Lisabonská smlouva

Žlutá karta pro europrokurátora

Tomáš Břicháček | 25. 11. 2013 | Analýzy a studie

V červenci předložila Evropská komise návrh nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce. Úřad vytvořený na základě tohoto předpisu by měl namísto příslušných vnitrostátních orgánů (v České republice tedy státního zastupitelství) vykonávat úlohu veřejné žaloby v trestních řízeních ve vztahu k pachatelům „trestných činů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie“. V podtitulu tiskového sdělení Komise stálo: „Federální rozpočet potřebuje federální kontrolu“. Komise plánuje, že do budoucna by mohlo dojít k rozšíření působnosti úřadu i na jiné trestné činy s přeshraničním rozměrem. celý článek »

Česká pravice na rozcestí

Ondřej Šlechta | 30. 9. 2013 | Poznámky k událostem

Politické síly napravo od středu zoufale hledají klíč k úspěchu. Měsíc před volbami se vyprofilovaly dva přístupy. Exministr školství Petr Fiala (ODS) hledá cestu, jak slovo pravice rehabilitovat. Exministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) samotný smysl pravolevého dělení odmítá. celý článek »

Sociální politika EU – tragikomedie na pokračování

Tomáš Břicháček | 29. 7. 2013 | Analýzy a studie

Evropská integrace už dávno není zaměřena výlučně nebo dominantně na hospodářskou spolupráci. V průběhu let vstoupila do nejrozmanitějších sfér od ochrany životního prostředí, přes oblast vnitra a justice až po témata, jako je sport, civilní ochrana nebo výzkum vesmíru. Těžko dnes najít v rámci věcí veřejných problematiku, která by stála zcela mimo působnost unijních kompetencí a zájmů. Jednou z klíčových oblastí, kde se Unie pevně usadila v sedle, její činnost zažívá velkou expanzi a ambice jdou ještě mnohem dále, je sociální politika. O jejím významu svědčí už nasměrování prvních dvou unijních desetiletek, totiž tzv. Lisabonské strategie a nynější strategie EU 2020. Témata sociální politiky zde spolu s ochranou životního prostředí figurují jako dvě hlavní složky vedle okruhů ryze ekonomických. Příslušné pravomoci EU se vztahují především k podpoře zaměstnanosti, ochraně zaměstnanců a antidiskriminační agendě, unijní instituce nicméně dlouhodobě projevují dychtivost hovořit i do nejrůznějších jiných aspektů sociálních věcí členských států bez ohledu na hranice kompetencí EU. Čím dál odvážnější a radikálnější počiny Bruselu vzbuzují ve vzrůstající míře nevoli a kontroverze. Tento příspěvek by měl vést k zamyšlení nad vhodností rozhodování o sociální politice na nadnárodní úrovni, nad současným rozsahem pravomocí Unie, ale i nad způsobem, jak jsou tyto pravomoci využívány. celý článek »

Proč EU trpí demokratickým deficitem?

Ryszard Legutko | 7. 6. 2013 | Články a komentáře

Evropská unie představuje řád i ducha liberální demokracie v té nejvíce zdegenerované podobě. Jestliže nejsilnější stránkou demokracie byly volby a v nich zabudovaná možnost výměny vládnoucí skupiny nebo změny vládního programu, udělala Evropská unie vše pro to, aby tuto možnost v maximální míře omezila. Neexistují žádné transparentní mechanismy mocenské změny ani řešení, která by voličům umožnila mít vliv na to, jakým směrem se bude vládnutí ubírat. Evropský parlament negeneruje vládnoucí skupinu a sám nemá velkou pravomoc; navíc, nepočítáme-li komunistické státy nebo některé autoritářské režimy, je patrně jedinou parlamentní institucí na světě, v níž ne­existuje opozice. Nezávisle na tom, kdo ve volbách vítězí, v Evropském parlamentu už po dlouhá léta činí klíčová rozhodnutí stejné stranické uskupení a uskutečňuje se v něm stále stejná politika. Evropská vláda, přesněji řečeno něco, co vládu připomíná, jinými slovy Evropská komise, se neutváří na základě hlasování voličů, ale je na něm zcela nezávislá. Hlavní funkce plní v Evropské unii lidé, kteří nebyli zvoleni ve všeobecných volbách, a voliči nemají žádnou možnost je odvolat. celý článek »

VK bez hysterie

Anketa k prezidentskému období Václava Klause

Stanislav Balík, Hynek Fajmon, Lubomír Kopeček, František Mikš, Pavel Švanda | 5. 6. 2013 | Články a komentáře

