Zpátky do Afghánistánu

22. 11. 2010

Poslat do Kindlu

---

NATO požádalo Rusko dvacet let po sovětském debaklu v Afghánistánu, aby mu tam pomohlo s výcvikem vojáků a bojovalo proti obchodu s drogami.

Dvacet let po ponižujícím odchodu sovětské armády z Afghánistánu NATO pracuje na tom, jak Rusko do země dostat znovu. Chce, aby se zapojilo do potírání obchodu s drogami a do obnovy afghánských bezpečnostních jednotek. Plán prosazuje generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen jako součást „nového počátku ve vztazích mezi NATO a Ruskem". Moskva by měla pro afghánské jednotky i NATO dodat helikoptéry, cvičit afghánské státní bezpečnostní složky a piloty, pomáhat v rámci protinarkotického programu a při zajištění bezpečnosti v pohraničí. Ruský prezident Dmitrij Medvěděv se v prosinci zúčastní v Lisabonu summitu, na kterém má podepsat smlouvu o spolupráci.

„Nový začátek" ale přijde draho. Moskva požaduje od NATO značné ústupky. Kreml představil v prosinci 2009 návrh smlouvy Rusko-NATO, jenž počítá s omezením rozmístění vojenských sil NATO na území celého bývalého Sovětského bloku. Rusko si také nárokuje, že NATO se nepokusí rozmístit ve východní Evropě více než 24 letounů na déle než 42 dní v roce. Nejkontroverznější je požadavek Ruska získat možnost vetovat jakékoli rozmístění většího počtu dodatečných západních vojenských sil kdekoli ve střední Evropě, na Balkáně nebo v oblasti Baltu. Kreml chce navíc zrušit omezení týkající se ruských jednotek v separatistické enklávě Jižní Osetie a Abcházie.

Je nepravděpodobné, že by Medvěděv dostal vše, co chce. Ale i když získá méně, bude pro Rusko spolupráce s NATO výhrou na všech frontách. „NATO představuje v Afghánistánu skutečnou sílu a brání naši jižní hranici," řekl Michail Margelov, předseda Výboru pro mezinárodní otázky Horní komory ruského parlamentu. „Jakkoli může v Rusku panovat negativní názor, každý uzná, že bojem proti terorismu řeší NATO od roku 2001 také naše vlastní bezpečnostní otázky." Neúspěch NATO v Afghánistánu by mohl znamenat nebezpečí „přesahující hranice a destabilizující Střední Asii", říká Dmitrij Trenin, ředitel Carnegie centra v Moskvě. Proto chce Rusko „vyvézt vztahy s NATO z nebezpečné zóny a dostat je na konstruktivní úroveň".

Co z toho plyne pro NATO, není příliš jasné. Na jednu stranu je pravda, že větší šance na úspěšné ukončení působení v západním Afghánistánu existují spíše s Moskvou po boku nežli v patách. Zvláště když Rusko může ve Střední Asii mařit logistiku NATO. Z širšího pohledu už je Rasmussen celý žhavý, aby obnovil vztahy s Moskvou a ukončil tak pokračující hašteření mezi prorusky orientovaným Německem a Francií a novějšími členy NATO, kteří zůstávají vůči Moskvě velmi skeptičtí.

Pokud se tato spolupráce uskuteční, bude mít důležitý symbolický význam, ale v poli nakonec nic zásadního nezmění. Moskva se bude ráda přátelit se členy afghánské vlády a poté, co NATO zemi opustí, se zapojí do výhodných rozvojových a těžebních aktivit. Dmitrij Rogozin, ruský velvyslanec při NATO, Kábul horlivě ujišťoval, že Rusko se nehodlá podruhé v historii topit v afghánské bažině. „Někdo možná chce, aby Rusko zásobovalo Afghánistán náboji," řekl Rogozin, „ale my jsme v Afghánistánu již byli a příliš se nám tam nelíbilo." Afghánští piloti nebudou cvičeni ve své zemi, řekl, kdežto ministr obrany Anatolij Serdjukov trvá na tom, že žádné ruské jednotky nebudou bojovat po boku NATO. Současně pak, aby si Rusko NATO trochu usmířilo, tiše uzavírá bilaterální dohody s Francií, Německem, Španělskem a USA, aby umožnilo přepravu zbraní, vojenského materiálu a vojáků do Afghánistánu přes svůj vzdušný prostor.

Znovuobnovení vztahů mezi NATO a Ruskem by znamenalo vítaný konec rokům nepřátelství. Bude-li to ale za cenu, že NATO nebude schopno ochránit své nejzranitelnější východoevropské členy, je na místě otázka, zda ona cena neodporuje smyslu v NATO vůbec být.

Text Owena Matthewse a Anny Nemtsovové z časopisu Newsweek, 3. listopadu 2010, přeložila a redakčně upravila Iveta Frízlová.

Revue Politika 11/2010

Poslat do Kindlu

---

Diskuse