euro

Polsko a Česko by měly do eurozóny vstoupit, až skončí její krize

Leszek Skiba | 8. 7. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

Krize eurozóny vyvolala debatu o výhodnosti přijetí eura zeměmi, které stojí mimo měnovou unii. Zkušenosti Řecka, Portugalska nebo Irska znovu otevřely diskusi, zda je euro spojeno s vážnými hrozbami a zda není lepší zůstat ještě řadu let u stávající (vlastní) měny. Z celého sporu lze vyvodit jeden závěr: po skončení současné krize eurozóny a po vyřešení rozpočtových problémů zemí střední a východní Evropy je přijetí eura podmínkou udržení tempa hospodářského růstu, který umožňuje zmenšit disproporci mezi bohatstvím starých a nových členských států EU. celý článek »

Průšvih sjednocené Evropy v stručném, nikoliv úplném přehledu

Ota Filip | 24. 6. 2011 | Články a komentáře

Kdyby naši pradědečkové byli moudřejší, mohli jsme se v Evropě sjednotit dejme tomu už v roce 1913 a vyhnuli bychom se dvěma světovým válkám a hrůzám, které nám všem přinesly. Teď jsme, se zpožděním přibližně jednoho století, sen o sjednocení Evropy uskutečnili. Evropa je sice nejmocnější hospodářskou velmocí na světě, světadílem bez válek, ale v krizi předznamenávající konec krátkého snu o sjednocení, které bohužel nevyřešilo četné problémy a chronické nemoci, jimiž Evropa trpí. Bez přehánění, a aniž bych hodlal zastrašovat, si dovolím tvrdit, že žijeme v období srovnatelném se starořímskou dekadencí, krátce předtím, než se bezbranný a dějinami vyčerpaný Řím vzdal náporu barbarů. celý článek »

Je euro babylonská věž evropské integrace?

Tomáš Břicháček | 25. 5. 2011 | Články a komentáře

Je tomu rok od schválení záchranné půjčky 110 miliard eur pro Řecko a od rozhodnutí o vytvoření gigantického stabilizačního balíku jištěného 750 miliardami eur pocházejících od členských států (Evropský nástroj finanční stability), Evropské komise (Evropský mechanismus finanční stabilizace) a Mezinárodního měnového fondu. Uplynulých dvanáct měsíců bylo naditých dalšími převratnými událostmi, mezi nimiž figuruje změna zakládacích smluv EU legalizující sanování členských států s rozpočtovými problémy (nyní v procesu definitivního schvalování v jednotlivých členských státech), kontroverzní německo-francouzský návrh tzv. Paktu pro konkurenceschopnost a následné přijetí jeho naředěné verze v podobě tzv. Paktu pro euro plus, zhoršení rozpočtové situace Irska a Portugalska a s tím související schválení záchranných půjček i pro tyto země nebo konečně masivní nákup dluhopisů problémových států Evropskou centrální bankou. celý článek »

Euro není vhodnou měnou ani pro Česko, ani Polsko

Hynek Fajmon | 13. 5. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

Hned na začátku bych rád upozornil, že není mým cílem cokoliv doporučovat, nebo dokonce nařizovat našim polským sousedům a přátelům. Naprosto respektuji jejich právo rozhodovat se svobodně o svém osudu. A to i ve věci přijetí nebo nepřijetí eura. V případě Česka jsem v trochu jiné pozici, protože jsem politikem zastupujícím tento stát v Evropském parlamentu. V tomto případě si dovoluji hájit autoritativní stanovisko, se kterým jsem vystoupil před voliče již před evropskými volbami v roce 2009 a které znělo: „Držme se koruny!" Obecně jsem přesvědčen o tom, že euro není vhodnou měnou ani pro Česko, ani Polsko a že by jej tyto státy neměly minimálně do roku 2020 vůbec přijímat. Důvody pro tento postoj jsem rozdělil do tří kategorií: politické, ekonomické a právní. celý článek »

Řecko mimo eurozónu? Ten signál nepodceňme

Jan Zahradil | 11. 5. 2011 | Poznámky k událostem

Německý Der Spiegel s odvoláním na utajované zdroje oznámil, že Řecko prověřovalo možnost opuštění společné měny. Mělo se tak stát na tajné schůzce s Evropskou komisí a některými státy eurozóny. Všichni údajní účastníci to samozřejmě (jak jinak) popřeli, kurs eura se nicméně trochu otřásl. Není divu, je to skutečně revoluční zpráva. A nezáleží na tom, zda je pravdivá, nebo zda je to jen mediální senzace. Její hlavní dopad totiž leží v psychologické, nikoliv faktické rovině. celý článek »

