EU se rozdělí a konkurenceschopnost sníží

Ryszard Legutko | 21. 12. 2011

Poslat do Kindlu

---

Projekt upevňování Paktu euro plus je projektem smlouvy pro státy eurozóny: mají ji uzavřít její členské země a má nabýt platnosti, pokud ji přijme většina členů (9 ze 17), tedy pouhá třetina unijních států. Znamená to, že projekt posiluje rozdělení na státy, které zavedly euro, a na státy ostatní.

V důsledku toho nebude postoj takových zemí jako Polsko, Česká republika nebo Maďarsko odehrávat během procesu rozhodování o fiskální unii žádnou roli, protože tyto země do eurozóny nepatří, a nebudou tudíž mít právo vyslovit se k systému uvalování sankcí, ani nedostanou slovo v dalším rozhodování v rámci nové fiskální unie.

Dalším a závažnějším důsledkem bude trvalé rozdělení Evropské unie na koalice států „dvou rychlostí", přičemž politická pozice států patřících k „první rychlosti" se bude - v souvislosti s výše uvedenými výhradami - podstatně lišit od dosavadní unijní smluvní praxe.

Stabilizační fond, tvořený za přispění našich financí, bude určen státům eurozóny. Platí tudíž, že státy, které díky existenci národní měny nemají problémy, budou podporovat ty, které se společnou „politizovanou" měnou problémy mají. Neznamená to nic jiného než souhlas s přispěním k řešení finančních problémů, za něž daná země nenese zodpovědnost, protože dnešní krize není krizí důvěryhodnosti jednotlivých států, ale krizí eurozóny jako takové.

Proto bude základním důsledkem tohoto rozhodnutí pokles konkurenceschopnosti ekonomik zemí našeho regionu, a to i kvůli plánované harmonizaci v daňové oblasti. Znění Paktu euro plus je prvním krokem k vyměření společného jednotného daňového základu pro právnické osoby a pro harmonizaci sazeb daně z příjmů právnických osob v Evropské unii.

Dalším hospodářským důsledkem, druhým v pořadí, pokud jde o závažnost, ovšem prvním chronologicky, bude snížení důvěryhodnosti národních měn. Ručení za miliardové půjčky MMF z rezerv národních bank dle dosud neznámých zásad vyzývá ke spekulačním hrám, jež tyto měny významně oslabí.

Politické a právní důsledky nikoliv nevyhnutelné, ovšem faktické návaznosti finančních problémů a přemodelování mechanismů řízení na úrovni Evropské unie jsou v tuto chvíli těžko předvídatelné. Na základě pozice fanouška-pozorovatele, jakou zaujalo Polsko, však lze s obavami předpokládat, že pro tuto zemi, jež se nepodílí na rozhodovacím procesu, budou nepříznivé.

Autor je filozof, poslanec Evropského parlamentu za Právo a spravedlnost a místopředseda frakce Evropských konzervativců a reformistů (EKR).

Text vychází exkluzivně v Revue Politika.

Článek je součástí speciálu Z fiskální unie máme obavu, v němž dva europoslanci a dva analytici z Česka a Polska objasňují, proč si eurozóna dalšími integračními kroky nepomůže a ještě uškodí těm, kteří se rozhodli zůstat mimo ni.

Revue Politika 12/2011

Poslat do Kindlu

---

Diskuse