vláda

Ovlivňuje velikost vlády její trvanlivost?

Vojtěch Navrátil | 8. 1. 2014 | Poznámky k událostem

Zástupci ČSSD, ANO a KDU-ČSL se po dvou měsících od voleb dohodli na programu, rozdělení ministerských postů i počtu členů vlády. Nakonec jich má být sedmnáct. Při jednáních padlo mnoho silných slov o tom, kolik vládních postů voliči jednotlivým stranám přiřkli, kolik by měla mít exekutiva členů či co je to „důstojné zastoupení ve vládě“. Není proto od věci si připomenout, jak početné byly vlády v minulosti, jakou měly trvanlivost a jaké postavení v nich jednotlivé strany zaujímaly. celý článek »

Jak se to má s prezidentem a jmenováním vlády?

Zdeněk Koudelka | 6. 12. 2013 | Poznámky k událostem

Návrh nové vlády vzbudil diskuzi, zda prezident musí vyhovět premiérovi. U ústavních aktů je nutné odlišit aspekty právní a politické. V parlamentní republice je politickou zvyklostí, že prezident vyhovuje návrhům premiéra na obsazení vlády. Zvyklost však není ústavním příkazem. Prezident je totiž za jmenování a odvolání vlády právně odpovědný před Ústavním soudem, kde jej může žalovat Senát. Právní odpovědnost se vyvozuje jen vůči tomu, kdo má svobodu rozhodnutí zvolit mezi správným a špatným. celý článek »

Spor o dědictví Václava Klause

Byl, nebo nebyl úspěšným premiérem? Jiří Weigl reaguje na Lubomíra Kopečka (a vice versa)

Lubomír Kopeček, Jiří Weigl | 16. 10. 2013 | Články a komentáře

celý článek »

Jsme papežštější než papež?

Vnitrostátní mechanismy České republiky ve vztahu k tvorbě a implementaci sekundárního práva EU

Tomáš Břicháček | 23. 9. 2013 | Analýzy a studie

1. května 2014 uplyne deset let od vstupu České republiky a dalších devíti zemí do Evropské unie. Toto výročí poskytne příležitost k hodnocení celé řady aspektů a důsledků členství a dosavadních zkušeností s ním. S ohledem na to, jak zásadní význam má v integračním procesu normotvorba unijních institucí, jednou z oblastí, které si při těchto úvahách zasluhují pozornost, je fungování vnitrostátních mechanismů, jimiž jsou orgány členského státu zapojeny do legislativního procesu EU a těch, jimiž jsou implementovány právní předpisy EU. Následující příspěvek sleduje tuto problematiku ve vztahu k České republice. V první části přináší vhled jednak do nastavení postupů projednávání legislativních návrhů EU a vytváření národních pozic k nim (s důrazem na otázku fungování demokratické kontroly ze strany parlamentu), jednak do postupů provádění přijatých předpisů, zvláště směrnic. V druhé části text shrnuje a rozebírá dosavadní zkušenosti s fungováním těchto mechanismů. Zabývá se mimo jiné podílem vlivu různých aktérů na dotčené procesy (opět s důrazem činnost parlamentu), zkoumá míru jejich aktivního, či naopak pasivního přístupu (mj. na otázce tzv. „pozlacování“ unijního práva či na sporech s unijními institucemi) a vyzdvihuje některé významné počiny českých orgánů v daném kontextu. celý článek »

Údržbáři impéria

Nová Obamova administrativa

Lukáš Hoder | 27. 2. 2013 | Články a komentáře

Jestliže si centrální figury administrativy George W. Bushe výhružně říkaly „Vulkáni" a pro první administrativu Baracka Obamy se vžilo označení „Tým rivalů", jak nazvat druhou Obamovu vládu? celý článek »

Ústavní galimatyáš na pokračování

Několik poznámek k ústavní novele plánující zavedení konstruktivního vyjádření nedůvěry

Vlastimil Havlík | 21. 11. 2012 | Články a komentáře

Je 24. březen 2009. Na programu jednání schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky je jediný bod: návrh na vyslovení nedůvěry druhé vládě Mirka Topolánka. Přestože se jedná v tomto období již o pátý pokus opozice kabinet svrhnout, nedávné spory uvnitř Občanské demokratické strany a Strany zelených dávají tušit, že tentokrát se nemusí jednat o rutinní a pro opozici předem prohranou záležitost. Potvrzuje to i diskuse, která samotnému hlasování předchází a ze které je zřejmé, že rebelující poslanci nehodlají ze svého kritického postoje vůči vládě - ať už je motivován čímkoli - ustoupit. Poslanci hlasují veřejně, jednotlivě a jmenovitě. V 18:23, kdy došla řada na posledního z rebelujících poslanců, Věru Jakubkovou, je jasno. celý článek »

Vzestup peněz?

Zamyšlení nad bestsellerem Nailla Fergusona

David Hanák | 1. 8. 2012 | Články a komentáře

S očekáváním zajímavého a poučného čtení jsem si koupil knihu Nailla Fergusona Vzestup peněz (Argo, Praha 2011). Musím ale konstatovat, že kniha tohoto skotského historika, jehož časopis Time zařadil v roce 2011 mezi sto nejvlivnějších osobností dneška, pro mne byla spíše zklamáním. celý článek »

Spor o podporu exportu

Konflikt mezi MZV a MPO je odrazem bezkoncepčnosti české zahraniční politiky

Ondřej Šlechta | 30. 3. 2012 | Články a komentáře

Ministerstva zahraničí a průmyslu a obchodu se přou o podporu českého exportu. Spor se prohloubil poté, co vláda na svém zasedání 14. března i přes negativní postoj ministra zahraničí Schwarzenberga schválila Exportní strategii ČR pro léta 2012-2020. Černínský palác MPO vyčítá, že s nimi připravovanou strategii vůbec nekonzultovalo. celý článek »

Odbory a demokracie

David Hanák | 15. 6. 2011 | Poznámky k událostem

Dnešní odbory jsou v defenzivě a využívají svoji moc primárně proti vládě a potažmo proti občanům, kteří si takovou vládu demokraticky zvolili. celý článek »

Fotovoltaika: úspěšný příklad prosazování skupinových zájmů

Michal Petřík | 27. 12. 2010 | Analýzy a studie

Opravdu žijeme ve světě, v němž přestává existovat podnikatelské riziko? A nutil stát energetické firmy k investicím do fotovoltaiky? Takto formulované otázky si ve druhé polovině roku 2010 kladl u nás bohužel jen málokdo. Během celého roku Energetický regulační úřad (ERÚ) uděloval povolení pro solární elektrárny za výrazně zvýhodněných podmínek. Přitom takové garance po ČR nechtějí ani evropské směrnice: ničím neomezený povinný výkup elektřiny z tzv. obnovitelných zdrojů. celý článek »