sociální stát

O solidaritě a "solidaritě"

Dan Drápal | 26. 9. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

Přiznám se, že přistupuji s nedůvěrou ke každému netechnickému slovu, které je mladší tří set let. Ano, je mi jasné, že potřebujeme nová slova pro takové věci, jako je hardware či software nebo třeba SMS. A samozřejmě potřebujeme nějaké názvy pro dříve neznámé živočichy či rostliny. Dávat jména zvířatům bylo ostatně výsadou člověka již v rajském stavu; můžeme dokonce říci, že to byla jeho povinnost.
Jinak je tomu ovšem se slovy označujícími takové základní skutečnosti lidského života, jako je láska, víra, naděje nebo na druhé straně nenávist, nevěra, beznaděj. Mezi odvěká slova patří i takové pojmy, jako je hřích, milost, odpuštění, soucit, krutost a podobně. Nepatří mezi ně ale například slova politruk nebo gender. I když rozumíme, oč šlo či jde, nemáme pro tato slova české ekvivalenty, což osobně nepovažuji za nedostatek či ztrátu. Jen ať podezřelá slova zůstanou i nadále podezřelými!
Existují ovšem výjimky. Tak beru na milost slovo odpovědnost, které bylo ve starověku neznámé, nebo třeba slovo vykazatelnost, které se, mám za to, začalo používat až v druhé polovině dvacátého století. Nicméně ačkoli jsou tato slova poměrně nová, jsou odvozena od prastarých kořenů. Již ve starověku se povídalo a odpovídalo, stejně jako se kázalo a ukazovalo. A slovo „výkaz" se používalo běžně dlouho před tím, než někdo přišel s „vykazatelností". Slovo solidarita je někde na hraně. celý článek »

Euro: Restart globální měny, nebo její konec?

Hynek Fajmon, David Marsh, Miroslav Singer | 13. 7. 2012 | Články a komentáře

V Praze se v květnu u příležitosti českého vydání knihy Davida Marshe Euro. Boj o osud nové globální měny uskutečnila konference, na níž kromě autora vystoupil guvernér České národní banky Miroslav Singer a iniciátor českého překladu Marshovy knihy, poslanec Evropského parlamentu za ODS Hynek Fajmon. Přečtěte si to nejzajímavější, co na konferenci zaznělo. celý článek »

Bankrot legitimity

Co by George Orwell říkal dnešku

Josef Mlejnek jr. | 28. 5. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

George Orwell je ve všeobecném povědomí zapsán jako autor líčící ty nejtemnější hrůzy totalitarismu. Což je sice pravda, leč to samé Orwell dokázal, i pokud jde o demokracii. Stačí zalistovat jeho Válečným deníkem a přenést se do válkou sužovaného Londýna. celý článek »

Limity politického voluntarismu eurokratů

Jak to vypadá na rozcestí evropské integrace

Petr Kostka | 16. 4. 2012 | Články a komentáře

Počátky poválečné evropské integrace byly spojeny s velkými nadějemi pro novou Evropu. Bouraly se obchodní bariéry a vytvářely postupné předpoklady společného trhu s volným pohybem zboží, lidí, kapitálu a služeb. Tyto kroky byly naprosto nezbytné pro posílení konkurenceschopnosti Evropy jako celku. Poraženému Německu, stejně jako v Asii Japonsku, byla poskytnuta především na základě tlaku Spojených států, prosazujícího se proti opačným názorům některých vítězných mocností, příležitost k neomezenému hospodářskému rozvoji za podmínky věčné rezignace na politickou hegemonii. Německo pak skutečně pod duchovním vedením hlavních představitelů freiburské školy Waltera Euckena, Wilhelma Röpkeho a především Ludwiga Erharda podle doktríny ordoliberalismu, která zadržovala paralyzující vliv státní moci na trh, dosáhlo obrovského hospodářského rozmachu, o němž se právem hovořilo jako o zázraku. Padesátá a šedesátá léta minulého století byla i prvním obdobím v dějinách Německa od jeho sjednocení v roce 1871, kdy se ekonomika řídila skutečně tržními principy. Vytvořené bohatství ale později umožnilo vznik sociálního státu blahobytu. celý článek »

