euro

Evropa se utrhla ze řetězu

Marek Magierowski | 16. 1. 2013 | Články a komentáře

Současná krize by měla obnažit všechny neformální rozhodovací mechanismy v EU. Zatím se tak ale nestalo. Rozhodnutí jsou i nadále přijímána omezeným počtem vlivných figur. A nepůsobí jen v Berlíně, Paříži nebo na chodbách budovy Komise Berlaymont v Bruselu. Dnešní evropští mandaríni jsou roztroušeni všude. Někdy jen nečekaně vyplují na povrch a doslova přes noc se z nich stanou vůdčí aktéři Unie. Kolik novinářů, kteří se zabývají mezinárodním děním, bylo schopno si, řekněme před půl rokem, vzpomenout na jméno guvernéra Bundesbank. Dnes všichni vědí, že je to Jens Weidmann. Není ani aktivním, ani bývalým politikem, jen zaměstnancem státní správy, který má velmi konzervativní pohled na roli Evropské centrální banky v boji s krizí. Proč se stal tak vlivným? Protože debata nabrala jiný směr. celý článek »

Prognóza politického vývoje v Evropě a Rusku v roce 2013

Ondřej Šlechta | 4. 1. 2013 | Články a komentáře

Nacházíme se v období, pro které jsou charakteristické radikální a hluboké strukturální změny v poměrně krátkém časovém horizontu. Současný cyklus tak svojí dynamikou připomíná transformační období let 1989-1991. Nynější krizové období odstartoval krach banky Lehman Brothers a následná ekonomická krize v roce 2008. Rok 2013 může přinést určité náznaky konce této transformace a první kontury pokusu o nalezení rovnováhy na Blízkém východě, stejně jako odpovědi na otázky stran budoucnosti EU. celý článek »

Co je Francie ochotna nabídnout za sanaci svých bank?

Petr Robejšek tvrdí, že z Německa už zní: „Za naše peníze chceme naši muziku.“

Jakub Janda | 31. 12. 2012 | Rozhovory

celý článek »

Euro: mezi hospodářskou racionalitou a vynucovanou politickou integrací

Aleksander Surdej | 19. 12. 2012 | Články a komentáře

Zavedení eura coby společné měny určené potenciálně všem členským státům EU bylo projektem s dvojím cílem. Projektem, v němž byly otevřeně vytyčovány ekonomické cíle, a současně projektem s nejasnými, ne-li přímo skrytými cíli politickými. Globální finanční krize, jejíž symbolický počátek je datován na den pádu banky Lehman Brothers 15. září 2008, získala v Evropě podobu „finanční krize suveréna" (krize veřejných financí) a stala se katalyzátorem procesů, jež zviditelňují dilemata a konflikty, které projekt společné měny obsahuje, které jeho iniciátoři nevzali v úvahu a které k jejich zděšení ohrožují stabilitu Evropské unie. V tomto eseji se pokusím o rozbor některých z nich a formuluji závěry, které jsou dle mého názoru důležité vzhledem k volbě, před níž stojí naše země. celý článek »

Anglie se bouří…

Alexander Tomský | 11. 12. 2012 | Poznámky k událostem

...a probouzí ze zlého snu politického sebeklamu. Z naivní čtyřicetileté víry, že kontinentálci jsou rozumní pragmatici a realisté, jak napsal jeden komentátor. Byla to strana konzervativců, která od šedesátých let usilovala o vstup do Evropského hospodářského společenství, aby se jí to v roce 1973 po odchodu generála de Gaulla, jenž přihlášku „anglických hokynářů" dvakrát vetoval, podařilo. Angličané pevně věřili, že vstupují do prostoru stále svobodnějšího obchodu, úspěšné bezcelní zóny a spolupráce suverénních národů. Proto se také angličtí socialisté až do Maastrichtské smlouvy (1992), která dala vzniknout EU, proti tomuto „kapitalistickému spolku" ostře vyhraňovali. Předpokládali totiž, že bude bránit budování (tehdy ještě) korporativního anglického socialismu. celý článek »

