Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

Společná zemědělská politika EU: co a jak měnit po roce 2013?

Komentář k textu Petra Havla „Pouze fiskální priority jsou cestou do pekel. Jak by měla vypadat reforma společné zemědělské politiky EU po roce 2013?”

Barbara Fedyszak-Radziejowska | 19. 12. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

Reformování společné zemědělské politiky Evropské unie je „součástí práce" Evropské komise, Evropské rady a Rady EU prakticky od začátku existence EHS. Je také „módním" tématem všeobecně probíraným ve veřejném diskursu. Není divu: zemědělská politika je nejen první a nákladnou, ale od počátku také důsledně společnou hospodářskou politikou Evropského společenství. Její principy a zdroje financování - Evropský zemědělský orientační a záruční fond¹ - jsou spojeny s Římskou smlouvou z roku 1957 a s rokem 1962, kdy vznikl první hospodářský fond strukturální povahy, který měl být nástrojem cenových záruk v zemědělství. Po dvou letech (1964) z něj byla vyčleněna tzv. orientační sekce. Vznikly tak dva nové nástroje aplikované v oblasti zemědělství - první pro záruky důstojné úrovně příjmů zemědělců a druhý na podporu změn v zemědělství (reorientaci zemědělců, modernizaci zemědělství, zlepšování agrární struktury atd.). Píšu o těchto poměrně samozřejmých záležitostech proto, že účastníci různých debat se často soustředí na orientační fond, který sleduje modernizaci zemědělství. Důležitou, autonomní a stálou složkou zemědělské politiky EU je přitom fond záruční, který zemědělcům zajišťuje příjmy na úrovni, která činí evropské výrobce potravin plnoprávnými občany EU. Což je dobré mít na paměti vzhledem k tomu, že pod nezřídka vychvalovanou „konkurenceschopností" zemědělství se v globálním světě skrývá obyčejná bída a absence základních práv zemědělských pracovníků v mnoha mimoevropských státech.
celý článek »

Modifikovaná DPH, územní dluhopisy a globální daň. Systémová řešení krize v EU?

Netradiční pohled z Polska

Mariusz Andrzejewski | 9. 12. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

Zadluženým zemím Evropské unie (EU) hrozí bankrot. Evropský finanční stabilizační fond (EFSF) jim může pomoci pouze momentálně a nebude dostačující, pokud bude potřeba podpořit větší státy typu Itálie či Španělska. Další emise peněz z ECB či jednotlivých národních bank může způsobit katastrofálně vysokou inflaci. Krom společné měny by se jednotlivé unijní země měly samy postarat o reformy, díky nimž splatí své dluhy a začnou shromažďovat finanční přebytky. V mikroměřítku by mohl systémové řešení znamenat systém modifikované DPH (model interVAT), v makroměřítku pak územní dluhopisy. Tzv. Tobinova daň navržená zatím jen pro EU by měla být zavedena po celém světě. Současně by se měla hledat také fiskální řešení, jejichž mechanismus vezme v potaz násobky v dosahování zisku na finančních trzích. celý článek »

Polsko-české vztahy? V pohodě

Artur Wolek | 28. 10. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

Do polštiny těžko přeložitelné české slovo „pohoda" máme dle slovníku chápat jako „klid, přívětivost, mír v duši".¹ Pohoda však také znamená „dobrou náladu, klid, přívětivou povahu, útulné místo, nekonfliktní vztahy"² a může být také výrazem pro „práci, která nevyžaduje velké úsilí a končí časným ,padla', vlastnictví bytu a chalupy, pár mincí v kapse, které umožňují skočit si každý večer na pivo a v létě zajet k moři".³ Nedávno zemřelý český spisovatel Jan Balabán mluví o „imperativní pohodě"⁴ jako o dominantním rysu české kultury, díky kterému člověk přebíjí strach smíchem a nedovoluje mu sáhnout na to, co je v něm špatného. Polsko-české vztahy, které Josef Mlejnek jr. tak výstižně a kriticky popisuje, jsou doslova v pohodě: verbálně nejlepší od dob Doubravčiných, reálně na slušné, závažnějších konfliktů prosté úrovni, v podstatě pak na okraji zájmu jak řadových občanů, tak politických elit. Proč to Mlejnkovi nestačí? Proč on i zástupy polských čechofilů, jakož i celkem početná skupina českých polonofilů očekávají něco víc? Proč se v česko-rakouských vztazích obecně považuje za obrovský úspěch a přelom uzavření dohody, díky níž Rakousko přestalo blokovat přijetí České republiky do Evropské unie, zatímco Mlejnek hořekuje, že z Harrachova do Szklarské Poręby nelze dojet vlakem?⁵ Proč očekáváme, že polsko-české vztahy budou „nadstandardní"? Odpověď na tuto otázku nám možná přiblíží příčiny jejich současného stavu. celý článek »

