Úvodní stránka  »  Témata

NATO

Co dál s armádou? Potřebujeme jasnou strategii

Ondřej Šlechta | 8. 4. 2010 | Články a komentáře

Proměnlivost a nejednotnost názorů politické reprezentace země na účast českých vojáků v zahraničních misích není dobrým signálem pro spojence a neznačí nic dobrého ani ve vnitropolitické diskusi o zahraniční a bezpečnostní politice. Ukazuje se, že mnozí z našich politických představitelů zahraniční politiku stále ještě chápou jako třešničku na dortu, nikoli jako systematickou činnost. Na druhou stranu by nedávné zamítnutí návrhu posílit českou misi v Afghánistánu mohlo vyvolat debatu, na jaké bázi by měla česká armáda fungovat. Taková diskuse je důležitá nejen proto, aby v budoucnu nebyly zahraniční závazky ohrožovány vnitropolitickými spory, ale také proto, že před otázkou, zda by armáda měla být určena primárně k obraně vlasti, nebo k zahraničním misím, jíž nastolil například prezident Klaus, nelze uhýbat.
celý článek »

Pád evropské exkluzivity

Ondřej Šlechta | 19. 3. 2010 | Články a komentáře

Co spojuje krachující Řecko, rozšiřování Unie bez koncepce a kodaňský klimatický summit, na kterém byla Evropská unie se svými požadavky a zájmy odsunuta na vedlejší kolej? Všechny symptomy vytrácející se akceschopnosti potvrzují zjištění, že Evropa není schopna (a nedá se předpokládat, že v blízkém horizontu schopna bude) udržet svou pozici součásti řídícího centra světového systému. Její další směřování bude s největší pravděpodobností, ať už půjde o ekonomický tlak Číny, energetickou politiku nebo imigraci ze třetího světa, plně ovlivňováno silami vycházejícími z jiných oblastí. A tak zatímco v Česku se nekonečně vede poněkud archaická debata o tom, jestli nám blahobyt zajistí existence vně, nebo uvnitř Evropské unie, Evropa začíná ztrácet svůj historický význam jako celek. celý článek »

Clintonova socha – pomník ostudě a selhání

Ondřej Šlechta | 11. 11. 2009 | Poznámky k událostem

Přibližně před týdnem odhalil bývalý americký prezident Bill Clinton v ulicích kosovské Prištiny vlastní sochu, která má být vyjádřením vděku kosovských Albánců za to, že před deseti lety nařídil bombardování Jugoslávie. Bill Clinton, jenž byl klíčovým hráčem dodnes kritizované a problematické akce (byť například bývalý český prezident Václav Havel ji považoval za snesitelnou, neboť se údajně jednalo o „humanitární bombardování"), dostal jako výraz vděku třímetrovou sochu, tedy v nadživotní velikosti. Clintonovo dojetí a pýchu nad vlastním dílem kalí fakt, že představa jeho rozhodného přístupu, který tehdy vedl k nejlepšímu možnému řešení situace, je pouhou iluzí vytvořenou PR a médii. celý článek »

Kam to vede Putin?

Jaroslav Pešek | 20. 6. 2009 | Poznámky k událostem

Světové tiskové agentury v uplynulých dnech oznámily, že prestižní australský Ústav ekonomiky a světa vydal přehled sto čtyřiceti čtyř států a seřadil je podle čtyřiadvaceti kriterií mírumilovnosti. Na prvním místě se umístil Nový Zéland, dále Dánsko a Norsko. Ruská federace zaujala 136. pozici. Seznam uzavírají Somálsko, Afghánistán a Irák. celý článek »

Plynová krize jako předzvěst geopolitických změn

Ondřej Šlechta | 27. 1. 2009 | Články a komentáře

Jak je možné, že na první pohled nepříliš závažný spor o ceny dodávek plynu, který na přelomu roku opět vykrystalizoval mezi Ruskou federací a Ukrajinou, způsobil rozsáhlé ochlazení nejen mnoha evropských domácností, ale i celkového zahraničně-politického klimatu východní a střední Evropy? Byť se Rusko mohlo ve vztahu k ostatním evropským odběratelům zachovat rozhodně korektněji, nemusíme být proruští, abychom uznali, že v této záležitosti bylo právo na straně Moskvy. Někteří novináři a publicisté, kteří kauzu komentovali až směšnými názory typu „Rusko zkouší, co si může dovolit vůči svým bývalým koloniím, o jejichž opětovné uchvácení usiluje“, si neuvědomili, že se hrálo spíše o budoucí postavení USA v Evropě a status Německa. celý článek »

Nová Bezpečnostní strategie České republiky

20. 2. 2004 | Analýza Centra strategických studií

Dne 10. prosince 2003 vláda ČR schválila novou verzi "Bezpečnostní strategie České republiky". Jedná se již o třetí podobu tohoto dokumentu (první byla přijata v roce 1999, novelizace se uskutečnila v roce 2001) a lze konstatovat, že nejnovější varianta je doposud rozhodně nejlepší. Vhodně definuje několik pojmů, přesvědčivě objasňuje soudobé bezpečnostní hrozby a většinou i jasně definuje zájmy a cíle ČR. Přesto mohla mít poněkud jinou strukturu, která by lépe umožnila pochopit reakci státu na konkrétní ohrožení, a v některých pasážích mohla být jednoznačnější a preciznější. celý článek »

« Předchozí  |  1  |  2  |  3  |  4  |  5  |  6


nahoru