Jak komunální revoluce požraly své děti

Vojtěch Navrátil | 31. 3. 2014

Poslat do Kindlu

---

Poslední komunální volby v říjnu 2010 přinesly v mnoha městech nečekané výsledky, kdy voliči tvrdě ztrestali a v některých případech i vyhnali do opozice dosavadní neotřesitelné vládce radnic, kteří se za jejich vlády stali symboly korupce. Povolební euforie ve štábech stran či hnutí, jež převzaly vcelku nečekaně moc, však mnohdy velmi brzy po volbách vyprchala a jejich vzájemná spolupráce v mnohočetných koalicích dříve, či později zkrachovala, takže staří vládci v některých městech opětovně získali vliv na jejich vedení.

Karlovy Vary, Liberec a Zlín byly před volbami v roce 2010 jedněmi z nejkřiklavějších příkladů netransparentně vedených a zákulisními hráči ovlivňovaných magistrátů, symbolizovaných velkými koalicemi ODS a ČSSD (a některou menší stranou). Politolog Stanislav Balík v jinak vůči ODS a ČSSD kritickém textu otištěném v Mladé Frontě Dnes po posledních komunálních komunálních volbách soudil, že jejich společná koalice v závislosti na situaci „nemusí být nutně špatná“. Tato města ale zrovna nebyla těmito případy. 

Lázeňské Karlovy Vary zásluhou vlády velké koalice navždy prosluly nezvyklou losovačkou adeptů na výstavbu místní hokejové haly z roku 2007. Liberec byl zase díky napojení stavební firmy Syner na místní ODS, personifikovanou exprimátorem a bývalým obchodním ředitelem Jiřím Kittnerem nazýván Synerovem. Zlín byl pro změnu za vlády ODS a ČSSD znám v šírém okolí především častými pokutami od ÚOHS za porušování zákona.

Výsledky posledních komunálních voleb umožnily v Karlových Varech i přes značnou roztříštěnost opozice a zdejšího politického spektra obecně (voleb se účastnilo 17 kandidátek), utvořit minimální většinovou koalici bez zastoupení ODS, ČSSD a tradičně také KSČM. V Liberci se sice po vítězství místní Změny pro Liberec vedené tehdejším členem Zelených Janem Korytářem nepodařilo odstavit od moci celou dosavadní koalici (mimo ODS a ČSSD ji tvořila ještě Unie pro sport a zdraví), ale mimo místní vládu skončila alespoň ODS, z místních stran asi nejvíce prohnilá. Ve druhém nejvýchodnějším krajském městě v zemi zase obdržely v komunálních volbách v roce 2010 ODS a ČSSD dohromady pouze čtvrtinu hlasů (o čtyři roky dříve to bylo 57 %) a koalici tak bez problémů sestavily všechny ostatní strany vyjma komunistů.

Dnes už nezůstal ani v jednom z tří vzpomenutých těchto měst kámen na kameni a ti nejradikálnější či nejdůslednější odpůrci starých časů byli v důsledku intrik, vlastních hrubých chyb a neschopnosti vytlačeni na okraj, či to nakonec vzdali sami. Několik měsíců po volbách a jen pár týdnů po „dlouhé liberecké noci“, kdy odmítal z údajných proceduálních důvodů dát hlasovat o svém odvolání, nakonec přeci jen v důsledku rozmíšek v koalici padl liberecký primátor Jan Korytář, aby se po následném odchodu jeho Změny pro Liberec do opozice stala stávající koalice naprosto závislá na hlasech ODS.

V Karlových Varech byla koalice rozleptána necelý rok po volbách. Došlo k tomu tehdy, když byl z postu prvního náměstka za cinkání sklenek šampaňského mezi přítomnými zastupitely ČSSD odvolán agilní první náměstek primátora Jiří Kotek, o kterém TV Nova ve večerních zprávách den předtím odvysílala zkreslenou reportáž a zcela se mu rozpadl jeho zastupitelský klub.

Byl to právě Kotek, kdo dokázal ve prospěch města zvrátit některé nevýhodné prodeje městského majetku uzavřené předchozím vedením. Několik měsíců poté se na karlovarském magistrátu utvořila nová koalice, ve které rok po volbách opětovně figurovala ODS, byť její místo mohl zaujmout i nově vzniknuvší klub nezávislých, tvořený převážně původně koaličními zastupiteli. Při rozhodování koho si vybrat, zvítězila zjevná touha primátora po klidu, který mu pomohli zajistit občanští demokraté. 

Ve Zlíně držela v 41 členném zastupitelstvu koalice původně většinu 25 členů, aby se po odpadávání jednotlivých zastupitelů od druhé poloviny roku 2012, kdy s ní přestali hlasovat někteří zastupitelé největšího překvapení zdejších posledních komunálních voleb, sdružení Morální Obroda Radnice (M.O.R.), jelikož se prý činy vedení města měly začít rozcházet s jejími sliby. Sdružení M.O.R. nakonec odešlo po čase oficiálně do opozice a koalice se tak stala plně závislou na hlasech ODS, přičemž ještě o rok dříve nechalo vedení magistrátu vyškrtnout exprimátorku Ondrovou (ODS) z komisí a správní rady filharmonie kvůli údajnému dohazování zakázek svému manželovi. Navíc poté došlo i k rozpadu vítězného uskupení Starostů a TOP 09, takže nyní v rozdrobeném zastupitelstvu disponuje nejvíce mandáty společný klub lidovců, který ve volbách získal pouhé 3 mandáty, a ZLÍN 21, odštěpek původně vítězného uskupení. 

Ve všech třech sledovaných městech vzbudily výsledky komunálních voleb z roku 2010 veliké naděje a následně se spolu s místy naprostým rozvratem místní komunální scény proměnily v deziluzi u jejich obyvatel. Jaké z toho plyne ponaučení?

Není nijak originální, ale měl by si ho pamatovat každý, kdo vkládá přílišné naděje do radikální změny ve svém městě po příštích komunálních volbách:

• 1. Být proti něčemu není jednotícím prvkem, dají se na tom vyhrát volby, ale ne dlouhodobě stavět koalici 
• 2. S radikály nejsou i přes jejich počáteční přesvědčení všichni na stejné vlně, přednost má pragmatismus a touha po klidu
• 3) hlas každého zastupitele má stejnou váhu a s přibývajícím časovým úsekem uběhnuvším od voleb je nakonec čím dál víc jedno, kdo je pro klid vládnoucích dodá.

Revue Politika 3/2014

Poslat do Kindlu

---

Diskuse