Evropa a oslabování okcidentu

Petr Fiala | 21. 10. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

Evropa neprožila klidné léto roku 2011. Příjemné prázdniny neměli ani političtí představitelé největších evropských zemí. Nebylo to jen počasím, byť jsme si z jeho odvěké proměnlivosti v posledních letech dokázali vytvořit „závažný" politický problém. Francouzský prezident a španělský premiér přerušili svoji dovolenou kvůli situaci na finančních trzích, začátkem srpna tak musel učinit britský premiér David Cameron, když multietnické čtvrti Londýna a řady dalších britských měst zachvátily nepokoje, násilnosti a rabování nevídaného rozsahu. celý článek »

Evropa na ústupu

Ryszard Legutko | 23. 9. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

Ve známém eseji, který vyšel v časopise Policy Review, konstatuje Robert Kagan zásadní konflikt mezi Evropou a Amerikou. Tato teze se objevila už dříve a měla i své pozdější verze. Příležitostí k jeho úvahám byly reakce Evropy a Ameriky na islámský terorismus. Kagan - zjednodušeně řečeno - napsal, že Amerika je odvážná a bojovná, zatímco Evropa slabá a bojácná. Někteří rozčilení Evropané tu tezi zopakovali, ale s opačnou interpretací: to Evropa je dobrá, protože je rozumná, zatímco Amerika zlá, protože je svárlivá. Problém evropsko-amerického konfliktu se tak stal jedním z nejdiskutovanějších témat, objevoval se na stovkách konferencí, tisících seminářů, v článcích a diskusích. Na obou stranách Atlantiku také zazněly hlasy, že propast mezi Evropou a Amerikou se bude prohlubovat. Stačí se ale na chvíli zamyslet, abychom pochopili, že na takových názorech je něco podezřelého. celý článek »

Prohlubovat evropskou integraci je fatální chyba

Odpověď Pawłu Ukielskému

Ondřej Krutílek | 19. 9. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

K otázce prohlubování evropské integrace, tedy posilování rozhodovacích pravomocí nadnárodního centra v oblastech (politikách), které byly doposud výhradně nebo převážně doménou každého jednoho členského státu zvlášť, lze přistupovat různě. Paweł Ukielski svůj esej založil na předpokladu, že Polsko a Česko se k integračnímu projektu připojily pozdě, a jsou tudíž odsouzeny hrát v EU druhé housle, v lepším případě roli (re)aktéra, který, má-li v Unii uspět, musí při vyjednáváních snoubit své negociační schopnosti s adekvátně definovanými národními zájmy. Potenciál změnit základní směřování EU k „ever closer Union" nemá podle Ukielského ani Polsko, ani Česko. Tato úvaha je na první pohled logická a uměřeně optimistická. Má jen jednu zásadní chybu: v praxi je skoro nerealizovatelná. celý článek »

Česká republika a perspektivy EU jako globálního hráče

Jan Jireš | 9. 9. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

Zamýšlet se dnes nad mezinárodní či dokonce globální rolí Evropské unie jako politického, bezpečnostního a ekonomického aktéra působí téměř nemístně. Vrcholící dluhová krize ohrožuje samotnou existenci eurozóny a nikdo netuší, jak by její případný rozpad (ať už by měl jakoukoli podobu) ovlivnil již dosaženou úroveň integrace v jiných oblastech, a zda tedy není v sázce také existence samotné Unie. celý článek »

Co nakonec přinese polské předsednictví EU?

Krzysztof Szczerski | 7. 9. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

Význam polského předsednictví, jak ve svém článku potvrzuje Petr Kaniok, můžeme zkoumat ve třech rovinách: evropské (unijní), regionální a vnitřní. Každá z těchto perspektiv skrývá potenciální příležitosti, ale také reálné slabiny. celý článek »

Aby Asie neslupla střední Evropu jak sushi

Řízení konkurenceschopnosti a nová kritéria k případné měnové unii

Aleš Michl | 11. 7. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

„S následky globální finanční krize si lépe poradí země, které dokázaly udržet racionální proporce mezi hospodářskými základy a rozvojem finančního sektoru a vybudovaly si ochranu před převahou cizích finančních institucí," napsal ve své eseji pro Revue Politika 4/2011 Aleksander Surdej. Dovolte mi na jeho článek navázat a popsat, jak konkrétně to udělat. celý článek »

Polsko a Česko by měly do eurozóny vstoupit, až skončí její krize

Leszek Skiba | 8. 7. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

Krize eurozóny vyvolala debatu o výhodnosti přijetí eura zeměmi, které stojí mimo měnovou unii. Zkušenosti Řecka, Portugalska nebo Irska znovu otevřely diskusi, zda je euro spojeno s vážnými hrozbami a zda není lepší zůstat ještě řadu let u stávající (vlastní) měny. Z celého sporu lze vyvodit jeden závěr: po skončení současné krize eurozóny a po vyřešení rozpočtových problémů zemí střední a východní Evropy je přijetí eura podmínkou udržení tempa hospodářského růstu, který umožňuje zmenšit disproporci mezi bohatstvím starých a nových členských států EU. celý článek »