Maďarsko

Liberální demokracie se přežila

Konzervativní revoluce v Orbánově pojetí

Ondřej Šlechta | 31. 7. 2014 | Poznámky k událostem

Evropou obchází strašidlo Viktora Orbána. Maďarský premiér, který si svými názory, vybočujícími z hlavního evropského proudu, již stihl vysloužit přízviska „Putin z pusty“, „Viktátor“, nebo „maďarský Chávez“, na sebe znovu přivábil káravé pohledy. Na letním táboře mládeže v rumunském Baile Tusnad odmítl západní koncept liberální demokracie, který podle jeho názoru brzdí rozvoj národního státu v 21. století. celý článek »

Reformy se ve střední Evropě zastavily

O situaci středoevropských ekonomik s Markem Dabrowskim, jenž se v Praze zúčastnil konference Fórum 2000, která se letos věnovala společenské transformaci

Marie Bydžovská | 25. 10. 2013 | Rozhovory

celý článek »

Par avion II.

O čem se píše na webech předních názorových magazínů a think-tanků

15. 10. 2013 | Par avion

Rostoucí evropská averze k migrantům, Mexiko jako bezpečnostní hrozba Spojeným státům, letošní Nobelova cena za mír a projev maďarského premiéra v britském Chatham House, to jsou témata, jež redakci Revue Politika zaujala na stránkách předních názorových magazínů a think-tanků v týdnu od 8. do 14. října 2013. celý článek »

Proč EU trpí demokratickým deficitem?

Ryszard Legutko | 7. 6. 2013 | Články a komentáře

Evropská unie představuje řád i ducha liberální demokracie v té nejvíce zdegenerované podobě. Jestliže nejsilnější stránkou demokracie byly volby a v nich zabudovaná možnost výměny vládnoucí skupiny nebo změny vládního programu, udělala Evropská unie vše pro to, aby tuto možnost v maximální míře omezila. Neexistují žádné transparentní mechanismy mocenské změny ani řešení, která by voličům umožnila mít vliv na to, jakým směrem se bude vládnutí ubírat. Evropský parlament negeneruje vládnoucí skupinu a sám nemá velkou pravomoc; navíc, nepočítáme-li komunistické státy nebo některé autoritářské režimy, je patrně jedinou parlamentní institucí na světě, v níž ne­existuje opozice. Nezávisle na tom, kdo ve volbách vítězí, v Evropském parlamentu už po dlouhá léta činí klíčová rozhodnutí stejné stranické uskupení a uskutečňuje se v něm stále stejná politika. Evropská vláda, přesněji řečeno něco, co vládu připomíná, jinými slovy Evropská komise, se neutváří na základě hlasování voličů, ale je na něm zcela nezávislá. Hlavní funkce plní v Evropské unii lidé, kteří nebyli zvoleni ve všeobecných volbách, a voliči nemají žádnou možnost je odvolat. celý článek »

Máme mít právo nosit svastiku a rudou hvězdu?

Ondřej Šlechta | 8. 3. 2013 | Poznámky k událostem

Maďarský Ústavní soud před několik dny zrušil zákon, který zakazoval veřejné používání symbolů totalitní moci. Od května tak bude zcela legální procházet se po ulicích a na klopu si připnout například odznak s hákovým křížem nebo rudou hvězdou. celý článek »

Existují středoevropské zájmy?

Petr Zenkner | 25. 7. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

Někdy se zdá, že střední Evropu udržují při životě hlavně intelektuálové, akademici, umělci a politici, kteří vnímají společné rysy našeho regionu, nebo jim vyhovuje přesah, jež nabízí. Debaty o střední Evropě často začínají u jejího vymezení. Nelze se tomu vyhnout. Je to zajímavé a má to smysl. Musí však existovat i něco víc. celý článek »

Evropa aneb politické přeskupování

Bronisław Wildstein | 23. 1. 2012 | Články a komentáře

Vše nasvědčuje tomu, že v současné Evropě, tedy i v naší středoevropské části, dochází k politickému přeskupování, které nahradí dřívější protiklad levice-pravice. Ostatně lze se domnívat, že tento jev přesahuje náš kontinent a odráží širší, globální dění. Jde o úpadek tradiční demokracie v jejích národních podobách a o přebírání moci finančně politickou oligarchií. Tato oligarchie ovšem nevznáší protidemokratická hesla. Právě naopak, hlásá, že vytváří novou, širší, tudíž lepší obměnu demokracie. Nápadně to připomíná komunistickou ideologii s její kritikou parlamentarismu, tedy tradiční, „formální" demokracie, a snahu nahradit ji novou, vylepšenou verzí v podobě demokracie lidové či socialistické. Dnes máme na našem kontinentě co dělat s „evropskou demokracií". Není to přitom jediný případ sémantického překrucování. Nová oligarchie, která reálně ničí tržní mechanismy, tvrdí, že je reprezentantem volného trhu. Současné štěpení je tedy střetem obhájců tradiční, národní demokracie s jejími odpůrci z řad oligarchů. celý článek »

EU se rozdělí a konkurenceschopnost sníží

Ryszard Legutko | 21. 12. 2011 | Poznámky k událostem

Projekt upevňování Paktu euro plus je projektem smlouvy pro státy eurozóny: mají ji uzavřít její členské země a má nabýt platnosti, pokud ji přijme většina členů (9 ze 17), tedy pouhá třetina unijních států. Znamená to, že projekt posiluje rozdělení na státy, které zavedly euro, a na státy ostatní. celý článek »

Společná energetická politika EU dnes není prioritou

Rozhovor s Václavem Bartuškou

Dušan Šrámek | 3. 8. 2011 | Rozhovory

Česká republika podpořila při nedávné návštěvě polského premiéra Donalda Tuska priority polského předsednictví, včetně těch v oblasti energetické bezpečnosti. Podle názoru zvláštního velvyslance České republiky pro otázky energetické bezpečnosti Václava Bartušky je ale otázkou, co se z nich podaří naplnit. A zda vůbec. celý článek »

Visegrádská bojová skupina

Perspektivy vojenské spolupráce ve střední Evropě

Ondřej Šlechta | 3. 6. 2011 | Poznámky k událostem

Na začátku května proběhlo ve slovenské Levoči setkání ministrů obrany zemí Visegrádské čtyřky a Ukrajiny, jehož výsledkem je deklarovaný zájem V4 postavit v rámci Evropské unie vlastní bojovou skupinu. Jedná se o snahu spojit síly s cílem snižovat náklady na obranu v jednotlivých státech V4, nebo o první krok k těsnější spolupráci střední Evropy v bezpečnostní oblasti a potažmo snahu suplovat původní ideu NATO? celý článek »