovršit rozvrat země a že velká část obyvatelstva, vzájemně se vraždícího v kmenových bojích, nemá o demokracii ani potuchy a přeje si návrat vlády tvrdé ruky. Zatímco otázky lidských práv byly důležitou součástí propagandy a mediální pozornosti, když šlo o odstranění Kaddáfího, současné řádění vítězných milic stojí stranou jakéhokoli mezinárodního zájmu a pokusu o regulaci. celý článek »

Turecký paradox

Proč Turecko není přes prohlubující se spolupráci s EU členství o nic blíže, než bylo před deseti lety

Filip Tuček | 28. 11. 2011 | Články a komentáře

Nejpozději po finanční krizi v roce 2008 a následné recesi, která byla nejhlubší a nejzávažnější od roku 1929, začalo být zřejmé, že Spojené státy - a potažmo Západ - ztrácejí svou dominanci.¹ V nově nastupujícím multilaterálním globálním uspořádání bude hrát stále významnější roli větší množství relativně nových globálních aktérů. Pro Evropu je jedním z nejdůležitějších Turecko. To dnes již nemá esenciální zájem na členství v Evropské unii, jak tomu bylo dříve. Spíše se formuje nový model spolupráce. Pro pochopení toho, proč je vznikající forma partnerství Turecka s Evropskou unií z potenciálních alternativních modelů pravděpodobně tou oboustranně nejvýhodnější, je nezbytné porozumět příčinám tureckého vzestupu v poslední dekádě. celý článek »

Polsko-české vztahy? V pohodě

Artur Wolek | 28. 10. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

Do polštiny těžko přeložitelné české slovo „pohoda" máme dle slovníku chápat jako „klid, přívětivost, mír v duši".¹ Pohoda však také znamená „dobrou náladu, klid, přívětivou povahu, útulné místo, nekonfliktní vztahy"² a může být také výrazem pro „práci, která nevyžaduje velké úsilí a končí časným ,padla', vlastnictví bytu a chalupy, pár mincí v kapse, které umožňují skočit si každý večer na pivo a v létě zajet k moři".³ Nedávno zemřelý český spisovatel Jan Balabán mluví o „imperativní pohodě"⁴ jako o dominantním rysu české kultury, díky kterému člověk přebíjí strach smíchem a nedovoluje mu sáhnout na to, co je v něm špatného. Polsko-české vztahy, které Josef Mlejnek jr. tak výstižně a kriticky popisuje, jsou doslova v pohodě: verbálně nejlepší od dob Doubravčiných, reálně na slušné, závažnějších konfliktů prosté úrovni, v podstatě pak na okraji zájmu jak řadových občanů, tak politických elit. Proč to Mlejnkovi nestačí? Proč on i zástupy polských čechofilů, jakož i celkem početná skupina českých polonofilů očekávají něco víc? Proč se v česko-rakouských vztazích obecně považuje za obrovský úspěch a přelom uzavření dohody, díky níž Rakousko přestalo blokovat přijetí České republiky do Evropské unie, zatímco Mlejnek hořekuje, že z Harrachova do Szklarské Poręby nelze dojet vlakem?⁵ Proč očekáváme, že polsko-české vztahy budou „nadstandardní"? Odpověď na tuto otázku nám možná přiblíží příčiny jejich současného stavu. celý článek »

Čína a Spojené státy: posilující se partnerství

Jak by měla zareagovat Evropa?

Filip Tuček | 26. 9. 2011 | Články a komentáře

Svět se mění. Doba, kdy Spojené státy unilaterálně dominovaly světovému politickému i ekonomickému dění, je pryč. Zatímco dříve jim k zajištění vlastní prosperity a ekonomicko-vlivové expanzi stačil vývoz kapitálu a know-how, dnes musí hledat nové modely vzájemně vyváženější spolupráce s nově nastupujícími silnými hráči. Mají-li do tohoto exkluzivního mocensko-politicko-ekonomického klubu patřit i evropské státy, musí vystupovat jednotně. Jedině tak mají šanci - v konkurenci Číny, Brazílie, Indie a dalších zemí - efektivně prosadit své zájmy. Evropa musí iniciativně prohlubovat své bilaterální vazby se Spojenými státy a Čínou, a podpořit tak vytvoření „trojúhelníku vlivu", rovnostranného útvaru, v jehož rozích se bude nacházet Washington, Peking - a Brusel. celý článek »

Prohlubovat evropskou integraci je fatální chyba

Odpověď Pawłu Ukielskému

Ondřej Krutílek | 19. 9. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

K otázce prohlubování evropské integrace, tedy posilování rozhodovacích pravomocí nadnárodního centra v oblastech (politikách), které byly doposud výhradně nebo převážně doménou každého jednoho členského státu zvlášť, lze přistupovat různě. Paweł Ukielski svůj esej založil na předpokladu, že Polsko a Česko se k integračnímu projektu připojily pozdě, a jsou tudíž odsouzeny hrát v EU druhé housle, v lepším případě roli (re)aktéra, který, má-li v Unii uspět, musí při vyjednáváních snoubit své negociační schopnosti s adekvátně definovanými národními zájmy. Potenciál změnit základní směřování EU k „ever closer Union" nemá podle Ukielského ani Polsko, ani Česko. Tato úvaha je na první pohled logická a uměřeně optimistická. Má jen jednu zásadní chybu: v praxi je skoro nerealizovatelná. celý článek »

Česká republika a perspektivy EU jako globálního hráče

Jan Jireš | 9. 9. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

Zamýšlet se dnes nad mezinárodní či dokonce globální rolí Evropské unie jako politického, bezpečnostního a ekonomického aktéra působí téměř nemístně. Vrcholící dluhová krize ohrožuje samotnou existenci eurozóny a nikdo netuší, jak by její případný rozpad (ať už by měl jakoukoli podobu) ovlivnil již dosaženou úroveň integrace v jiných oblastech, a zda tedy není v sázce také existence samotné Unie. celý článek »