ČSSD

Kooperace ODS a TOP 09 nepomohla. I tak bude potřeba

Vojtěch Navrátil | 27. 10. 2014 | Poznámky k událostem

Před šesti lety, kdy český stranický systém nejvíce tendoval směrem k bipartismu, se po druhém kole senátních voleb mapa s volebními obvody v Praze zbarvila do modra. Ve zbytku země do oranžova a na Znojemsku s příměsí rudé. Napravování následků tehdejší oranžové „tsunami“ slibovalo letos pro pravicovou opozici možné povzbuzení do dalších let. Opak se ukázal pravdou. celý článek »

Senátní volby: padne poslední tabu?

Vojtěch Navrátil | 24. 9. 2014 | Poznámky k událostem

Letos na podzim se v jednotlivých obvodech po osmnácti letech po od prvních voleb do znovuobnovené horní parlamentní komory uzavře jejich dosavadní čtvrté volební kolečko, v některých dokonce páté. To už je číslo, které umožňuje pozorovat vedle některých konstant jako nízká volební účast i některé jejich stranickopolitické aspekty. celý článek »

Jiří Dienstbier ml. proti zastupitelské demokracii

Vojtěch Navrátil | 25. 7. 2014 | Články a komentáře

Jedním z důsledků loňského nevydařeného pokusu o puč v sociální demokracii byla i diskreditace potenciálních ministerských kandidátů, blízkých haškovskému křídlu. V důsledku toho se pak dostalo i na kandidáty, kteří by si takřka jistě za normálních okolností nemohli na ministerské křeslo činit naději. Jedním z nich je Jiří Dienstbier, autor řady téměř až obskurních sociálně-inženýrských návrhů. celý článek »

Kde ti loňští voliči jsou?

Vojtěch Navrátil | 20. 6. 2014 | Poznámky k událostem

Na konci května proběhly volby do Evropského parlamentu dost možná byly asi nejnudnějšími volbami v dosavadní polistopadové historii, což i nakonec potvrdili voliči, když jich více jak čtyři pětiny zůstaly doma. celý článek »

Jak voliči kroužkovali v eurovolbách

I přes vyšší aktivitu voličů hatí naděje kandidátů vysoká bariéra

Vojtěch Navrátil | 29. 5. 2014 | Poznámky k událostem

Evropské volby se pravidelně netěší vysoké účasti. Právě pro to, že k nim dorazí jen přesvědčení voliči, je charakterizuje hojné využívání preferenčního hlasování.

celý článek »

Kam kráčí KDU-ČSL

Promarněné příležitosti a budoucnost

Vojtěch Navrátil | 20. 5. 2014 | Články a komentáře

Zatímco ODS ani pod novým předsedou Petrem Fialou příliš neví, co sama se sebou, TOP 09 možná zažívá počátek možného neřízeného rozpadu spojenectví se starosty, situace lidovců je v porovnání s oběma středopravými stranami nejstabilnější. Dlouhodobé trendy však hrají proti lidovcům samotným. celý článek »

Jak komunální revoluce požraly své děti

Vojtěch Navrátil | 31. 3. 2014 | Články a komentáře

Poslední komunální volby v říjnu 2010 přinesly v mnoha městech nečekané výsledky, kdy voliči tvrdě ztrestali a v některých případech i vyhnali do opozice dosavadní neotřesitelné vládce radnic, kteří se za jejich vlády stali symboly korupce. Povolební euforie ve štábech stran či hnutí, jež převzaly vcelku nečekaně moc, však mnohdy velmi brzy po volbách vyprchala a jejich vzájemná spolupráce v mnohočetných koalicích dříve, či později zkrachovala, takže staří vládci v některých městech opětovně získali vliv na jejich vedení. celý článek »

Ovlivňuje velikost vlády její trvanlivost?

