Spojené státy americké

V Barmě se hraje fotbal na velice šikmém hřišti

Rozhovor s Igorem Blaževićem

Pavel Pšeja | 17. 7. 2013 | Rozhovory

Igor Blažević, rodák z Bosny a Hercegoviny, vystudoval filosofii a srovnávací literaturu na Filosofické fakultě záhřebské univerzity. Od roku 1991 žije a pracuje v Praze. Počínaje rokem 1992 se angažuje ve společnosti Člověk v tísni (ČvT), pražské nevládní a neziskové organizaci založené českými novináři a bývalými disidenty. Do roku 2010 působil v ČvT jako ředitel Centra pro lidská práva a demokracii, které poskytuje pomoc disidentům a prodemokratickým skupinám působícím v obtížných podmínkách kdekoli na světě. Igor Blažević je rovněž zakladatelem filmové přehlídky Jeden svět, která je největším evropským festivalem filmů s tematikou lidských práv. Je členem Řídicího výboru Světového hnutí za demokracii (World Movement for Democracy), v letech 2006–2010 byl členem a později předsedou Správní rady Open Society Fund v Praze. Od roku 2010 spolupracuje s CDK coby programový ředitel a hlavní lektor programu Burma Educational Initiatives, který nabízí politickým aktivistům a členům občanské společnosti v Barmě semináře na poli politologie, mezinárodních vztahů a přechodů k demokracii. celý článek »

Německo: Lídrem jen někdy

15. 7. 2013 | Zaujalo nás...

Nedávné schůzky německé kancléřky Angely Merkelové by mohly naznačovat, že se Německo zapojilo do klubu diplomatických hvězd. „Vyškolila“ ruského prezidenta Vladimira Putina, neboť pohrozil, že se s kancléřskou neukáže na výstavě v Petrohradě, jež zahrnovala také umělecká díla ukořistěná sovětskými vojáky po druhé světové válce. Merkelová dala jasně najevo, že svoji návštěvu Ruska zkrátí, a Putin jí nakonec vyhověl. Kancléřka prohlásila, že ukořistěná díla by se měla podle mezinárodního práva vrátit zpět domů. celý článek »

Egyptský převrat: účel světí prostředky

Pavel Kopecký | 12. 7. 2013 | Poznámky k událostem

Události v zemi okolo Nilu mají hlubokou logiku, a tak se daly předjímat. Věci se obvykle musí změnit, aby zůstaly stejné. To víme i ze střední Evropy. Proto nám není neznámý ani fenomén, který se v Egyptě – a donedávna též v Turecku – vyskytuje kontinuálně: armáda zastává úlohu policejně-potlačovacího aparátu. celý článek »

Byla podpora demokracie chybou?

Liberalismus, arabské jaro a zaskočení neokonzervativci

John Agresto | 28. 6. 2013 | Analýzy a studie

S tím, jak narůstá sektářské násilí na Blízkém východě, jak se Irák stále více dostává do íránské sféry vlivu, jak je Afghánistán zřejmě směrován k tomu, aby svou zkorumpovanou demokracii vydal do rukou teroristů a vrahů z Talibanu, a jak jsou americké zájmy a životy obětovány ve prospěch spouště způsobené takzvaným arabským jarem, může být užitečné udělat si přehled v tom, co tyto stále se prohlubující debakly znamenají pro neokonzervativce a pro naše angažmá v šíření demokracie. celý článek »

Podivná ruská zahraniční politika

Françoise Thomová | 14. 6. 2013 | Analýzy a studie

Vývoj ruské zahraniční politiky od pádu komunismu do současnosti je poněkud podivný. Během Jelcinovy éry byla ruská zahraniční politika předmětem vášnivých sporů a za Putina se znovu stala soukromým revírem nejvyšších představitelů Kremlu a předmětem všeobecného konsensu, který nezpochybnilo ani poslední vzbouření. Vždyť Rusko má dnes k racionálnímu vymezení svých národních zájmů stejně daleko jako v sovětské epoše, kdy mu v odpovídajícím vnímání vnějšího světa bránilo ideologické prisma – možná právě proto, že v jeho zahraniční politice zůstaly uchovány prvky leninistické vize, zatímco v domácí politice pád socialismu všechno vymetl. celý článek »

Turecko má pro Evropu mimořádný význam

Martina Heranová | 12. 6. 2013 | Analýzy a studie

Již léta jsme na evropské scéně svědky neutuchajících diskusí o tom, zda Turecko patří či nepatří do Evropy. Rozdmýchávají je především ti, kterým je turecká příslušnost k evropské identitě nepohodlná. Staletí společné historie se však nedají vymazat. Území dnešního Turecka bylo vždy součástí impérií, jež byla považována za nedělitelnou součást evropské mocenské architektury, od starověku přes středověk až po moderní dobu. Tvrdit, že je tomu dnes jinak, resp. že Evropa ke svému úspěšnému rozvoji Turecko nepotřebuje, je velmi krátkozraké a svědčí o myšlenkové zatemněnosti přinejmenším určité části evropských politických elit. celý článek »

Turecko: Příliš důležité, než aby padlo

Filip Tuček | 12. 6. 2013 | Poznámky k událostem

Tisíce protestujících na tureckých náměstích volají po pádu premiéra Recepa Tayyipa Erdoğana. Mnoho médií (včetně České televize) jeho vládu označuje za promuslimskou a autoritativní. Před vynesením unáhlených soudů bychom se ale měli podívat na fakta. Turecko je totiž příliš důležité na to, abychom k němu přistupovali lehkovážně. celý článek »

EU = zelené peklo

29. 5. 2013 | Zaujalo nás...

Utopická představa Evropské unie o tom, že se přetransformuje v tahouna zelené energie, začíná být nejistá. Sílící hospodářská a finanční krize a rostoucí nezaměstnanost vedou k tomu, že někdejší všezahrnující zelený konsensus se začíná rozpadat. celý článek »

Kdo zajistí evropskou bezpečnost?

Filip Tuček | 24. 5. 2013 | Analýzy a studie

Severoatlantická aliance je dnes hlavním hráčem při zajišťování evropské bezpečnosti. S koncem mise v Afghánistánu a přesunem Spojených států do Asie ale bude NATO nuceno hledat novou roli. Budoucnost aliance přitom bude klíčová pro rozvoj společné bezpečnostní a obranné politiky EU, tedy pro přebírání odpovědnosti evropských států za vlastní bezpečnost. celý článek »

Za úsporná opatření viňte trh, ne politiky

23. 5. 2013 | Zaujalo nás...

Kritika úsporných opatření dosahuje v Evropě bodu varu. Stále častěji v sobě nese morální tón: silný sever – zvláště Německo – označuje za někoho, kdo nutí slabé přijímat přísnou politiku. Oponenti úsporných opatření tvrdí, že sever požaduje fiskální škrty a reformy trhů práce v postižených zemích výměnou za půjčky od Evropské centrální banky. Podle nich se kope do ekonomik, které jsou na dně. celý článek »