Tři důvody k českému optimismu

Hynek Fajmon | 4. 5. 2011 | Poznámky k událostem

Česká média znovu rozpoutala kampaň na téma „Česko je nejzkorumpovanější a nejvytunelovanější stát na světě". Opět jsme svědky morálního pohoršení tzv. nezávislých novinářů a lidí, kteří sami sebe pasují do role „nadstranických elit", jež nás všechny z toho „marasmu" vyvedou - dle hesla „to by se na Západě stát nemohlo". Je to nechutné divadlo, ale žel funguje, a ti, kteří jej rozehrávají, na tom báječně vydělávají. Přesto nebo právě proto je nutné upozorňovat na věci, které jsou pozitivní a které českou politiku, hospodářství a společnost staví ve srovnání s jinými státy do pravdivého světla. Dovoluji si uvést tři důvody, které by mohly být zcela vážně míněným zdrojem českého optimismu. celý článek »

Globální finanční krize: implikace pro Polsko

Aleksander Surdej | 4. 4. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

Finanční krize nejsou v hospodářském vývoji ničím novým. Objevovaly se mnohokrát (naposledy „asijská" v roce 1997) a až do současné krize je spojovaly dvě vlastnosti: měly především regionální rozměr a spouštěcím impulsem byly události v méně rozvinutých zemích (do světa se šířily z Mexika, Argentiny, Thajska nebo Severní Koreje). celý článek »

Rok po Lisabonu další změna smluv

Zjednodušený postup změn má premiéru kvůli euru

Tomáš Břicháček | 30. 3. 2011 | Analýzy a studie

Jedním z prvků Lisabonské smlouvy, které vzbuzovaly během jejího projednávání největší pochybnosti a obavy, bylo zavedení pestré škály možností pro změnu právního rámce EU daného zakládacími smlouvami, které nevyžadují klasickou plnohodnotnou změnu smluv zahrnující ratifikaci ze strany všech členských států. Mezi takové mechanismy patří mimo jiné různá překlenovací ustanovení (paserely) umožňující přechod od jednomyslného hlasování v Radě k většinovému nebo četné klauzule, jež dávají prostor, aby na základě určitého mezikroku (např. jednomyslného rozhodnutí Evropské rady) byl rozšířen prostor pro činnost EU do nových oblastí, kam prozatím bez tohoto mezikroku nemůže. Jedním z mechanismů tohoto druhu je i zjednodušený postup pro přijímání změn upravený v článku 48 odst. 6 Smlouvy o Evropské unii (SEU). celý článek »

Evropská bezpečnost: hra s ohněm i nejasné tápání

Ondřej Šlechta | 19. 1. 2011 | Sympozium CDK: Podmínky politické stability a prosperity v Evropě

Jedním ze základních přínosů, který bývá v souvislosti s evropskou integrací připomínán, je bezpečnostní stabilizace a vytvoření „kontinentu míru a bratrství". Na tyto hodnoty ve své nedávné řeči odkazoval i francouzský prezident Sarkozy, když prohlásil, že opuštění eura by znamenalo krok zpět a ohrožení uplynulých šedesáti let budování Evropy. celý článek »

Neototalitní EU je tragikomická, ale Evropa umírá a za pár let už tu nebude

Lukáš Petřík | 22. 12. 2010 | Sympozium CDK: Podmínky politické stability a prosperity v Evropě

Diskuse o tom, jaké jsou „podmínky politické stability a prosperity v Evropě", je téma jistě zajímavé, ale spíše již jen teoreticky a akademicky, protože Evropa, jak jsme ji znali - tím míním decentralizovanou, svobodnou, tradiční Evropu založenou antických a křesťanských kořenech západní civilizace, fungující v rámci svobodných politických a ekonomických zřízení - tu už zanedlouho nebude. Pak je otázkou, zda má takováto debata smysl. Na druhou stranu je ale fakt, že naše západní evropská civilizace si určité pojednání zaslouží, protože ve srovnání s civilizacemi ostatními nebyla vůbec špatná. celý článek »