Důvěra v korunu je základem českého eurorealismu

Rozhovor s europoslancem Hynkem Fajmonem při příležitosti vydání knihy Euro versus koruna

Ondřej Krutílek, František Mikš | 2. 3. 2012 | Rozhovory

celý článek »

Úkol pro ODS: druhá transformace

Jan Frank | 20. 2. 2012 | Články a komentáře

Ještě donedávna bylo pro politické strany v zásadě možné kalkulovat s lineárním sociálním vývojem a podle toho konstruovat program. To v překladu znamená pravou a levou variantu sociálního státu. Jenže oblaka se pod vlivem známých skutečností roztahují do té míry, že by občané mohli přijít na jiná řešení sami od sebe. Otevírá se budoucnost a s ní i politický prostor. Pro ODS stojí otázka takto: Roztáhne modrý pták křídla a vyrazí za horizont? Co ze „starého světa" se pokusí zachránit, aby měl i za pár let co říct? celý článek »

O pasti finanční, hospodářské a dluhové krize

V Evropě dnes máme problémy proto, že ekonomika je nadměrně ovlivňována karikaturou politiky

Miroslav Ševčík | 6. 1. 2012 | Články a komentáře

Politika by měla být správou věcí veřejných, věcí občanů. V posledních desetiletích se však setkáváme s něčím úplně jiným - s prosazováním individuálních a/nebo velmi úzce pojatých zájmů. Politika již není ukotvena v realitě běžného života a dnešní „politik" je pouhým dílem imagemakerů, člověkem, který manipuluje veřejným míněním. Zde hledejme klíč k tomu, proč v souvislosti s eurem dochází k masivní dezinterpretaci informací a statistických údajů. celý článek »

Kdo se ještě diví disidentům Evropy?

Ondřej Krutílek | 16. 12. 2011 | Poznámky k událostem

Od posledního summitu EU, který měl definitivně rozhřešit situaci v zadlužené eurozóně, uplynulo jen několik dní. Už nyní je ale jasné, že státy, které se rozhodly nepřistoupit na Merkozyho hru, chybu rozhodně neudělaly. celý článek »

Čas vzbudit historii

Jan Frank | 12. 12. 2011 | Články a komentáře

Koho se média a občané táží nejčastěji, když se řeší otázky související s krizí eurozóny? Ekonomů. Ne že by vzhledem k reálným turbulencím na finančních trzích byli irelevantní, obecně je ale jejich exploatace jen dalším zvláštním klamem spojeným s ekonomizací problémů dnešní západní civilizace. Ostatně sami špičkoví ekonomové, posloucháme-li je pozorně, to přiznávají. Je řada oborů, které by se měly probudit a začít něco produkovat. V prvé řadě historie. Neboť to, co dnes potřebujeme pochopit, fundamentálně nesouvisí s burzovními indexy, ratingy, tou či onou miliardou pro zdravotnictví nebo dopravu, nýbrž s momenty překročení hranic reálně splnitelné politiky. celý článek »

Chceme žít v politickém matrixu?

Jan Frank | 14. 11. 2011 | Články a komentáře

Ta otázka se při pohledu na ekonomické problémy zadlužených západních zemí včetně naší nabízí zas a znovu: Kde začíná a končí funkcionální logika a morální opodstatnění státu coby nejrozsáhlejší ekonomicko-teritoriální jednotky? Pro politiky je stát něčím samozřejmým, něčím, o čem se nepochybuje: „Stát musí, stát by měl..." A to navzdory tezi těch samých politiků, kteří tvrdí, že státní dluh je nebezpečím. Stát možná musí, ale jen pokud víme proč. Ptejme se proto, jak přišel na svět současný západoevropský stát a zda z této ideje opravdu nevyhnutelně vyplývá neustále bující stát blahobytu. celý článek »