Rusko

Co si počít s energetickou závislostí na Rusku?

Nad knihou Anity Orbanové Moc, energie a nový ruský imperialismus

Dušan Šrámek | 15. 11. 2010 | Články a komentáře

České předsednictví Evropské unie začalo velkým dramatem. Rusko na několik týdnů přerušilo dodávky zemního plynu. Oficiálním důvodem ruské strany byly spory s Ukrajinou o dlužné částky za přepravu plynu a výši tranzitních poplatků. Nebylo to poprvé, jak dokládá kniha maďarské autorky Anity Orbanové Moc, energie a nový ruský imperialismus, jejíž český překlad letos vyšel. Na základě veřejně dostupných informací autorka analyzuje snahy ruských, převážně státních energetických společností o průnik na středoevropské trhy a dokladuje, jak se Moskva přes své energetické firmy snaží posilovat svůj politický vliv v bývalých státech východního bloku. celý článek »

Rusko a USA: udržet zdání tajících ledů

Dochází skutečně k ústupkům v kritických bodech rusko-amerických vztahů?

Ondřej Šlechta | 29. 9. 2010 | Poznámky k událostem

Ruský prezident Medveděv podepsal 22. září dekret, zakazující Rusku prodej těžké vojenské techniky, včetně raketových systémů S-300, do Íránu. Ve stejný den vyjádřily Spojené státy zájem na tom, aby se pobaltské země (Lotyšsko, Litva, Estonsko) připojily ke Smlouvě o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (Treaty on Conventional Armed Forces in Europe, dále jen CFE), což Rusko požaduje od doby, kdy pobaltské státy získaly samostatnost. Jde o výsledky řady úspěšných rusko-amerických jednání, obě události ovšem obsahují řadu problematických a nevyjasněných bodů, včetně možnosti „zadních vrátek". celý článek »

Zhouba rent-seekingu

Příběh Ukrajiny posledních 20 let ve vynikající knize Anderse Aslunda

Martin Laryš | 18. 8. 2010 | Články a komentáře

V Česku neexistuje mnoho odborných knih pojednávajících o Ukrajině. Kniha Anderse Aslunda How Ukraine Became a Market Economy and Democracy je ovšem jediná svého druhu i v anglojazyčné literatuře: pojednává o celém období ukrajinské nezávislosti až do roku 2008, a to jak z hlediska politického, tak z hlediska ekonomického. Aslund má nespornou výhodu v tom, že se s většinou aktérů, o nichž ve své knize píše, osobně setkal a má mnohem hlubší vhled do situace než drtivá většina ostatních expertů západní provenience. celý článek »

Berlín-Moskva

Jak může německo-ruské sbližování změnit EU i střední Evropu

Ondřej Šlechta | 14. 7. 2010 | Články a komentáře

Německo a Rusko se v historii sbližovaly poměrně často. Jejich koalice byly vynikajícími šancemi, jak dostat pod svou kontrolu většinu Evropy a omezit moc Velké Británie. S jistými změnami, otupěním ideologických hran a faktem, že Velkou Británii nahradily v roli evropského vyvažovatele Spojené státy, zůstává německo-ruské sbližování jednou z hlavních otázek současné Evropy. Některé signály v poslední době ukazují, že se aliance Berlín-Moskva začíná prohlubovat. Co tyto mocenské tance znamenají pro Evropskou unii a jak se celková situace může podepsat na stabilitě střední Evropy? celý článek »

Jarda a spol. nám ukázali cestu

O hokejovém vlastenectví na Facebooku

Ondřej Šlechta | 24. 5. 2010 | Poznámky k událostem

Po úžasném čtvrtfinále s Finy jsem si předsevzal sledovat facebookové „chování" svých přátel i „přátel", protože to byla svého druhu první příležitost. I když tento postmoderní komunikační zázrak už nějaký ten pátek existuje, českým hráčům se v posledních letech na závěrečných hokejových turnajích příliš nedařilo, a tedy ani běžní uživatelé, ani fanatici „Fejsu" zatím kouzlo, jaké tento nadmíru vypečený komunitní server bude mít ve spojení s úspěchy českých borců, neobjevili. Situace se změnila po porážce Finska. Bylo jasné, že vytvoření skupin ve stylu „Čeští hráči jsou bozi" je otázkou vteřin. Dokonce se ještě nedohrálo druhé semifinále a kdosi už zval natěšené uživatele na událost „Finále hokejového MS: Česko-Rusko". celý článek »