Dvě prezidentská období Václava Klause, nejvýraznějšího a možná nejkontroverznějšího politika českého polistopadového vývoje, umožňují předběžné hodnocení. Mnohé jistě ukáže blízká nebo vzdálenější budoucnost. Redakce časopisů vydávaných Centrem pro studium demokracie a kultury jsou však přesvědčeny, že určité zvážení základních prezidentových činů a způsobu výkonu jeho funkce je možné již nyní, alespoň ve stručné, orientační podobě, respektive v některých aspektech. Nepochybně také proto, aby kampaní proti vyhlášené amnestii nebylo setřeno významnější a dlouhodobější usilování o „politickou politiku“, jak lze snad označit působení Václava Klause ve vysokých státních úřadech. (Slovní spojení „politická politika“ by bylo v jiných než českých kontextech nepochopitelné, zde se jím rozumí politika standardního, liberálního typu, s důrazem na ideově vyhraněné politické stranictví při současném pragmatickém vyhodnocování politicky možného a uskutečnitelného.) O příspěvky byli požádáni pravidelní přispěvatelé partnerského časopisu Kontexty, který se vždy o prezidentovu politiku zajímal a často ji (většinou pozitivně) hodnotil. celý článek »

Krize eurozóny a návrat politického rozhodování

Vojtěch Belling | 17. 4. 2013 | Analýzy a studie

Evropská komise vydala v listopadu 2012 tzv. blueprint, jenž obsahuje řadu závažných podnětů pro další vývoj evropské integrace. Dokument je v řadě ohledů velmi provokativní, nikoliv v negativním smyslu tohoto slova, ale spíše v jeho smyslu původním – provocatio, tedy výzvy nebo odvolání se k názoru veřejnosti. V tomto případě svůj význam jako dokument vyzývající k diskusi a tuto vyvolávající nepochybně úspěšně naplní. celý článek »

Proč referendum?

Před deseti lety jsme hlasovali o vstupu do jiné EU

Bohumír Žídek | 8. 4. 2013 | Poznámky k událostem

Minulý týden byla za přítomnosti předsedy Evropské komise José Manuela Barrosa na Pražském hradě vyvěšena vlajka Evropské unie a prezident republiky Miloš Zeman podepsal dodatek Lisabonské smlouvy umožňující vznik Evropského stabilizačního mechanismu. Tyto události provázely protesty kritiků ESM a současného směřování evropské integrace. Předseda Strany svobodných občanů Petr Mach při té příležitosti založil petici požadující referendum o vystoupení z Unie. Má to smysl? celý článek »

Evropa Miloše Zemana

K postojům nového prezidenta k evropské integraci

Tomáš Břicháček | 3. 4. 2013 | Analýzy a studie

Na Pražský hrad s novým prezidentem přichází mimo jiné podstatně odlišný pohled na směřování evropské integrace, než byl ten, jenž v jeho zdech v uplynulých deseti letech nacházel svou baštu a tribunu. Jednoho z nejvýraznějších kritiků současných centralizačních tendencí v EU a zastánce národního státu nahradil v čele republiky – dle vlastních slov – eurofederalista. Změnu začátkem dubna symbolicky stvrdilo vztyčení unijní vlajky na hradních žerdích. celý článek »

Moc v době krize

Marek A. Cichocki | 6. 2. 2013 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

V otázce institucí, mechanismů a smluvních řešení máme v případě EU co dočinění s kontinuitou vývoje. Tento proces je však možné rozdělit na různé etapy z hlediska jejich politických specifik. celý článek »

Evropa se utrhla ze řetězu

Marek Magierowski | 16. 1. 2013 | Články a komentáře

Současná krize by měla obnažit všechny neformální rozhodovací mechanismy v EU. Zatím se tak ale nestalo. Rozhodnutí jsou i nadále přijímána omezeným počtem vlivných figur. A nepůsobí jen v Berlíně, Paříži nebo na chodbách budovy Komise Berlaymont v Bruselu. Dnešní evropští mandaríni jsou roztroušeni všude. Někdy jen nečekaně vyplují na povrch a doslova přes noc se z nich stanou vůdčí aktéři Unie. Kolik novinářů, kteří se zabývají mezinárodním děním, bylo schopno si, řekněme před půl rokem, vzpomenout na jméno guvernéra Bundesbank. Dnes všichni vědí, že je to Jens Weidmann. Není ani aktivním, ani bývalým politikem, jen zaměstnancem státní správy, který má velmi konzervativní pohled na roli Evropské centrální banky v boji s krizí. Proč se stal tak vlivným? Protože debata nabrala jiný směr. celý článek »