Čína
Sýrie: Al-Kájda ante portas
Rozhovor s Terezou Spencerovou o situaci v Sýrii
Pavel Kopecký | 25. 3. 2013 | Rozhovory
Bezpečnost má svoji cenu
Filip Tuček | 15. 3. 2013 | Články a komentáře
Největší současná bezpečnostní hrozba pro střední i západní Evropu - a pro transatlantický prostor jako celek - nemá externí charakter, nýbrž přichází zevnitř. Tvrdé škrty ve výdajích na obranu a armádu podkopávají schopnost států čelit asymetrickým hrozbám a utvářet vnější bezpečnostní prostředí. Obnovení schopnosti efektivně reagovat na výzvy a zároveň proaktivně formovat mezinárodní dění je, zejména pro evropské politiky, zásadním úkolem následujících let. celý článek »
Připravme se na změny
Mezinárodní bezpečnost na počátku druhé dekády 21. století
Martina Heranová | 13. 3. 2013 | Články a komentáře
Po dvaceti letech od skončení studené války, zarámovaných vládou jediné světové supervelmoci, Spojených států amerických, stojí mezinárodní společenství opětovně na rozcestí. Vývoj v posledních letech potvrdil postupnou změnu v rozložení sil největších světových hráčů a nevyhnutelný posun směrem k multipolárnímu světu.
celý článek »
Zóna volného obchodu s USA: příležitost pro Evropu
Filip Tuček | 30. 1. 2013 | Články a komentáře
Každý prezident po sobě touží zanechat odkaz - a v případě amerického prezidenta to platí dvojnásob. Nebývá ovšem pravidlem, aby z takového odkazu výrazněji těžila i Evropa. Plán Baracka Obamy na vytvoření zóny volného obchodu mezi Spojenými státy a Evropskou unií, dvěma největšími ekonomikami světa, by Evropě pomohl překonat hospodářské problémy, zvýšil by její postavení v globální ekonomice a posílil ji i politicky. Komplexní ujednání, obsahující obchod se zbožím a službami, investice i spolupráci v oblasti zemědělství, by Evropě umožnilo zůstat klíčovým partnerem Spojených států, navíc na kvalitativně nové úrovni. Ne nadarmo ministryně zahraničí první Obamovy administrativy Hillary Clintonová potenciální dohodu označila za „hospodářské NATO". celý článek »
Boj s krizí eurozóny, boj o moc v Evropě
Tomasz Grzegorz Grosse | 30. 11. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě
Krizi společné měny vyvolala institucionální nedotaženost vzniklá v době ustavování tohoto systému.1 Největším problémem je absence adekvátních nástrojů, které by umožnily vyrovnávání strukturálních odlišností a cyklických odlišností mezi ekonomikami eurozóny. Takovým mechanismem by měly být evropské fiskální nástroje, které by obnovily konkurenceschopnost a hospodářský růst nejslabších oblastí. To by vyžadovalo založení federálních fiskálních institucí, tedy federalizaci daní, silný unijní rozpočet a také spoluzodpovědnost za veřejný dluh. Krom toho by byla nezbytná přísnější kontrola finančních trhů, aby neprohlubovaly hospodářské obtíže. Jak krize společné měny postupuje (počínaje sklonkem roku 2009), je stále patrnější, že obtíže způsobuje nejen nadměrná zadluženost států, ale stále větší měrou se na ní svými problémy podílí bankovní sektor a přílišné spekulace na finančních trzích. celý článek »
„Demokraté odmítají model převzatý z románů Ayn Rand“
S Igorem Lukešem o nadcházejících prezidentských volbách v USA
Jakub Janda | 5. 11. 2012 | Rozhovory
„Evropa zůstává ruským soukromým loveckým revírem“
S předním americkým expertem na energetiku Robertem Cutlerem o přetrvávající energetické závislosti na Rusku, evropských chybách a nové „velké hře“, jejímž centrem je stále důležitější střední Asie
Filip Tuček, Johana Typoltová | 30. 10. 2012 | Rozhovory
Romney hodlá vyzbrojit syrské rebely
Ondřej Šlechta | 17. 10. 2012 | Poznámky k událostem
Republikánský kandidát se ostře pustil do Baracka Obamy a vyčetl mu pasivní přístup v zahraniční politice, zejména ve vztahu k Blízkému východu. Obamův přístup je podle něj měkký a v důsledku posiluje úhlavního nepřítele Ameriky - Írán. Sám Romney by v případě svého zvolení prý neváhal vyzbrojit syrské rebely. celý článek »
Puzzle a šachy
Ideální americká zahraniční politika
Henry R. Nau | 24. 8. 2012 | Články a komentáře
Argument ve prospěch zahraniční politiky Baracka Obamy je následující: Od svého předchůdce zdědil svět plný strastí, včetně dvou válek v zahraničí, agresivní al-Kájdy, hluboké nedůvěry vůči USA a otřesené domácí ekonomiky. Dnes tyto strasti slábnou. Vojska jsou z Iráku doma a postupně se vracejí i z Afghánistánu. Usáma bin Ladin a jeho dvacet spolubojovníků je mrtvých. Amerika je za oceánem populárnější, diplomatická iniciativa vedla ke snížení jaderných zbraní a zpřísnila sankce vůči Íránu. Ekonomika se pomalu zotavuje. Argument proti politice Baracka Obamy ale ukazuje jiný obrázek. Odcizil si hlavní americké spojence. Dosáhl jen omezených výsledků ve vztahu s Ruskem, Čínou, Íránem a muslimským světem. Oddálil obnovu americké ekonomiky a posílil obraz USA jako slábnoucí velmoci. Mezitím sílí ruský vliv v Gruzii, na Ukrajině a ve střední Asii a Čína si hýčká stále více nevypočitatelnou Severní Koreu. Írán se přibližuje k získání jaderné zbraně a z arabského jara by se brzy mohla stát muslimská zima, pokud islamistické vlády vychýlí rovnováhu mezi umírněnými arabskými státy a přeruší mírová jednání s Izraelem. Zkrátka a dobře: válečná mračna se stahují. Obzvláště v Perském zálivu. celý článek »
Dvakrát stejná chyba
Pavel Kopecký | 13. 8. 2012 | Články a komentáře
Nedávno mne napadla zdánlivě absurdní otázka: Existuje rozdíl mezi teroristou a teroristou? Odpověď zní: Ano, v hodnocení mezinárodním společenstvím. Když íránský, či Íránem placený terorista vybuchne a zabije izraelské turisty v Bulharsku, jde o zločinný akt. Odpálí-li se sebevražedný útočník mezi špičkami Sýrie, není v tom větší problém. Neboť takový atak (vydávaný posléze zpravidla za „klasický" bombový útok) dokazuje, že „ti špatní" jsou sami nejednotní. Poněvadž útočníkovi musel pomáhat nějaký insider. celý článek »
« Předchozí | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | Další »