Česká republika

Občan Havel odešel

Ondřej Šlechta | 18. 12. 2011 | Poznámky k událostem

V neděli ráno zemřel český dramatik, politik a disident Václav Havel. Život i činy tak mnohovrstevné osobnosti nelze popsat na pár řádcích. Četné nekrology a úvahy, kterých budeme v následujících dnech svědky, budou Václava Havla pasovat do role poloboha, jiné, kterým nebude dán takový prostor, ale jistě se ozvou, mu budou nenávistně spílat. Oba tábory zapomenou na to, že Havel byl především a mimo jiné omylný a chybující člověk. celý článek »

Kdo se ještě diví disidentům Evropy?

Ondřej Krutílek | 16. 12. 2011 | Poznámky k událostem

Od posledního summitu EU, který měl definitivně rozhřešit situaci v zadlužené eurozóně, uplynulo jen několik dní. Už nyní je ale jasné, že státy, které se rozhodly nepřistoupit na Merkozyho hru, chybu rozhodně neudělaly. celý článek »

„Na Izrael kašlou…“

S Irenou Kalhousovou o nové evropské levici, měnícím se mezinárodním vnímání Palestiny, síle izraelsko-amerického partnerství a blízkosti České republiky k židovskému státu

Jakub Janda, Filip Tuček | 16. 12. 2011 | Rozhovory

celý článek »

Palackého dilema

Jak se Česko postaví k výsledkům posledního summitu EU?

David Hanák | 12. 12. 2011 | Poznámky k událostem

Skončil další summit EU, tentokrát jsme ale neviděli žádné poplácávání po zádech, žádné zářivé úsměvy. Situace je vážná, ba dokonce kritická. Co na to Češi? celý článek »

Na krizi doplatí především fiskálně spořádané země

Miroslav Singer | 7. 12. 2011 | Články a komentáře

Příčiny krize eurozóny lze nalézt na třech rovinách. Nejčastěji se hovoří o nepříznivém fiskálním vývoji nebo špatných fiskálních politikách. Důležitějšími příčinami krize jsou ale strukturální nesourodost zemí eurozóny a její nedostatečný institucionální rámec. celý článek »

Česká koruna funguje dobře

Dluhovou krizi není možné vyřešit dalšími dluhy

Hynek Fajmon | 2. 12. 2011 | Články a komentáře

Před volbami do Evropského parlamentu v roce 2009 jsem vystupoval se sloganem „Držme se koruny". Rád bych tuto tezi hájil i tentokrát, protože si myslím, že je i nadále pravdivá. Chci se zaměřit hlavně na to, co reálně máme dělat my, země mimo eurozónu, jakým způsobem máme postupovat a jak se jako Česká republika, její politická reprezentace, domácnosti, firmy a další subjekty, máme chovat, abychom dnešní dluhovou krizi přestáli a vyšli z ní posíleni. Myslím, že nám pomůže, pokud si položíme několik triviálních otázek a pokusíme se dát si na ně odpovědi. celý článek »

Česká republika se chovala jako poskok

Recenze knihy Co nezavály písky Mezopotámie

Ondřej Šlechta | 18. 11. 2011 | Články a komentáře

Shodou okolností v době, kdy americká administrativa hovoří o definitivním odchodu svých ozbrojených sil z Iráku, spatřila světlo světa kniha, která bude oceňovaná i nenáviděná, budou se k ní vracet komentátoři s poukazem, že věci v ní popisované se mohly při troše dobré vůle odehrát jinak, stejně jako se najdou tací, kteří budou její závěry relativizovat. Buď jak buď, nikdo jí nebude moci upřít, že je založena na faktech a hlubokých profesních zkušenostech. celý článek »

Roman Joch: Václav Klaus může být ponížen

S poradcem premiéra o narušené evropské civilizační identitě, českém odporu k Moskvě, Izraeli a návratu Václava Klause do stranické politiky

Jakub Janda, Ondřej Šlechta | 7. 11. 2011 | Rozhovory

celý článek »

Zachovejme právo prezidentské milosti

Zdeněk Koudelka | 2. 11. 2011 | Poznámky k událostem

V souvislosti s udělením prezidentské milosti bývalé policistce odsouzené za korupci se ozývají názory na zrušení tohoto práva. Každá pravomoc orgánu veřejné moci se může užít tak, že se to jiným nelíbí. Nebo dokonce zneužít. To však samo o sobě nemůže být důvodem pro její zrušení. Vždyť prezidentská milost zachránila před vězením v kritické době otce rodiny, která se stala obětí žhářského útoku ve Vítkově. celý článek »

Polsko-české vztahy? V pohodě

Artur Wolek | 28. 10. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

Do polštiny těžko přeložitelné české slovo „pohoda" máme dle slovníku chápat jako „klid, přívětivost, mír v duši".¹ Pohoda však také znamená „dobrou náladu, klid, přívětivou povahu, útulné místo, nekonfliktní vztahy"² a může být také výrazem pro „práci, která nevyžaduje velké úsilí a končí časným ,padla', vlastnictví bytu a chalupy, pár mincí v kapse, které umožňují skočit si každý večer na pivo a v létě zajet k moři".³ Nedávno zemřelý český spisovatel Jan Balabán mluví o „imperativní pohodě"⁴ jako o dominantním rysu české kultury, díky kterému člověk přebíjí strach smíchem a nedovoluje mu sáhnout na to, co je v něm špatného. Polsko-české vztahy, které Josef Mlejnek jr. tak výstižně a kriticky popisuje, jsou doslova v pohodě: verbálně nejlepší od dob Doubravčiných, reálně na slušné, závažnějších konfliktů prosté úrovni, v podstatě pak na okraji zájmu jak řadových občanů, tak politických elit. Proč to Mlejnkovi nestačí? Proč on i zástupy polských čechofilů, jakož i celkem početná skupina českých polonofilů očekávají něco víc? Proč se v česko-rakouských vztazích obecně považuje za obrovský úspěch a přelom uzavření dohody, díky níž Rakousko přestalo blokovat přijetí České republiky do Evropské unie, zatímco Mlejnek hořekuje, že z Harrachova do Szklarské Poręby nelze dojet vlakem?⁵ Proč očekáváme, že polsko-české vztahy budou „nadstandardní"? Odpověď na tuto otázku nám možná přiblíží příčiny jejich současného stavu. celý článek »