Rusko

Arménská genocida: politicko-kulturní důsledky a souvislosti

Pavel Kopecký | 1. 2. 2010 | Články a komentáře

Do sekularizovaného Turecka, nadaného významnou strategickou polohou, jezdí mnozí Evropané na dovolenou a znají alespoň společenský povrch. S dosud poměrně izolovanou Arménií je to horší. Přitom jde o stát starému kontinentu, který neustále zdůrazňuje společné křesťansko-židovské kořeny, kulturně daleko bližší. Arméni ostatně cítí velikou hrdost na fakt, že patří k prvním christianizovaným (křest přijali počátkem 4. století n. l.) a jejich sakrální stavby náleží ke starobylým architektonickým skvostům. K nechuti Osmanů prosluli též jako obratní obchodníci. Pozici blízkou postavení obdobně ekonomicky zdatnému židovstvu za Třetí říše získali Arméni během první světové války, kdy byli označeni za tajné spojence dotírající ruské armády. Výsledkem se stala genocida - následně (a mnohdy dodnes) vydávaná za nešťastný vedlejší důsledek přímých bojových akcí. celý článek »

Sarko bojovník za svobodu?

14. 11. 2009 | Zaujalo nás...

Tvrzení francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, že se podílel na pádu Berlínské zdi, vyvolalo pozdvižení. Sarkozy na fotografii, na níž ve věku čtyřiatřiceti let osekává hradbu komunistické tyranie, vypadá bezesporu dobře. Jen málokdo ale věří, že byla pořízena přesně v den pádu zdi. celý článek »

Kdyby se Berlusconi jmenoval Obama

31. 10. 2009 | Zaujalo nás...

Berlusconi-politik se zdá být zastíněn Berlusconim-soukromou osobou. Vzpomeňme všechny ty hvězdičky, jiskry a lávu z vulkánu na Sardinii. Poté, co velebil socialismus, je poněkud zkaleno i jeho liberální charisma. Funguje jediné: zahraniční politika. celý článek »

Na Ukrajině přituhuje

Josef Mlejnek jr. | 28. 10. 2009 | Poznámky k událostem

S nástupem podzimu mnohým prozíravým hlavám došlo, že brzy přijde zima a že v zimě je nutno topit. U nás byly takové prozíravé hlavy minimálně tři. celý článek »

Klíč ke Kyjevu

Západ se bez svébytné politiky vůči Ukrajině neobejde

16. 7. 2009 | Analýzy a studie

Ve Foreign Affairs z května/června 2009 vyšla esej Adriana Karatnyckého a Alexandera J. Motyla, v níž vysvětlují, proč by Západ měl věnovat pozornost současnému zhoršení rusko-ukrajinských vztahů: bezpečnost Ukrajiny je klíčová pro stabilitu Evropy. Karatnycký s Motylem dokazují, že je třeba, aby Západ měl mimo ruské i samostatnou ukrajinskou politiku. celý článek »

Schůzka v Moskvě a budoucnost rusko-amerických vztahů

Ondřej Šlechta | 8. 7. 2009 | Poznámky k událostem

Tak je to tady. Na první pohled se zdá, že si Rusko se Spojenými státy padly okolo krku. Předběžná dohoda o příštím omezení jaderných arzenálů podepsaná prezidenty Obamou a Medveděvem jistě znamená posun ve vzájemných vztazích obou zemí a je dobrou zprávu pro svět. Obamou podaná ruka ke spolupráci ovšem není anulováním a restartem. Nedořešené otázky zůstávají - vstup Ukrajiny a Gruzie do NATO a problém protiraketového štítu. To nás vrací zdánlivě na začátek, protože přes úsměvy aktérů schůzek Obama-Medveděv a Obama-Putin nedošlo k rozřešení zásadních uzlových bodů vzájemných vztahů. celý článek »

Kam to vede Putin?

Jaroslav Pešek | 20. 6. 2009 | Poznámky k událostem

Světové tiskové agentury v uplynulých dnech oznámily, že prestižní australský Ústav ekonomiky a světa vydal přehled sto čtyřiceti čtyř států a seřadil je podle čtyřiadvaceti kriterií mírumilovnosti. Na prvním místě se umístil Nový Zéland, dále Dánsko a Norsko. Ruská federace zaujala 136. pozici. Seznam uzavírají Somálsko, Afghánistán a Irák. celý článek »

Klaus, pád vlády a ruské zájmy

Ondřej Šlechta | 2. 4. 2009 | Články a komentáře

Za pád vlády může Václav Klaus a jeho údajné zákulisní praktiky. Šlo by nad tím mávnout rukou jako nad dalším z banálních obvinění, která jsou produktem napjatých mocenských vztahů mezi Hradem a jeho soupeři. Závažnější jsou nařčení, podle nichž Hrad tajně jedná na objednávku Ruské federace. Rusové si přejí rozvrat Evropy, a proto tajně podporují antilisabonské snahy. Jeden agent již působí (Declan Ganley), další byl odhalen (Klaus). Kolosálnější nesmysl si lze stěží představit. celý článek »

Plynová krize jako předzvěst geopolitických změn

Ondřej Šlechta | 27. 1. 2009 | Články a komentáře

Jak je možné, že na první pohled nepříliš závažný spor o ceny dodávek plynu, který na přelomu roku opět vykrystalizoval mezi Ruskou federací a Ukrajinou, způsobil rozsáhlé ochlazení nejen mnoha evropských domácností, ale i celkového zahraničně-politického klimatu východní a střední Evropy? Byť se Rusko mohlo ve vztahu k ostatním evropským odběratelům zachovat rozhodně korektněji, nemusíme být proruští, abychom uznali, že v této záležitosti bylo právo na straně Moskvy. Někteří novináři a publicisté, kteří kauzu komentovali až směšnými názory typu „Rusko zkouší, co si může dovolit vůči svým bývalým koloniím, o jejichž opětovné uchvácení usiluje“, si neuvědomili, že se hrálo spíše o budoucí postavení USA v Evropě a status Německa. celý článek »

Proč Rusko podněcuje blízkovýchodní zmatky?

21. 1. 2009 | Zaujalo nás...

Garry Kasparov je za hranicemi Ruska vnímán jako jeden z nejhlasitějších odpůrců současné ruské vlády. Své postoje k ruské zahraniční politice nejen vůči Evropě, ale také vůči Blízkému východu, nedávno vyjádřil v deníku The Wall Street Journal. celý článek »