druhá světová válka

Svobodné volby zvítězily nad Kulatým stolem. To je úspěch.

Tomáš Fošum | 3. 6. 2014 | Rozhovory

Dariusz Gawin je polským historikem idejí, filosofem a publicistou. Od roku 2004 je zástupcem ředitele Muzea Varšavského povstání. Hovořili jsme s ním v březnu v Polském institutu v Praze. celý článek »

Postpolitičnost čili postdemokracie

Bronisław Wildstein | 13. 11. 2013 | Články a komentáře

Demokracie je v současném světě nesporným vítězem na politické aréně. Zdaleka to neznamená, že tento systém není ohrožen, formálně však alternativní model nikdo nenavrhne. Proces, který k tomuto stavu vedl, probíhá už od války. Připomínám, že totalitním systémům a různým despotickým režimům se také říká „demokracie“. celý článek »

Je „transfer“ pouhým eufemismem pro „etnickou čistku“?

Kořeny pojmu a vývoj anglicky psané debaty o odsunu sudetských Němců z Československa

Martin D. Brown | 4. 2. 2013 | Analýzy a studie

George Orwell ve své zásadní eseji nazvané Politika a anglický jazyk z roku 1946 napsal: „Politický jazyk musí zhusta sestávat z eufemismů, kruhové argumentace a bohapustého mlžení (...) Miliony rolníků jsou okrádány o svá hospo­dářství a vyháněny na strastiplné cesty pouze s tím, co dokážou unést v ná­ručí: taková praxe se nazývá transferem obyvatelstva či úpravou hranic."¹ Orwell měl nepochybně pravdu, ovšem jeho často opakovaný výrok, že „transfer" byl pouhým eufemismem, pomíjí některá klíčová fakta o kořenech a vývoji tohoto pojmu. Přesto (nebo právě proto) podobné názory v anglicky psané literatuře na téma nuceného vystěhování sude­toněmecké menšiny z Československa po druhé světové válce převládají i dnes.² celý článek »

Ota Filip: K vypořádání se s nacismem došlo až po sjednocení Německa

S předním českým exilovým spisovatelem o německé zkušenosti s historickou vinou, toleranci vůči neonacistům a míře svobody, kterou je třeba bránit

Jakub Janda | 7. 12. 2012 | Rozhovory

celý článek »

Esej o polské duši

Anno Domini 2012

Ryszard Legutko | 10. 10. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

Oněch několik let uplynuvších od napsání knihy umožňuje autorovi vidět nejen ji, ale i komentáře, které vyvolala, s jistým reflektujícím odstupem. Jedna z vyslovených výhrad se opakovala; o knize se říkalo a psalo, že je v líčení Poláků a polské reality příliš pesimistická. Tato výhrada je formulována příliš obecně, ale je nicméně závažná, neboť se podle kritiků dotýká samotného jádra mé diagnózy. Ta podle jejich názoru postrádá věrohodnost už z toho důvodu, že až do takové míry černý obraz skutečnosti nemůže být pravdivý. Na to musím odpovědět, že podle mne je celá výhrada formulována chybně. Pesimismus nebo optimismus mého závěrečného soudu je věcí druhotnou. Základní otázka musí proto znít jinak. Jsou analýzy obsažené v mé knize přesné a výstižné? Ano, nebo ne? celý článek »

Práva versus právo

Bronisław Wildstein | 5. 10. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

V současné podobě Evropské unie můžeme vidět takřka uskutečněnou právnickou a úřednickou utopii. Právnickou, což neznamená právní. Každý neduh se léčí další - většinou s právem zaměňovanou - regulací, přičemž právníci se mění v lékaře naší neduživé reality v poslední instanci. Tudíž v suveréna postdemokratického systému. celý článek »

Günter Grass aneb Zrada vzdělanců

Petr Placák | 20. 4. 2012 | Poznámky k událostem

Několik předních světových deníků uveřejnilo text německého nobelisty Güntera Grasse, ve kterém tento světoznámý spisovatel varuje svět před izraelským jaderným potenciálem, který podle něj ohrožuje světový mír. celý článek »

Právo menšin v proměnách času a souvislostí

Historii nezměníme, proto bychom ji neměli přehlížet

Václav Houžvička | 13. 2. 2012 | Analýzy a studie

Téma národnostních či etnických menšin představovalo pro meziválečné Československo klíčový moment jeho existence i mezinárodněprávního postavení. Záhy po založení samostatné ČSR to potvrdil pokus o ustavení Německých Čech na přelomu let 1918 a 1919. Následovala krátká éra určitého zklidnění a nastartování kooperativních vztahů českých a německých politických stran nového státu ve 20. letech. Nástup nacismu v sousedním Německu vyvolal eskalaci politických požadavků politické reprezentace Sudetoněmecké strany na konci třicátých let 20. století. Konflikt Čechů a Němců kulminoval na podzim roku 1938 připojením pohraničních oblastí ČSR k Německé říši v důsledku podpisu Mnichovské dohody. Na základě tzv. práva (ve skutečnosti pouze principu) na sebeurčení skupin etnických Němců ve střední a východní Evropě bylo zničeno Československo. Toto historické memento si nástupnická Česká republika nemůže dovolit přehlížet. Jakkoliv se mezinárodní kontext postavení našeho státu podstatně proměnil díky členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Zkušenost říká, že žádná situace není navždy neměnná. celý článek »

Mezi kladivem a kovadlinou

Osm desetiletí boje Ukrajinců za národní osvobození a nezávislost

Svjatoslav Lipoveckij | 17. 8. 2011 | Články a komentáře

Dějiny národa žijícího v prostoru mezi řekami San a Severní Bug na západě, Donem na východě, na severu ohraničeném běloruskými bažinami a lesy a na jihu vlnami Černého moře jsou plné válek a tragédií. Každý vetřelec, který přicházel ze západu, východu nebo jihu o sobě tvrdil, že je osvoboditel a své kruté počínání ospravedlňoval úmyslem ochraňovat místní národ. Ukrajinci však toužili po samostatnosti, nezávislosti a svobodě. Jejich kořeny jsou hluboce zapuštěny v evropské kultuře a historii, proto se každému „osvoboditeli" tvrdě bránili. Často se přitom nacházeli současně pod tlakem ze západu i z východu. Tak tomu bylo po staletí. A zápas za národní osvobození a nezávislost, jenž se silně zapsal do tradic, mentality i životního stylu Ukrajinců, pokračuje. celý článek »

Polemika s ústavou: cesta ke konzervativní demokracii

Jan Frank | 25. 7. 2011 | Články a komentáře

Říká se, že politika ztrácí obsah. Autoři této teze obvykle mívají na mysli skutečnost, že nad hledáním dlouhodobých strategií převažují holé mocenské boje a takřka všechny koncepce se podvazují a neutralizují pravolevými kompromisy. Politika přestává být inspirativní a dramatická. Tvoří ji ale také novináři; politika se dá dělat i perem. Jejich texty ovšem (čest výjimkám) často končí na hranici negativního vymezení. Ruku na srdce: víme o něco víc než to, že chceme „levný právní stát", „Evropu národů" a udržet výkonnost kontinentu (alespoň) ve vztahu k nově se rodícím mocnostem? celý článek »