Vojtěch Navrátil | 8. 1. 2014 | Poznámky k událostem

Zástupci ČSSD, ANO a KDU-ČSL se po dvou měsících od voleb dohodli na programu, rozdělení ministerských postů i počtu členů vlády. Nakonec jich má být sedmnáct. Při jednáních padlo mnoho silných slov o tom, kolik vládních postů voliči jednotlivým stranám přiřkli, kolik by měla mít exekutiva členů či co je to „důstojné zastoupení ve vládě“. Není proto od věci si připomenout, jak početné byly vlády v minulosti, jakou měly trvanlivost a jaké postavení v nich jednotlivé strany zaujímaly. celý článek »

O dvacet let nazpět

Dění ve Sněmovně se vrací do první poloviny devadesátých let

Vojtěch Navrátil | 4. 12. 2013 | Články a komentáře

Od rozštěpení ODS a vzniku US na přelomu let 1997–1998 získalo české politické spektrum přibližně na jedno desetiletí stabilní strukturu, s hodně velkou nadsázkou lze říci, že „zamrzlo“. Stejně tak takřka ustalo dřívější drolení jednotlivých poslaneckých klubů, vznik nových a hojné přestupy jednotlivých poslanců mezi nimi, což byly průvodní jevy polistopadové transformace politické scény, krystalizace relevantních politických proudů a vytváření a dotváření podoby stranického spektra. Období stranické stability skončilo v průběhu volebního období 2006–2010. Nejviditelnějším příznakem se vedle specifického případu několika sociálnědemokratických přeběhlíků a rebelie některých členů ODS a SZ stal především odchod části členů a poslanců z KDU-ČSL a vznik TOP 09. Volby na konci května 2010 částečně přepsaly politickou mapu České republiky a přišlo volební období, jež proslulo rozkladem poslaneckého klubu VV a pozvolným štěpením ODS. Nedávné předčasné volby přinesly opětovnou a ještě výraznější změnu politické mapy a český stranický systém posunuly v jeho vývoji nazpět někde do období po volbách v roce 1992. Vzhledem k tomu, že pojivem do Sněmovny nově vstoupivších subjektů není světonázorový proud, se kterým by se jejich členové identifikovali, ale jeden silný člověk, který prostě chtěl vstoupit do politiky, občanští demokraté jsou v hluboké krizi a u těch sociálních naplno probublalo schizma v jejich nejvyšším vedení, není vyloučeno, že bychom ve Sněmovně mohli být opět svědky velkého přeskupování sil jako na počátku devadesátých let. V roce 1992 se na půdě ČNR utvořilo devět poslaneckých klubů, z nichž některé se po transformaci ČNR na nynější PSP ČR nedočkaly konce volební období, některé dožily v reziduální podobě, některé nové vznikly a některé nové také i rychle zanikly, aby volební období dokončila vně útroby svého původního mateřského klubu více jak čtvrtina poslanců. Nebude od věci si připomenout ony pionýrské doby, kdy česká politika měla mít ještě obsah. celý článek »

Jak voliči kroužkovali?

Namísto zběsilého preferování posledních kandidátů šli voliči tentokrát na jistotu

Vojtěch Navrátil | 22. 11. 2013 | Analýzy a studie

Preferenční hlasování se v roce 2010 v souvislosti se sněmovními volbami stalo velmi diskutovanou záležitostí a například iniciativa Defenestrace 2010 vedená chartistou a jaderným fyzikem Františkem Janouchem a spisovatelkou Lenkou Procházkovou vyzvala ke kroužkování posledních čtyř kandidátů na kandidátkách. Dle jejich představ to mělo znamenat podstatně větší politické zemětřesení než zvonění klíči na Václavském náměstí. Voliči je ve volbách poslechli – celkem 47 poslanců (oproti šesti v předešlých volbách) vděčilo svému zvolení pouze preferenčním hlasům, přičemž nebylo výjimkou, že do dolní komory byl „katapultován“ i kandidát zaujímající na kandidátce poslední místo. Proto si tyto volby vysloužily mediálně vděčné označení „voličská revoluce“, přestože se o žádný převrat co do míry využívání preferenčních hlasů nejednalo. Letos nebyl preferenčnímu hlasování věnován příliš velký mediální prostor. Přesto by při hodnocení výstupů letošních sněmovních voleb nemělo zůstat stranou pozornosti. celý článek »