Polsko

Anonymní tomisté

Když obecné dobro naráží na praktickou politiku

Konrad Janowski, Michał Łuczewski | 11. 7. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

Obecné dobro bylo po staletí něčím samozřejmým. I když nebylo nikde k nalezení, nikdo nezpochybňoval, že přece jenom někde existuje. Klasická i křesťanská tradice říkaly jedním hlasem: cílem lidského života je dobro, které stojí jak nad dobrem jedince, tak nad úhrnem takovýchto dober. Osvícenství, které v mnoha ohledech odkaz Athén a Jeruzaléma opustilo, v této věci nejenže nic nezměnilo, ale naopak učinilo obecné dobro - vedle obecné vůle a demokratické metody - jedním ze tří pilířů své koncepce politiky. Jean-Jacques Rousseau pouze přizpůsobil staré koncepce novým podmínkám. Teprve 20. století začalo pojem „obecného dobra" dekonstruovat, přičemž v duchu Josepha Schumpetera poukazovalo na základní problém s jeho definicí i na jistou absenci realismu (reálná politika přece - jak všichni víme - o obecné dobro nijak neusiluje). celý článek »

Tajemství Smolenska

Dva roky po katastrofě letadla s polskými elitami na palubě systematizuje přední polský publicista dostupná fakta

Bronisław Wildstein | 27. 4. 2012 | Články a komentáře

Smolenská katastrofa zůstane ponurým tajemstvím, s nímž se naši potomci budou potýkat dlouho poté, co my už tady nebudeme. Můžeme si být jisti, že se ještě nejednou stane předmětem intenzivních diskusí a v dohledné době i ohniskem velkého politického konfliktu. Ačkoliv se propaganda, jež dnes v Polsku převládá, snaží tuto tragédii bagatelizovat, prezentovat ji jako banální nehodu a podsouvat vinu obětem, představuje už jen to, co o ní víme, výbušný potenciál. Veřejné mínění tyto poznatky z různých důvodů nebere na vědomí; připustit si je by nutně znamenalo politické zemětřesení. celý článek »

Politika a média

Strategie pro dobu krize

Piotr Legutko | 23. 4. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

Mediální demokracie neodvratně změnila svět politiky. Změnila také politické strany, byť procedury regulující jejich fungování zůstaly zdánlivě nezměněné. Strany v postkomunistických zemích zasáhly tyto změny mimořádně - jsou nové, dosud nezakořeněné, ještě závislejší na přítomnosti ve sdělovacích prostředcích, než je tomu ve starých demokraciích. Může dokonce vyvstat otázka, zda se zemím na naší straně někdejší železné opony vůbec podařilo během posledních dvou desetiletí projít „nemediální" fází stranického života? Těžko však lze srovnávat vztah politiky a médií na počátku 90. let s tím, co se děje v poslední době. celý článek »

Proč je Ukrajina problém?

Symon Petljura a počátky moderní ukrajinské státnosti

Josef Mlejnek jr. | 24. 2. 2012 | Články a komentáře

„Dozrál čas přestat sloužit Rusovi i Polákovi," zpívá se v ukrajinské vlastenecké písni na slova ukrajinského spisovatele, básníka a národního buditele Ivana Franka. Ukrajincům se mohlo zdát, že ona osudová chvíle nastala v roce 1917, po pádu carismu a s pokračujícím rozpadem ruského impéria. Nakonec se ukázalo, že nikoliv a chaotická doba let 1917-1920 na teritoriu někdejší carské říše je v evropské historické paměti zapsána spíše jako perioda válčení a krutého vraždění. A též vypjatého antisemitismu. celý článek »

Prohlubování evropské integrace je fatální chybou, ale co z toho plyne?

Paweł Ukielski | 15. 2. 2012 | Články a komentáře

Krátký esej, jejž jsem věnoval závislosti mezi prohlubováním evropské integrace a národními zájmy Polska a Česka, vzbudil kategorickou reakci Ondřeje Krutílka. Autor polemiky se rozhodl ve svém textu dokázat, že mnou prezentované hlavní teze jsou ve svých předpokladech chybné. Bohužel při každém dalším čtení jeho příspěvku jsem víc a víc přesvědčen, že nejenže neobsahuje výše zmíněný důkaz, ale že autor navíc polemizuje s tezemi, jež jsem neformuloval. celý článek »

Europropaganda

Bronisław Wildstein | 6. 2. 2012 | Články a komentáře

Europeismus se stal osobitou ideologií Evropské unie. Není doktrínou dle marxistického, nacistického či třeba anarchistického vzoru, která by měla svého proroka či proroky a svaté knihy. Ačkoliv i marxismus, modelové ztělesnění doktríny, modifikoval dogmata svých zakladatelů a během svého vývoje rodil nové interpretace, reinterpretace, vzájemně soupeřící školy a schizmata. Specifičnost ideologie europeismu ovšem spočívá v tom, že celá vyrůstá z praxe. celý článek »

Evropa aneb politické přeskupování

Bronisław Wildstein | 23. 1. 2012 | Články a komentáře

Vše nasvědčuje tomu, že v současné Evropě, tedy i v naší středoevropské části, dochází k politickému přeskupování, které nahradí dřívější protiklad levice-pravice. Ostatně lze se domnívat, že tento jev přesahuje náš kontinent a odráží širší, globální dění. Jde o úpadek tradiční demokracie v jejích národních podobách a o přebírání moci finančně politickou oligarchií. Tato oligarchie ovšem nevznáší protidemokratická hesla. Právě naopak, hlásá, že vytváří novou, širší, tudíž lepší obměnu demokracie. Nápadně to připomíná komunistickou ideologii s její kritikou parlamentarismu, tedy tradiční, „formální" demokracie, a snahu nahradit ji novou, vylepšenou verzí v podobě demokracie lidové či socialistické. Dnes máme na našem kontinentě co dělat s „evropskou demokracií". Není to přitom jediný případ sémantického překrucování. Nová oligarchie, která reálně ničí tržní mechanismy, tvrdí, že je reprezentantem volného trhu. Současné štěpení je tedy střetem obhájců tradiční, národní demokracie s jejími odpůrci z řad oligarchů. celý článek »

EU se rozdělí a konkurenceschopnost sníží

Ryszard Legutko | 21. 12. 2011 | Poznámky k událostem

Projekt upevňování Paktu euro plus je projektem smlouvy pro státy eurozóny: mají ji uzavřít její členské země a má nabýt platnosti, pokud ji přijme většina členů (9 ze 17), tedy pouhá třetina unijních států. Znamená to, že projekt posiluje rozdělení na státy, které zavedly euro, a na státy ostatní. celý článek »

Tusk uvízl v propasti

Marek Magierowski | 21. 12. 2011 | Poznámky k událostem

V sobotu 16. prosince byl zveřejněn návrh mezivládní smlouvy, která by měla zavést nová pravidla a restrikce v oblasti fiskální politiky v Evropě. Týkají se hlavně členských států eurozóny. Smlouva vstoupí v platnost, pokud ji ratifikuje alespoň 9 států. Nebude však platit v zemích, které ji nepodepíší. celý článek »

Palackého dilema

Jak se Česko postaví k výsledkům posledního summitu EU?

David Hanák | 12. 12. 2011 | Poznámky k událostem

Skončil další summit EU, tentokrát jsme ale neviděli žádné poplácávání po zádech, žádné zářivé úsměvy. Situace je vážná, ba dokonce kritická. Co na to Češi? celý článek »