Právo a spravedlnost

Jarosław Gowin: Povstane nová Chadecja?

Proč v tradičně katolickém Polsku nehraje v politickém životě významnou roli strana, která by se explicitně hlásila ke křesťanskodemokratické orientaci?

Vladimír Hanáček | 11. 11. 2013 | Články a komentáře

V Polsku existuje tradice meziválečných křesťanskodemokratických formací, obecně označovaných zkratkou ChD či termínem Chadecja. Vedle národních demokratů, socialistů a agrárníků tvořila Chadecja jeden ze čtyř nejvýznamnějších ideových proudů tehdejší polské politiky. Po roce 1989 se však v zemi nepodařilo - s částečnou výjimkou národoveckého ZChN - etablovat žádnou stranu, která by snesla označení křesťanskodemokratická. Neúspěchem skončil i pokus v podobě tzv. křesťanské demokracie III. Rzeczpospolité, kterou na sklonku roku 1997 založil bývalý prezident Lech Wałęsa. celý článek »

Jak polské elity ovládají populismus

Artur Wolek | 19. 10. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

Pojem populismus nebudí mezi vědci a politiky dobré asociace, a přece se v intelektuálním prostředí vyskytuje tak často, že pokud se pokoušíme pochopit politiku, uchylujeme se k němu takřka bezděčně. V praxi veřejných diskusí se jeho významové pole skutečně rozšiřuje natolik, že se vztahuje téměř ke všem neobvyklým nebo nekonvenčním formám politické mobilizace.¹ Navíc má „populismus" tak silný emocionální a axiologický náboj, že ti, kdo neakceptují určitou formu politické praxe, používají pro ni zpravidla právě tento výraz. Pokud německý odborník dospívá k závěru, že v zemích střední Evropy představovaly populistické strany po roce 1989 vždy více než 40 procent parlamentních mandátů a že na Slovensku nebo v Polsku to bylo přes 50 procent, pak „populismus" coby prostředek chápání reality postrádá smysl.² Velká část publicistů a vědců jej odmítá používat a polský pravicový politik se raději uchýlí k invektivě, než aby konkurenta nazval populistou a přidal se tak ke sboru liberálních omílačů tohoto pojmu. celý článek »

Bomba jménem Palikot

Josef Mlejnek jr. | 4. 11. 2011 | Články a komentáře

Letošní polské parlamentní volby měly cosi společného s prezidentskými volbami z roku 1990, které v Polsku znamenaly první plně soutěživé volební klání po pádu komunismu (historické a průlomové volby z června 1989 za plně svobodné označit nelze). Zvítězil v nich sice Lech Wałęsa, ale Polsko zažilo šok z toho, že namísto premiéra Tadeusze Mazowieckého, předpokládaného Wałęsova soupeře, se s Wałęsou ve druhém kole utkal populista Stanisław Tymiński. Emigrant, žijící a podnikající v Kanadě a Peru, podezíraný z toho, že je loutkou „starých struktur" ze Státní bezpečnosti, tvrdě atakující komunistické i solidaritní elity coby údajné strůjce jednoho velkého podvodu na voličích. Druhé kolo se tak proměnilo v plebiscit proti extremismu, v němž sice Lech Wałęsa drtivě zvítězil, nicméně pachuť z Tymińského zůstala. celý článek »

Polsko na posuvné Platformě

Proměny čtyřleté vlády Donalda Tuska

Ondřej Ráva | 30. 9. 2011 | Články a komentáře

„Nejsme ani pravicí, ani levicí. (...) Stali jsme se Novým středem." Tato slova premiéra Donalda Tuska z oficiálního volebního programu Občanské platformy (PO) dobře symbolizují, jak radikální proměnou tato formace během čtyř let vládnutí prošla. Dříve otevřeně deklarovala svou pravicovost. Tato skutečnost však v Česku zůstává nepovšimnuta. Podobně jako řada dalších změn, k nimž v posledních letech u našich sousedů došlo. Což je škoda, protože právě tyto změny určují dramatičnost nadcházejících polských parlamentních voleb i skutečný smysl rozhodnutí, které Poláci 9. října učiní. celý článek »

Donald I. Neporazitelný?

Polsko před parlamentními volbami

Josef Mlejnek jr. | 5. 9. 2011 | Články a komentáře

Průzkumy před parlamentními volbami, které v Polsku proběhnou 9. října, byly doposud zajímavé v zásadě kvůli třem parametrům: zaprvé, o kolik procent vede Občanská platforma (PO) premiéra Donalda Tuska před hlavní opoziční silou, stranou Právo a spravedlnost (PiS) Jarosława Kaczyńského; zadruhé, překročil-li postkomunistický Svaz demokratické levice (SLD) o něco málo hranici 10 %, či zda za ní o něco málo zaostává; a zatřetí, zda Polská lidová strana (PSL), menší koaliční partner v Tuskově vládě, překonává pro vstup do Sejmu životně důležitou pětiprocentní laťku. celý článek »

Postsmolenské Polsko: občanská válka pokračuje

Josef Mlejnek jr. | 10. 9. 2010 | Články a komentáře

Málo se ví, a to asi i v samotném Polsku, že smolenská katastrofa není největším leteckým neštěstím v polských dějinách. Tedy měříme-li velikost neštěstí počtem obětí. První místo tohoto smutného žebříčku zaujímá pád polského Iljušinu Il-62 nedaleko Varšavy v květnu 1987, při němž zahynulo 183 lidí. Teprve na druhém místě je zničení prezidentského speciálu u Smolenska s 96 oběťmi, třetí místo pak drží jiná katastrofa stroje Il-62 polských aerolinií LOT, k níž došlo v březnu 1980 (87 mrtvých). Ano, symbolický význam cíle letu vládního tupolevu i význam osob zahynuvších při havárii obě zmíněná „obyčejná" neštěstí zdaleka předčí. A byť se na jaře letošního roku dalo očekávat postupné uklidnění emocí, zdá se, že nastal pravý opak. celý článek »

Postpolitika: pro pravici nepřítel číslo jedna

Michał Szułdrzyński | 4. 12. 2009 | Články a komentáře

Ačkoli dnes polskou politickou scénu ovládá pravice, její převaha se brzy může stát minulostí. Jejím největším nepřítelem je ona sama. Ne levice, ale technokratický způsob vlády vlastní většině Občanské platformy (PO), ale i některým skupinám uvnitř Práva a spravedlnosti (PiS). Nazval bych jej postpolitikou nebo liberálním populismem. Byť termín užívají především sociologové a politologové, pro mě je důležité, jakým způsobem funguje v polské veřejné debatě. celý článek »