Lisabonská smlouva

EU se mění v superstát aneb pár doporučení pro premiéra Nečase

Ivo Strejček | 7. 7. 2010 | Bruselky

Katastrofální stav veřejných financí valné většiny členských států Evropské měnové unie (EMU), tedy zemí, jejichž měnou je euro, děsí jak zastánce tohoto projektu, tak bankéře v Evropské centrální bance. celý článek »

Nepřipravme se o jednu z mála skutečných svobod EU

Směrnice o vysílání pracovníků musí zůstat, jak je

Ondřej Krutílek | 28. 6. 2010 | Analýzy a studie

Příští rok konečně uplyne sedmileté přechodné období na volný pohyb pracovních sil v EU. Jeden z mála liberálních konceptů EU má však znovu dostat na frak. V hledáčku protekcionistů je již delší dobu směrnice o vysílání pracovníků. Norma na první pohled nepřitažlivá, avšak se srovnatelnými dopady na svobodnou ekonomickou aktivitu, jež přináší svého času hojně medializovaná směrnice o službách. celý článek »

Europoslanci si brousí zuby

Lisabonská smlouva přesouvá moc v EU do rukou Evropského parlamentu

26. 6. 2010 | Zaujalo nás...

Lady Ashtonová, první šéfka unijní zahraniční politiky, představila před třemi měsíci dlouho očekávaný plán na vytvoření diplomatické jednotky EU - Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). Od té doby ale vytvoření EEAS, která by měla Unii zajistit koherentnější zahraniční politiku a posílit hlas na světové scéně, vázne. Největší překážkou je Evropský parlament. celý článek »

Lisabonská mašina se zadírá

Kauza navýšení počtu europoslanců ukazuje, kterak EU umí škodit sama sobě

Ondřej Krutílek | 15. 3. 2010 | Bruselky

Jedním z nejdůležitějších argumentů pro přijetí Lisabonské smlouvy byl ten, jenž hovořil o zefektivnění fungování EU. Pár měsíců poté, co Unie začala novými pravidly řídit, se ale ukazuje, že zastánci „stále užší integrace" ne všechno náležitě domysleli. celý článek »

Lisabonská smlouva nefunguje!

Hynek Fajmon | 15. 3. 2010 | Bruselky

Přívrženci evropské ústavy a poté Lisabonské smlouvy nás několik let přesvědčovali, že přijetí těchto dokumentů je pro Evropskou unii naprosto nezbytné. Říkali, že Evropská unie díky Lisabonské smlouvě „posílí své postavení ve světě" a „odpoví na hospodářské a sociální výzvy 21. století". Smlouva vstoupila v platnost na konci minulého roku a nyní máme po zhruba třech měsících příležitost podívat se na to, zda se tyto sliby skutečně naplnily - nebo se alespoň začínají naplňovat. Zatím vše nasvědčuje tomu, že Lisabonská smlouva nefunguje. celý článek »

Kam dál po Lisabonu?

