Ukrajina

Stálo těch dvacet let za to?

Ukrajina kontra demokracie a občanská společnost

Dmitrij Ťuťunnik | 11. 5. 2011 | Články a komentáře

Ukrajinská společnost prošla za posledních dvacet let zásadními změnami. Můžeme ale tvrdit, že se v ní uchytila i demokracie a občanská společnost? Ukrajina ze všech bývalých sovětských republik zaujímá, pokud jde o rozvoj demokracie, čelní pozici. Porovnáme-li ale stav její demokracie s ostatními státy západní Evropy, má před sebou stále ještě dost práce. celý článek »

EU na mezinárodní scéně: mezi osobním vlakem a fotbalovým družstvem

Evropské „impérium” po Lisabonské smlouvě z polské a české perspektivy

Piotr Bajda | 9. 5. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

Členství Polska a Česka v Evropské unii trvale změnilo naši geopolitickou situaci. Odevzdání části suverenity do rukou představitelů evropských institucí bylo ve své podstatě výměnným obchodem, na oplátku jsme - díky evropské solidaritě - očekávali příležitosti pro rychlejší rozvoj. Po ratifikaci Lisabonské smlouvy a zejména založení evropské služby pro vnější činnost se v působení EU na mezinárodní scéně objevily nové mechanismy. Proměna forem působení EU navenek, probíhající debata o procesu dalšího rozšiřování Společenství a evropská politika vůči nejbližším, zejména východním sousedům bude mít vliv na geopolitickou situaci našeho regionu i na možnost úspěšně realizovat cíle zahraniční politiky Prahy a Varšavy. celý článek »

Není korupce jako korupce

Pár postřehů z ukrajinské reality

Lubomír Kopeček | 18. 4. 2011 | Poznámky k událostem

Česká média plní téměř každý den šťavnaté příběhy politiků a úředníků, kteří vzali nebo údajně měli vzít „provizi za přiklepnutí" veřejné zakázky či dotace z nějakého fondu. Vzduchem létají miliony, desítky milionů či částky ještě vyšší. „Velká" korupce hýbe českou politikou - a je dobré dodat, že právě hlavně díky médiím. Být Marťanem vysazeným z kosmické lodi, který veškerou svou znalost země, v níž přistál, založí na sledování českých médií, řekl bych, že jsme stát, kde pomalu každý politik či vyšší úředník „bere". Existuje ale ještě jiná korupce. celý článek »

Zhouba rent-seekingu

Příběh Ukrajiny posledních 20 let ve vynikající knize Anderse Aslunda

Martin Laryš | 18. 8. 2010 | Články a komentáře

V Česku neexistuje mnoho odborných knih pojednávajících o Ukrajině. Kniha Anderse Aslunda How Ukraine Became a Market Economy and Democracy je ovšem jediná svého druhu i v anglojazyčné literatuře: pojednává o celém období ukrajinské nezávislosti až do roku 2008, a to jak z hlediska politického, tak z hlediska ekonomického. Aslund má nespornou výhodu v tom, že se s většinou aktérů, o nichž ve své knize píše, osobně setkal a má mnohem hlubší vhled do situace než drtivá většina ostatních expertů západní provenience. celý článek »

Když se dva oranžoví perou, modrý Janukovyč se směje

Josef Mlejnek jr. | 1. 3. 2010 | Články a komentáře

Pohled na volební výsledky druhého kola ukrajinských prezidentských voleb skýtá vlastně skoro stejný obraz jako před pěti lety. Pouze celkový výsledek je trošku jiný. Tehdy poražený Janukovyč nyní triumfoval (48,95 %), Julija Tymošenková, jež převzala vůdčí roli v oranžovém táboře, těsně prohrála (45,47 %). Rozložení hlasů je však obdobné: východ a jihovýchod je modrý (modrá je barva Janukovyčovy Strany regionů), západ a střed oranžový, i když ne tak sytě jako před pěti lety. Ba co víc, i do těchto končin se vmísily „modré flíčky". A právě to volby rozhodlo. Proč tedy oranžová vybledla? celý článek »

Ruska se nebojte, je to jen obchod

Rozhovor s Iljou Vladislavovičem Konstantinovem, bývalý poslancem Státní dumy za Demokratické Rusko, jenž stál v roce 1993 proti Jelcinovi

Tomáš Šmíd | 2. 2. 2010 | Rozhovory

Hnutí Demokratické Rusko se zrodilo na přelomu 80. a 90. let 20. století coby alternativa vládnoucí KSSS. Tehdy sdružovalo prakticky celou antikomunistickou opozici, z ideového hlediska se majoritně orientovalo na podporu sociálně orientovaného tržního hospodářství a postupně začalo podporovat i myšlenku osamostatnění tehdejší RSFSR. V prezidentských volbách stál blok na straně Borise Jelcina.
Již v první polovině 90. let ale Demokratické Rusko, které se stalo jedním ze zakládajících členů projelcinovského hnutí Volba Rusko ve Státní Dumě, postihla dezintegrace a rozpad na několik částí. Část členů odešla do Javlinského liberálně orientovaného bloku Jabloko.
Někdejší poslanec Dumy Ilja Vladislavovič Konstantinov dnes vede agenturu, jejímž cílem je uchovávat a pokud možno dále šířit myšlenky původního hnutí. O tom, co podle něho znamená opozice v současném Rusku, kdo je Vladimír Putin, jaké jsou jeho vztahy se současným prezidentem Medveděvem a zda ve střední Evropě správně chápeme povahu a politiku současného Ruska, odpovídá v následujícím rozhovoru.
celý článek »

Bílá tygřice v nesnázích

Josef Mlejnek jr. | 25. 1. 2010 | Poznámky k událostem

První kolo ukrajinských prezidentských voleb dopadlo dle předpokladů. Do finále postoupili současná premiérka Julija Tymošenková (25 % hlasů) a někdejší premiér a hlavní sok Tymošenkové a Juščenka z oranžové revoluce Viktor Janukovyč (35,5 %). Média již dávno jejich souboj označila efektní metaforou „Kráska a zvíře". Efektní, nikoliv však efektivní, neboť je zkreslená a zkreslující. Šelmami jsou totiž oba. celý článek »

Na Ukrajině přituhuje

Josef Mlejnek jr. | 28. 10. 2009 | Poznámky k událostem

S nástupem podzimu mnohým prozíravým hlavám došlo, že brzy přijde zima a že v zimě je nutno topit. U nás byly takové prozíravé hlavy minimálně tři. celý článek »

Klíč ke Kyjevu

Západ se bez svébytné politiky vůči Ukrajině neobejde

16. 7. 2009 | Analýzy a studie

Ve Foreign Affairs z května/června 2009 vyšla esej Adriana Karatnyckého a Alexandera J. Motyla, v níž vysvětlují, proč by Západ měl věnovat pozornost současnému zhoršení rusko-ukrajinských vztahů: bezpečnost Ukrajiny je klíčová pro stabilitu Evropy. Karatnycký s Motylem dokazují, že je třeba, aby Západ měl mimo ruské i samostatnou ukrajinskou politiku. celý článek »

Kam to vede Putin?

Jaroslav Pešek | 20. 6. 2009 | Poznámky k událostem

Světové tiskové agentury v uplynulých dnech oznámily, že prestižní australský Ústav ekonomiky a světa vydal přehled sto čtyřiceti čtyř států a seřadil je podle čtyřiadvaceti kriterií mírumilovnosti. Na prvním místě se umístil Nový Zéland, dále Dánsko a Norsko. Ruská federace zaujala 136. pozici. Seznam uzavírají Somálsko, Afghánistán a Irák. celý článek »