Romantik geopolitiky Lech Kaczyński

Chtěl, aby Evropa byla o něco soudržnější. Těch, kteří jej chápali, nebylo mnoho

Marek Magierowski | 8. 5. 2010 | Články a komentáře

Z rozhovoru pro televizi France 24 15. června 2007. Ulysse Gosset se ptá: „Který stát v Evropě a který z evropských prezidentů je vám v současné době nejbližší? Říkáte: ,Nejsem krajní pravice, jsem konzervativec.' Kdo je Vám tedy v Evropě nejblíže?" Lech Kaczyński odpovídá: „Existuje země, s níž se ztotožňuji plně: je to Polsko." Jednoduchá otázka, jednoduchá odpověď. A zcela pochopitelná v případě politika, pro nějž vlastenectví znamenalo více než obřadné rituály, které jsou údělem každé hlavy státu. celý článek »

Nemyslitelná dohoda USA s Íránem

George Friedman | 21. 3. 2010 | Články a komentáře

Spojené státy se zjevně dostaly do bodu, kdy buď musejí přijmout fakt, že Írán v budoucnu vyvine jaderné zbraně, pokud si to bude přát, anebo se musejí rozhodnout pro vojenskou akci, která by tomu zabránila. Existuje však ještě třetí strategie: Washington se může pokusit íránskou otázku redefinovat. celý článek »

Pád evropské exkluzivity

Ondřej Šlechta | 19. 3. 2010 | Články a komentáře

Co spojuje krachující Řecko, rozšiřování Unie bez koncepce a kodaňský klimatický summit, na kterém byla Evropská unie se svými požadavky a zájmy odsunuta na vedlejší kolej? Všechny symptomy vytrácející se akceschopnosti potvrzují zjištění, že Evropa není schopna (a nedá se předpokládat, že v blízkém horizontu schopna bude) udržet svou pozici součásti řídícího centra světového systému. Její další směřování bude s největší pravděpodobností, ať už půjde o ekonomický tlak Číny, energetickou politiku nebo imigraci ze třetího světa, plně ovlivňováno silami vycházejícími z jiných oblastí. A tak zatímco v Česku se nekonečně vede poněkud archaická debata o tom, jestli nám blahobyt zajistí existence vně, nebo uvnitř Evropské unie, Evropa začíná ztrácet svůj historický význam jako celek. celý článek »

Atomový restart

Zrodí rusko-americká dohoda novou podobu mezinárodní bezpečnosti?

Ondřej Šlechta | 11. 2. 2010 | Články a komentáře

Málokdo si uvědomuje, že od 5. prosince loňského roku žije svět bez platné smlouvy regulující jadernou výzbroj. Není se čemu divit. Riziko konfliktu mezi dvěma největšími jadernými mocnostmi je téměř na nule a veřejné mínění zajímají úplně jiné záležitosti. Přesto může být nová smlouva, nahrazující již neplatnou dohodu START-1, významným mezníkem ve vývoji mezinárodních vztahů. Připomeňme, že k uzavření nové smlouvy se prezidenti Ruska a USA neformálně zavázali loni v létě. K podpisu by mohlo dojít už v únoru. celý článek »

Ruska se nebojte, je to jen obchod

Rozhovor s Iljou Vladislavovičem Konstantinovem, bývalý poslancem Státní dumy za Demokratické Rusko, jenž stál v roce 1993 proti Jelcinovi

Tomáš Šmíd | 2. 2. 2010 | Rozhovory

Hnutí Demokratické Rusko se zrodilo na přelomu 80. a 90. let 20. století coby alternativa vládnoucí KSSS. Tehdy sdružovalo prakticky celou antikomunistickou opozici, z ideového hlediska se majoritně orientovalo na podporu sociálně orientovaného tržního hospodářství a postupně začalo podporovat i myšlenku osamostatnění tehdejší RSFSR. V prezidentských volbách stál blok na straně Borise Jelcina.
Již v první polovině 90. let ale Demokratické Rusko, které se stalo jedním ze zakládajících členů projelcinovského hnutí Volba Rusko ve Státní Dumě, postihla dezintegrace a rozpad na několik částí. Část členů odešla do Javlinského liberálně orientovaného bloku Jabloko.
Někdejší poslanec Dumy Ilja Vladislavovič Konstantinov dnes vede agenturu, jejímž cílem je uchovávat a pokud možno dále šířit myšlenky původního hnutí. O tom, co podle něho znamená opozice v současném Rusku, kdo je Vladimír Putin, jaké jsou jeho vztahy se současným prezidentem Medveděvem a zda ve střední Evropě správně chápeme povahu a politiku současného Ruska, odpovídá v následujícím rozhovoru.
celý článek »