Tomáš Břicháček | 20. 1. 2010 | Bruselky

Lisabonská smlouva vstoupila 1. prosince 2009 v platnost. Završila se tak anabáze, jež se vinula většinou první dekády nového tisíciletí a stála velké množství energie jak propagátory, tak oponenty dalšího prohlubování evropské integrace.
Pro odpůrce „stále užší Unie" byla v uplynulých letech euroústava (resp. Lisabonská smlouva jakožto momentální zosobnění centralizačních tlaků) hlavním tématem, ke kterému se vázala podstatná část jejich úsilí. Není proto překvapivé, že poté, co se reformu smluv nakonec podařilo prosadit, nastala u mnohých vedle deziluze také částečná dezorientace spojená s tápáním, pokud o otázku, jakým směrem napřít síly v rámci nového uspořádání; to vše na pozadí nejrůznějších prognóz dalšího vývoje EU.
Lisabonská smlouva přináší do struktury Evropské unie velmi významné změny a posouvá ji na cestě k centralizované federaci. Přesto by neměla být přeceňována. Je důležité si uvědomit, že není žádným bezprecedentním převratem, novým jevem ve vývoji evropské integrace. Je jen pokračováním dlouhodobých tendencí, toliko dalším projevem centralizační dynamiky, která je jedním z definičních znaků evropské integrace od jejího počátku. Není možné tvrdit, že před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost jsme byli suverénním státem a nyní suverenitu ztrácíme. Zásadním převratem z hlediska svrchovanosti byl již vstup do EU. Změny vyplývající z Lisabonu, jakkoli jsou velmi významné, už mají v tomto smyslu spíše kvantitativní než kvalitativní povahu. I z toho bychom měli vycházet při úvahách o dalším postupu.
Následující článek je příspěvkem do diskuse na téma, kam by měl proticentralistický tábor v České republice napnout své úsilí ve střednědobé budoucnosti. celý článek »

Nová pětiletka EU pro oblast vnitra a justice

Tomáš Břicháček | 23. 12. 2009 | Bruselky

Evropská rada 11. prosince 2009 schválila Stockholmský program. Nejvyšší představitelé členských států EU v něm deklarují obecné priority a politické cíle pro oblast vnitra a justice na období 2010-2014 a vyzývají orgány Unie k přijetí příslušných opatření. Po programech z Tampere (2000-2004) a z Haagu (2005-2009) jde už o třetí podobnou „pětiletku".
Obsah tohoto velmi rozsáhlého dokumentu (s podtitulem „Otevřená a bezpečná Evropa, která slouží občanům a chrání je") není možné reprodukovat stručně. Raději se proto budu věnovat jeho základním rysům a poté vybraným konkrétním plánovaným opatřením. celý článek »

Teď jsme už všichni Belgičané

13. 12. 2009 | Zaujalo nás...

Říká se, že Evropa musí odolat pokušení stát se velkým Švýcarskem, místem namyšleným, bohatým a odříznutým. Soudě podle evropských lídrů a hry, jíž 19. listopadu obsadili dva přední evropské posty, je ale před Unií ještě jedno nebezpečí: nestát se velkou Belgií. celý článek »

Státní energetická koncepce: pár klasů mezi koukolem

Dušan Šrámek | 27. 11. 2009 | Články a komentáře

Po nekonečných diskusích a různých vládních komisích, jako byla ta Pačesova nebo následná „oponentní", konečně spatřila světlo světa aktualizace Státní energetické koncepce (SEK). Základním ovšem problémem je, zda je vůbec účelné podobné materiály vypracovávat a přijímat, zvlášť mají-li být závazné nejen pro stát a veřejnoprávní instituce, ale i pro soukromé hospodářské subjekty. celý článek »

Jaký je skutečný obsah a význam české výjimky z “Lisabonu“

Tomáš Břicháček | 13. 11. 2009 | Analýzy a studie

Prezident republiky 3. listopadu 2009 ratifikoval Lisabonskou smlouvu, která tak bude moci vstoupit v platnost už 1. prosince. Svůj podpis nicméně, jak víme, nedal zcela zadarmo. Poněkud překvapivým výpadem v poslední minutě uhrál politický závazek vrcholných představitelů členských států v rámci Evropské rady, že pro Českou republiku bude v zakládacích smlouvách upraven zvláštní režim pro aplikaci Charty (Listiny) základních práv EU, a to stejný, jako bude mít již podle Lisabonské smlouvy Velká Británie a Polsko.
V následujícím textu bych chtěl rozebrat skutečný obsah a význam, který bude či může tato výjimka mít, bude-li nakonec opravdu včleněna do smluv v přislíbené podobě, a to mimo jiné ve vztahu k otázce dopadů Charty na majetkové požadavky sudetských Němců, které se staly klíčovým argumentem při jejím prosazení. celý článek »