Německo

Neudržitelný stav

Máme přetlak humanistů a katastrofální nedostatek technických absolventů

Ondřej Šlechta | 11. 10. 2013 | Články a komentáře

V polovině roku Senát zamítl novelu zákona o dani z příjmu, která mimo jiné měla za cíl zvýhodnit ty podnikatele, kteří se rozhodli zapojit do odborného vzdělávání formou praxe ve vlastní firmě studentům především technických oborů. celý článek »

Česká pozice k převzetí eura

Stanislava Janáčková | 25. 9. 2013 | Analýzy a studie

V roce 2004 se Česká republika zavázala, že se v budoucnu vzdá své osvědčené měny – české koruny – a přijme euro. Byla to podmínka našeho vstupu do Evropské unie, o který jsme řadu let usilovali a na který jsme se dlouhodobě připravovali. Stávající země EU dávaly jasně najevo, že ze závazku přijmout euro nebudou kandidátským zemím poskytovány žádné výjimky. Naopak. Přijetí do eurozóny bylo prezentováno jako významné privilegium, na které se rovněž budeme muset pečlivě připravit. Situace se ale podstatně změnila. celý článek »

Robejšek: „Problém spočívá v tom, že evropské společnosti mají zájem na udržení svého blahobytu“

Jakub Janda | 5. 8. 2013 | Rozhovory

Druhá část prázdninového rozhovoru s Petrem Robejškem o eurokriticismu Alternativy pro Německo, problémech tamější sociální demokracie, francouzském prezidentovi a chřadnoucím sociálním státu, jehož úpadek bude mít zásadní politické důsledky celý článek »

Portugalská krize eurozóny

Alexander Tomský | 22. 7. 2013 | Články a komentáře

Slyšeli jsme to z anglosaských a v Evropě hlavně z euroskeptických médií snad tisíckrát: úvěrová krize eurozóny není řešitelná prohlubováním nekonečné hospodářské agónie. Německý diktát fiskální disciplíny čili snižování státních deficitů a další půjčky v hodině dvanácté postižené jižní státy z pomalého bankrotu nevyvedou a v době všeobecné recese hospodářský růst nenastartují. Vždyť i v Německu by musel růst dlouhodobě dosahovat v současnosti naprosto nereálných tří procent, aby došlo ke splacení všech dluhů. celý článek »

Německo: Lídrem jen někdy

15. 7. 2013 | Zaujalo nás...

Nedávné schůzky německé kancléřky Angely Merkelové by mohly naznačovat, že se Německo zapojilo do klubu diplomatických hvězd. „Vyškolila“ ruského prezidenta Vladimira Putina, neboť pohrozil, že se s kancléřskou neukáže na výstavě v Petrohradě, jež zahrnovala také umělecká díla ukořistěná sovětskými vojáky po druhé světové válce. Merkelová dala jasně najevo, že svoji návštěvu Ruska zkrátí, a Putin jí nakonec vyhověl. Kancléřka prohlásila, že ukořistěná díla by se měla podle mezinárodního práva vrátit zpět domů. celý článek »

Podivná ruská zahraniční politika

Françoise Thomová | 14. 6. 2013 | Analýzy a studie

Vývoj ruské zahraniční politiky od pádu komunismu do současnosti je poněkud podivný. Během Jelcinovy éry byla ruská zahraniční politika předmětem vášnivých sporů a za Putina se znovu stala soukromým revírem nejvyšších představitelů Kremlu a předmětem všeobecného konsensu, který nezpochybnilo ani poslední vzbouření. Vždyť Rusko má dnes k racionálnímu vymezení svých národních zájmů stejně daleko jako v sovětské epoše, kdy mu v odpovídajícím vnímání vnějšího světa bránilo ideologické prisma – možná právě proto, že v jeho zahraniční politice zůstaly uchovány prvky leninistické vize, zatímco v domácí politice pád socialismu všechno vymetl. celý článek »

Turecko má pro Evropu mimořádný význam

Martina Heranová | 12. 6. 2013 | Analýzy a studie

Již léta jsme na evropské scéně svědky neutuchajících diskusí o tom, zda Turecko patří či nepatří do Evropy. Rozdmýchávají je především ti, kterým je turecká příslušnost k evropské identitě nepohodlná. Staletí společné historie se však nedají vymazat. Území dnešního Turecka bylo vždy součástí impérií, jež byla považována za nedělitelnou součást evropské mocenské architektury, od starověku přes středověk až po moderní dobu. Tvrdit, že je tomu dnes jinak, resp. že Evropa ke svému úspěšnému rozvoji Turecko nepotřebuje, je velmi krátkozraké a svědčí o myšlenkové zatemněnosti přinejmenším určité části evropských politických elit. celý článek »

Evropská dluhová krize nakonec vyústí v totální oddlužení

Petr Kostka | 27. 3. 2013 | Analýzy a studie

Narůstající divergence mezi severním a jižním křídlem eurozóny nutí vystrašenou eurokracii stupňovat úsilí o další „prohloubení integrace a solidarity“, což v překladu znamená institucionalizaci přerozdělovací unie, která je nezbytná k záchraně eurozóny a možná i celé EU. Není to nic jiného než snaha o politické řešení ekonomických rozporů. Stejně jako celé euro je politickým projektem nerespektujícím ekonomické zákonitosti. celý článek »

Myšlenka evropského občanství je nebezpečná

Johana Typoltová | 11. 3. 2013 | Rozhovory

„Měli bychom přijímat jen tolik cizinců, kolik můžeme integrovat," říká v rozhovoru o české imigrační politice senátor Tomáš Grulich, historik a expert na migraci. celý článek »

Moc v době krize

Marek A. Cichocki | 6. 2. 2013 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

V otázce institucí, mechanismů a smluvních řešení máme v případě EU co dočinění s kontinuitou vývoje. Tento proces je však možné rozdělit na různé etapy z hlediska jejich politických specifik. celý článek »