Donald Tusk

Jak restartovat ODS

Několik poznámek ke směřování a programatice strany

Vít Hloušek | 15. 1. 2014 | Články a komentáře

Stanislav Balík, Ondřej Krutílek, Ladislav Mrklas a Petr Sokol zahájili svým textem Vynořit se a nadechnout nutnou diskusi o stavu a výhledech Občanské demokratické strany. Souhlasím s jejich názorem, že debata o ODS je debatou o české občanské pravici obecně. Pokusím se do ní přispět. Považuji výchozí text zmiňovaných autorů za velmi kvalitní analytický vstup, byť některé jejich argumenty (například o směřování „evropské“ politiky strany) nesdílím. Nebudu tedy primárně polemizovat, spíše se pokusím doplnit další perspektivu, respektive ukázat na jednu z důležitých věcí, kterou je třeba se po vynoření v rámci hlubokého nádechu zabývat. celý článek »

Postpolitičnost čili postdemokracie

Bronisław Wildstein | 13. 11. 2013 | Články a komentáře

Demokracie je v současném světě nesporným vítězem na politické aréně. Zdaleka to neznamená, že tento systém není ohrožen, formálně však alternativní model nikdo nenavrhne. Proces, který k tomuto stavu vedl, probíhá už od války. Připomínám, že totalitním systémům a různým despotickým režimům se také říká „demokracie“. celý článek »

Jarosław Gowin: Povstane nová Chadecja?

Proč v tradičně katolickém Polsku nehraje v politickém životě významnou roli strana, která by se explicitně hlásila ke křesťanskodemokratické orientaci?

Vladimír Hanáček | 11. 11. 2013 | Články a komentáře

V Polsku existuje tradice meziválečných křesťanskodemokratických formací, obecně označovaných zkratkou ChD či termínem Chadecja. Vedle národních demokratů, socialistů a agrárníků tvořila Chadecja jeden ze čtyř nejvýznamnějších ideových proudů tehdejší polské politiky. Po roce 1989 se však v zemi nepodařilo - s částečnou výjimkou národoveckého ZChN - etablovat žádnou stranu, která by snesla označení křesťanskodemokratická. Neúspěchem skončil i pokus v podobě tzv. křesťanské demokracie III. Rzeczpospolité, kterou na sklonku roku 1997 založil bývalý prezident Lech Wałęsa. celý článek »

Reformy se ve střední Evropě zastavily

O situaci středoevropských ekonomik s Markem Dabrowskim, jenž se v Praze zúčastnil konference Fórum 2000, která se letos věnovala společenské transformaci

Marie Bydžovská | 25. 10. 2013 | Rozhovory

celý článek »

Jak polské elity ovládají populismus

Artur Wolek | 19. 10. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

Pojem populismus nebudí mezi vědci a politiky dobré asociace, a přece se v intelektuálním prostředí vyskytuje tak často, že pokud se pokoušíme pochopit politiku, uchylujeme se k němu takřka bezděčně. V praxi veřejných diskusí se jeho významové pole skutečně rozšiřuje natolik, že se vztahuje téměř ke všem neobvyklým nebo nekonvenčním formám politické mobilizace.¹ Navíc má „populismus" tak silný emocionální a axiologický náboj, že ti, kdo neakceptují určitou formu politické praxe, používají pro ni zpravidla právě tento výraz. Pokud německý odborník dospívá k závěru, že v zemích střední Evropy představovaly populistické strany po roce 1989 vždy více než 40 procent parlamentních mandátů a že na Slovensku nebo v Polsku to bylo přes 50 procent, pak „populismus" coby prostředek chápání reality postrádá smysl.² Velká část publicistů a vědců jej odmítá používat a polský pravicový politik se raději uchýlí k invektivě, než aby konkurenta nazval populistou a přidal se tak ke sboru liberálních omílačů tohoto pojmu. celý článek »

Tajemství Smolenska

Dva roky po katastrofě letadla s polskými elitami na palubě systematizuje přední polský publicista dostupná fakta

Bronisław Wildstein | 27. 4. 2012 | Články a komentáře

Smolenská katastrofa zůstane ponurým tajemstvím, s nímž se naši potomci budou potýkat dlouho poté, co my už tady nebudeme. Můžeme si být jisti, že se ještě nejednou stane předmětem intenzivních diskusí a v dohledné době i ohniskem velkého politického konfliktu. Ačkoliv se propaganda, jež dnes v Polsku převládá, snaží tuto tragédii bagatelizovat, prezentovat ji jako banální nehodu a podsouvat vinu obětem, představuje už jen to, co o ní víme, výbušný potenciál. Veřejné mínění tyto poznatky z různých důvodů nebere na vědomí; připustit si je by nutně znamenalo politické zemětřesení. celý článek »

Tusk uvízl v propasti

Marek Magierowski | 21. 12. 2011 | Poznámky k událostem

V sobotu 16. prosince byl zveřejněn návrh mezivládní smlouvy, která by měla zavést nová pravidla a restrikce v oblasti fiskální politiky v Evropě. Týkají se hlavně členských států eurozóny. Smlouva vstoupí v platnost, pokud ji ratifikuje alespoň 9 států. Nebude však platit v zemích, které ji nepodepíší. celý článek »

Cena svobody

Bronisław Wildstein | 9. 12. 2011 | Články a komentáře

Projev polského ministra zahraničních věcí Radosława Sikorského v Berlíně prezentoval stanovisko vlády Donalda Tuska v mezinárodních otázkách. S jeho obsahem by se měli ve svém zájmu seznámit i Češi.
celý článek »

Polsko na posuvné Platformě

Proměny čtyřleté vlády Donalda Tuska

Ondřej Ráva | 30. 9. 2011 | Články a komentáře

„Nejsme ani pravicí, ani levicí. (...) Stali jsme se Novým středem." Tato slova premiéra Donalda Tuska z oficiálního volebního programu Občanské platformy (PO) dobře symbolizují, jak radikální proměnou tato formace během čtyř let vládnutí prošla. Dříve otevřeně deklarovala svou pravicovost. Tato skutečnost však v Česku zůstává nepovšimnuta. Podobně jako řada dalších změn, k nimž v posledních letech u našich sousedů došlo. Což je škoda, protože právě tyto změny určují dramatičnost nadcházejících polských parlamentních voleb i skutečný smysl rozhodnutí, které Poláci 9. října učiní. celý článek »

Donald I. Neporazitelný?

Polsko před parlamentními volbami

Josef Mlejnek jr. | 5. 9. 2011 | Články a komentáře

Průzkumy před parlamentními volbami, které v Polsku proběhnou 9. října, byly doposud zajímavé v zásadě kvůli třem parametrům: zaprvé, o kolik procent vede Občanská platforma (PO) premiéra Donalda Tuska před hlavní opoziční silou, stranou Právo a spravedlnost (PiS) Jarosława Kaczyńského; zadruhé, překročil-li postkomunistický Svaz demokratické levice (SLD) o něco málo hranici 10 %, či zda za ní o něco málo zaostává; a zatřetí, zda Polská lidová strana (PSL), menší koaliční partner v Tuskově vládě, překonává pro vstup do Sejmu životně důležitou pětiprocentní laťku. celý článek »