Par avion II.

O čem se píše na webech předních názorových magazínů a think-tanků

Rostoucí evropská averze k migrantům, Mexiko jako bezpečnostní hrozba Spojeným státům, letošní Nobelova cena za mír a projev maďarského premiéra v britském Chatham House, to jsou témata, jež redakci Revue Politika zaujala na stránkách předních názorových magazínů a think-tanků v týdnu od 8. do 14. října 2013.

Tragédie u ostrova Lampedusa, kde se v uplynulých týdnech potopila loď s třemi sty africkými uprchlíky na palubě, vyvolala ostrou kritiku evropské imigrační politiky. Jakkoli se začaly ozývat odborné hlasy volající po větší koordinaci na evropské úrovni a odsuzující údajně bezohledný postoj Evropanů k imigrantům, evropské veřejné mínění se vinou hospodářské krize posouvá stále více doprava, sílí protipřistěhovalecké nálady a na ty reaguje i politická reprezentace. Konrad Yakabuski si v textu „France slides right on immigration“ všímá nečekaného posunu v argumentaci části francouzské levice. Připomíná například názor socialistického ministra vnitra Manuela Vallse, který před rokem šokoval prohlášením, že jen minimum bulharských a rumunských Romů žijících ve Francii má zájem se integrovat.

Konrad Yakabuski: France Slides Right on Immigration

---

Pokud vás zajímá, odkud vyvěrá opravdu zásadní hrozba národní bezpečnosti Spojených států, zapomeňte na Sýrii, Čínu nebo íránský jaderný program, přichází z Mexika. To není výňatek z provolání texaských nebo arizonských ultrapravicových radikálů, ale obavy, které sdílí seriózní americký tisk. Komentátoři týdeníku The National Interest nedávno připomněli, že scény brutálního mučení a krutých poprav není vůbec nutné hledat na Blízkém východě, že se odehrávají Americe doslova před nosem. V Mexiku, zemi, kterou má většina lidí spojenu s prosluněnými plážemi a margharitami. Na vině jsou drogové kartely, jejichž válka již překračuje hranice a vážně ohrožuje bezpečnost jižních států USA.

James P. Farwell: Mexico. America´s Number One Threat

---

Carl M. Cannon v ironicky laděném článku o udílení letošní Nobelovy ceny za mír tvrdí, že neudělení ceny statečné pákistánské dívce Malalaj Júsafzaj ve prospěch Organizace pro zákaz chemických zbraní znamená, že norský Nobelův výbor možná zamýšlel ve skutečnosti ocenit ruského prezidenta Vladimira Putina. Jen to nebylo vhodné. Udělení ceny organizaci, jež teprve v těchto dnech míří do Sýrie, aby zahájila likvidaci chemických zbraní, připomíná udělení Nobelovy ceny za mír novopečenému americkému prezidentovi Obamovi v roce 2009. Cannon zdůrazňuje, že Norové jsou velice pečliví, pokud jde o dodržení lhůty 1. února, do kdy jsou přijímány nominace. V případě Baracka Obamy je zajímavý pikantní detail, totiž že musel být nominován už v době, kdy prezidentem nebyl, nebo na poslední chvíli, což by znamenalo, že prezidentský úřad vykonával nejvýše deset dní před nominací (inaugurace amerického prezidenta bývá 20., nebo 21. ledna). Kvůli lhůtě možná přišel o letošní cenu Vladimír Putin, uzavírá Cannon. Zatímco před 1. únorem a ještě dlouho poté byl jen bývalým důstojníkem KGB, který v zemi tvrdě pronásleduje opozici, nyní se v očích části světového mínění nese na euforické vlně mírotvůrce, který vlastní neústupností zabránil laureátovi ceny z roku 2009 v ničivé válce proti Sýrii.

Carl M. Cannon: The Peace Prize, the Pakistani Girl, and Putin

---

Maďarského premiéra Viktora Orbána není vhodné pouze kritizovat za autokratické tendence nebo omezování nezávislosti justice. To si myslí vlivný americký think-tank Stratfor, který analyzoval nedávný poměrně důležitý projev maďarského premiéra v britském Chatham House. Text je bohužel v placené verzi, ovšem přetiskly jej některé maďarské a rumunské magazíny.

Ziaristi Online: Stratfor about Hungary: Why Viktor Orban Is a Good Geopolitical Strategist

Připravil Ondřej Šlechta.

Diskuse