Úvodní stránka  »  Témata

energetika

Par avion X.

29. 1. 2014 | Par avion

Ztráta amerického kreditu u spojenců a drama na Ukrajině. To jsou témata, jež nás tento týden zaujala na stránkách světových médií a think-tanků. celý článek »

Několik poznámek k Tainterově teorie kolapsu v české kotlině

Lubomír Nondek | 29. 11. 2013 | Články a komentáře

Kniha amerického historika a antropologa Josepha Taintera z roku 1988 Kolapsy složitých společností (první české vydání Dokořán 2009, dotisk 2013) již více než dvacet let ovlivňuje diskusi o nestabilitě složitých socioekonomických systémů, jejich udržitelnosti, zranitelnosti, resilienci a dalších souvisejících tématech. Ohlas Tainterovy práce se projevil i u nás a inspiroval pestrou skupinu českých vědců v čele s egyptologem Miroslavem Bártou k uspořádání tematické konference a k vydání sborníku Kolaps a regenerace: cesty civilizací a kultur. Minulost současnost a budoucnost komplexních společností (Academia 2011, dotisk 2013). Ze zájmu o obě knihy je zřejmé, že téma společenského kolapsu je českými čtenáři pokládáno za aktuální. Je proto užitečné posoudit, jak čeští badatelé Tainterovu teorii uchopili. Velkým nedostatkem českého vydání Tainterovy knihy je ovšem to, že není opatřena kritickým úvodem, který by nejen shrnul vývoj autorových názorů, ale především reflektoval následnou diskusi. celý článek »

Připravme se na změny

Mezinárodní bezpečnost na počátku druhé dekády 21. století

Martina Heranová | 13. 3. 2013 | Články a komentáře

Po dvaceti letech od skončení studené války, zarámovaných vládou jediné světové supervelmoci, Spojených států amerických, stojí mezinárodní společenství opětovně na rozcestí. Vývoj v posledních letech potvrdil postupnou změnu v rozložení sil největších světových hráčů a nevyhnutelný posun směrem k multipolárnímu světu.
celý článek »

Temelín: čeho se bát a nebát

Ondřej Šlechta | 31. 10. 2012 | Články a komentáře

V kauze zakázky na dostavbu nových bloků Jaderné elektrárny Temelín se přiostřuje. Jakkoli všichni zájemci zdůrazňují snahu vyvarovat se politických tlaků, u klíčového energetického projektu za miliardy to nejde snadno. Nečekané vyřazení francouzského zájemce, firmy Areva, celý kontrakt posouvá do výrazně tendenční roviny. Zaznívají hlasy, že při výběru mezi americkou a ruskou nabídkou bychom se neměli dlouho rozhodovat a zohlednit především bezpečnost a politickou orientaci. celý článek »

„Evropa zůstává ruským soukromým loveckým revírem“

S předním americkým expertem na energetiku Robertem Cutlerem o přetrvávající energetické závislosti na Rusku, evropských chybách a nové „velké hře“, jejímž centrem je stále důležitější střední Asie

Filip Tuček, Johana Typoltová | 30. 10. 2012 | Rozhovory

celý článek »

Jak rozumět světu?

Alexander Tomský | 6. 8. 2012 | Články a komentáře

Na potvrzení existence Higgsova bosonu, nazývaného z legrace „Boží částice", se čekalo víc než půl století; není jen tak honit (astronomicky) drahým urychlovačem subatomární protony třicetikilometrovým podzemním tunelem, nemluvě o výpočtech nepřímých důsledků srážky částic, vidět je nelze. A tak byla radost (4. 7. 2012) z potvrzení standardního modelu fyziky vědců veliká a světová média se radovala s nimi. Horší to bylo s vysvětlováním laické veřejnosti. celý článek »

Polsko-české vztahy? V pohodě

Artur Wolek | 28. 10. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

Do polštiny těžko přeložitelné české slovo „pohoda" máme dle slovníku chápat jako „klid, přívětivost, mír v duši".1 Pohoda však také znamená „dobrou náladu, klid, přívětivou povahu, útulné místo, nekonfliktní vztahy"2 a může být také výrazem pro „práci, která nevyžaduje velké úsilí a končí časným ,padla', vlastnictví bytu a chalupy, pár mincí v kapse, které umožňují skočit si každý večer na pivo a v létě zajet k moři".3 Nedávno zemřelý český spisovatel Jan Balabán mluví o „imperativní pohodě"4 jako o dominantním rysu české kultury, díky kterému člověk přebíjí strach smíchem a nedovoluje mu sáhnout na to, co je v něm špatného. Polsko-české vztahy, které Josef Mlejnek jr. tak výstižně a kriticky popisuje, jsou doslova v pohodě: verbálně nejlepší od dob Doubravčiných, reálně na slušné, závažnějších konfliktů prosté úrovni, v podstatě pak na okraji zájmu jak řadových občanů, tak politických elit. Proč to Mlejnkovi nestačí? Proč on i zástupy polských čechofilů, jakož i celkem početná skupina českých polonofilů očekávají něco víc? Proč se v česko-rakouských vztazích obecně považuje za obrovský úspěch a přelom uzavření dohody, díky níž Rakousko přestalo blokovat přijetí České republiky do Evropské unie, zatímco Mlejnek hořekuje, že z Harrachova do Szklarské Poręby nelze dojet vlakem?5 Proč očekáváme, že polsko-české vztahy budou „nadstandardní"? Odpověď na tuto otázku nám možná přiblíží příčiny jejich současného stavu. celý článek »

Společná energetická politika EU dnes není prioritou

Rozhovor s Václavem Bartuškou

Dušan Šrámek | 3. 8. 2011 | Rozhovory

Česká republika podpořila při nedávné návštěvě polského premiéra Donalda Tuska priority polského předsednictví, včetně těch v oblasti energetické bezpečnosti. Podle názoru zvláštního velvyslance České republiky pro otázky energetické bezpečnosti Václava Bartušky je ale otázkou, co se z nich podaří naplnit. A zda vůbec. celý článek »

„Každý národ má svůj úkol a také my máme svůj úkol…“

S prvním náměstkem ministra zahraničních věcí Jiřím Schneiderem o Libyi, potenciálu NATO, nové koncepci zahraniční politiky ČR, maločešství a prosazování našich zájmů v EU

Jakub Janda | 20. 7. 2011 | Rozhovory

celý článek »

Česko-rakouské vztahy a energetika

Rakušané možná budou závislí na české elektřině

Ondřej Šlechta | 1. 7. 2011 | Články a komentáře

Lidové noviny přišly před několika týdny s reportáží, ve které citovaly několik rakouských usedlíků žijících jen pár kilometrů od českých hranic. Tito lidé prý nikdy Českou republiku nenavštívili, v dohledné době to neplánují a navíc jim to nepřijde divné. Na těchto příkladech lze dobře ilustrovat, jak vzájemné vztahy mezi Českou republikou a Rakouskem sice nejsou nepřátelské, ale přesto poznamenané averzí či alespoň nezájmem o ty druhé. Proč tomu tak je, zůstává vděčným námětem pro historické studie i plytké novinové komentáře. celý článek »

1  |  2  |  3  |  Další »


nahoru