Polsko
Aby Asie neslupla střední Evropu jak sushi
Řízení konkurenceschopnosti a nová kritéria k případné měnové unii
Aleš Michl | 11. 7. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU
„S následky globální finanční krize si lépe poradí země, které dokázaly udržet racionální proporce mezi hospodářskými základy a rozvojem finančního sektoru a vybudovaly si ochranu před převahou cizích finančních institucí," napsal ve své eseji pro Revue Politika 4/2011 Aleksander Surdej. Dovolte mi na jeho článek navázat a popsat, jak konkrétně to udělat. celý článek »
Polsko a Česko by měly do eurozóny vstoupit, až skončí její krize
Leszek Skiba | 8. 7. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU
Krize eurozóny vyvolala debatu o výhodnosti přijetí eura zeměmi, které stojí mimo měnovou unii. Zkušenosti Řecka, Portugalska nebo Irska znovu otevřely diskusi, zda je euro spojeno s vážnými hrozbami a zda není lepší zůstat ještě řadu let u stávající (vlastní) měny. Z celého sporu lze vyvodit jeden závěr: po skončení současné krize eurozóny a po vyřešení rozpočtových problémů zemí střední a východní Evropy je přijetí eura podmínkou udržení tempa hospodářského růstu, který umožňuje zmenšit disproporci mezi bohatstvím starých a nových členských států EU. celý článek »
Visegrádská bojová skupina
Perspektivy vojenské spolupráce ve střední Evropě
Ondřej Šlechta | 3. 6. 2011 | Poznámky k událostem
Na začátku května proběhlo ve slovenské Levoči setkání ministrů obrany zemí Visegrádské čtyřky a Ukrajiny, jehož výsledkem je deklarovaný zájem V4 postavit v rámci Evropské unie vlastní bojovou skupinu. Jedná se o snahu spojit síly s cílem snižovat náklady na obranu v jednotlivých státech V4, nebo o první krok k těsnější spolupráci střední Evropy v bezpečnostní oblasti a potažmo snahu suplovat původní ideu NATO? celý článek »
„Prohlubování“ evropské integrace a polské a české národní zájmy
Paweł Ukielski | 23. 5. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU
V roce 2004 se Česká republika a Polsko staly členy Evropské unie a to zásadně změnilo jejich geopolitickou polohu. Od tohoto okamžiku získaly obě země možnost spoluutvářet politiku EU a ovlivňovat její směřování. Navíc přišla radikální změna orientace priorit v zahraniční politice: dosavadní hlavní cíl, zapojení do evropských struktur, byl splněn, nové úkoly, tentokrát uvnitř EU, byly o dost složitější a chyběl obecný konsenzus, který kolem dřívějších priorit na české i polské politické scéně panoval. celý článek »
Euro není vhodnou měnou ani pro Česko, ani Polsko
Hynek Fajmon | 13. 5. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU
Hned na začátku bych rád upozornil, že není mým cílem cokoliv doporučovat, nebo dokonce nařizovat našim polským sousedům a přátelům. Naprosto respektuji jejich právo rozhodovat se svobodně o svém osudu. A to i ve věci přijetí nebo nepřijetí eura. V případě Česka jsem v trochu jiné pozici, protože jsem politikem zastupujícím tento stát v Evropském parlamentu. V tomto případě si dovoluji hájit autoritativní stanovisko, se kterým jsem vystoupil před voliče již před evropskými volbami v roce 2009 a které znělo: „Držme se koruny!" Obecně jsem přesvědčen o tom, že euro není vhodnou měnou ani pro Česko, ani Polsko a že by jej tyto státy neměly minimálně do roku 2020 vůbec přijímat. Důvody pro tento postoj jsem rozdělil do tří kategorií: politické, ekonomické a právní. celý článek »
EU na mezinárodní scéně: mezi osobním vlakem a fotbalovým družstvem
Evropské „impérium” po Lisabonské smlouvě z polské a české perspektivy
Piotr Bajda | 9. 5. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU
Členství Polska a Česka v Evropské unii trvale změnilo naši geopolitickou situaci. Odevzdání části suverenity do rukou představitelů evropských institucí bylo ve své podstatě výměnným obchodem, na oplátku jsme - díky evropské solidaritě - očekávali příležitosti pro rychlejší rozvoj. Po ratifikaci Lisabonské smlouvy a zejména založení evropské služby pro vnější činnost se v působení EU na mezinárodní scéně objevily nové mechanismy. Proměna forem působení EU navenek, probíhající debata o procesu dalšího rozšiřování Společenství a evropská politika vůči nejbližším, zejména východním sousedům bude mít vliv na geopolitickou situaci našeho regionu i na možnost úspěšně realizovat cíle zahraniční politiky Prahy a Varšavy. celý článek »
Slasti a strasti prosazování energetických zájmů v EU
Filip Černoch | 27. 4. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU
Přes obtížné prolínání domácí a unijní úrovně existuje jedna otázka, nad níž si Praha a Brusel dokáží sednout k jednomu stolu a trávit hodiny vášnivou a angažovanou diskusí. Jde o téma energetické bezpečnosti. O její podobě má ČR jasnou představu a nebojí se s ní vystupovat ani v Bruselu. Na rozdíl od dalších zemí regionu se zde navíc může opřít o domácí úspěchy. celý článek »
Sterilní aliance?
Sonda do vztahu Čechů a Poláků
Josef Mlejnek jr. | 11. 4. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU
V únoru 2011 zavítal do Prahy na státní návštěvu polský prezident Bronisław Komorowski. Vzhledem k rozbouřené domácí i mezinárodní politické scéně působila jako z jiného světa: samé úsměvy, poklony, ujišťování o bezkonfliktnosti vzájemných vztahů, o radosti z rostoucí hospodářské výměny, o velkém renomé Čechů v očích prostých Poláků. Václav Klaus pěl na Poláky chválu a Bronisław Komorowski mu v tom zdatně sekundoval. Inu idyla, člověk by se málem dojetím rozplakal. celý článek »
Globální finanční krize: implikace pro Polsko
Aleksander Surdej | 4. 4. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU
Finanční krize nejsou v hospodářském vývoji ničím novým. Objevovaly se mnohokrát (naposledy „asijská" v roce 1997) a až do současné krize je spojovaly dvě vlastnosti: měly především regionální rozměr a spouštěcím impulsem byly události v méně rozvinutých zemích (do světa se šířily z Mexika, Argentiny, Thajska nebo Severní Koreje). celý článek »
České předsednictví Rady EU: lessons learned pro Polsko?
Petr Kaniok | 25. 3. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU
Polsko bude po Slovinsku, České republice a Maďarsku čtvrtou zemí tzv. východního rozšíření, která si užije půlrok ve „světle ramp" předsednictví Rady EU. Ačkoliv sedm let po příchodu největší skupiny nováčků v historii evropské integrace přitažlivost odkazů na premiéry povážlivě bledne, přeci jen existují dobré důvody, proč by polské předsednictví mohlo a mělo být zajímavé. A to i v kontextu české politiky, pro nějž bylo předsednictví z mnoha důvodů trpkou zkušeností. celý článek »
« Předchozí | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | Další »