Boj s krizí eurozóny, boj o moc v Evropě

Tomasz Grzegorz Grosse | 30. 11. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

Krizi společné měny vyvolala institucionální nedotaženost vzniklá v době ustavování tohoto systému.¹ Největším problémem je absence adekvátních nástrojů, které by umožnily vyrovnávání strukturálních odlišností a cyklických odlišností mezi ekonomikami eurozóny. Takovým mechanismem by měly být evropské fiskální nástroje, které by obnovily konkurenceschopnost a hospodářský růst nejslabších oblastí. To by vyžadovalo založení federálních fiskálních institucí, tedy federalizaci daní, silný unijní rozpočet a také spoluzodpovědnost za veřejný dluh. Krom toho by byla nezbytná přísnější kontrola finančních trhů, aby neprohlubovaly hospodářské obtíže. Jak krize společné měny postupuje (počínaje sklonkem roku 2009), je stále patrnější, že obtíže způsobuje nejen nadměrná zadluženost států, ale stále větší měrou se na ní svými problémy podílí bankovní sektor a přílišné spekulace na finančních trzích. celý článek »

Úspěšný prorok: fiasko „přepáleného“ eura

Lubomír Kopeček | 26. 11. 2012 | Články a komentáře

Krátce před koncem mandátu současného českého prezidenta vyšla v nakladatelství Barrister & Principal kniha Fenomén Václav Klaus. Politická biografie, která mapuje jeho politickou kariéru a vybrané myšlenkové postoje. Autorem je politolog Lubomír Kopeček. V následujícím textu přinášíme ukázku věnovanou Klausovu pohledu na euro. celý článek »

Hans-Olaf Henkel: ECB ztrácí nezávislost

Marie Bydžovská | 8. 10. 2012 | Rozhovory

Zastánce rozdělení eurozóny na sever a jih Hans-Olaf Henkel navrhuje řešení problémů eurozóny. Vedle odchodu čtyř nejbohatších zemí z měnové unie by Evropě podle něj pomohlo i rázné řešení obtíží finančního sektoru včetně rozsáhlé nacionalizace.  Odmítá také tvrzení, že kancléřka Merkelová diktuje celé Evropě. celý článek »

Francouzské imperiální dilema

Alexander Tomský | 31. 8. 2012 | Články a komentáře

Nová francouzská vláda má velký problém. Jak se vyhnout další integraci Evropské unie a zároveň získat převážně německé finance na podporu bank a krachujících deficitů jižních států? Francouzské hospodářství je s jihem silně propojeno, navíc stagnuje a krizi mohou od samotné Francie odvrátit pouze společné dluhy. Německo sice podmiňuje uvolnění měnové politiky (nákup postižených dluhopisů a společné dluhy) vytvořením alespoň částečné fiskální unie, čili rozpočtovou federální nadvládou, ale jižním státům zároveň trochu ustupuje výměnou za tvrdé podmínky a disciplínu ústavního paktu stability (půjčky eurovalu, sekundární nákup dluhopisů a půjčky bankám). Taková politika odsuzuje jižní státy k živoření v deflaci, protože nejsou schopny své dluhy ani udržovat, natož splácet. A španělská krize napadá jinak solventní Itálii. celý článek »

Německá krize ekonomů a rozpolcený národ

Alexander Tomský | 22. 8. 2012 | Články a komentáře

Když se německá kancléřka vrátila z posledního summitu eurozóny, bylo jen otázkou času, kdy se strhne bouře a zda zasáhne německou vládnoucí elitu a její eurointegrační konsenzus. Poprvé to totiž vypadalo, že byla zatlačena triumvirátem Francie, Itálie a Španělska do kouta a záchranu eurozóny už neřídí podle německých pravidel. Poprvé se zdálo, že byl učiněn první krok k dluhové bankovní unii. Angela Merkelová souhlasila, aby euroval s ECB mohl sanovat nesolventní banky bez navyšování deficitů zadlužených států a bez garance, že v případě neplacení by měl dostat přednost před soukromými věřiteli. celý článek »