legitimita

Brusel a past na myši

Jak dlouho tento příběh ještě zůstane fikcí?

Ota Filip | 6. 5. 2013 | Články a komentáře

Než začnu o pastích na myši, musím předeslat: Můj přítel, před pětadvaceti lety ztroskotaný básník, se po literatuře uchytil jako funkcionář přes kulturu v politice, ve straně vládnoucí v Bavorsku už padesát let. Po deseti letech však vedení strany došlo k názoru, že přítel, říkejme mu Hans, je v oblasti propagace stranou protežované kultury, tedy i literatury, vlastně nemehlo, že je nutné se ho zbavit. celý článek »

Bonum Commune: tři úvahy o obecném dobru

Roman Joch | 24. 9. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

Konrad Janowski a Michał Łuczewski, jakož i paní Jadwiga Staniszkis, jejíž postřeh zmiňují, trefili hřebík na hlavičku, když problém obecného dobra a možnosti jeho nahlédnutí kladou do těsné souvislosti se sporem mezi filozofickým realismem a nominalismem. Jsem přesvědčen, že mají pravdu a je to přesně tak: je-li pozice filozofického realismu oprávněná, pak objektivní obecné dobro existuje a je poznatelné. Má-li však pravdu nominalismus, objektivní obecné dobro je nemožné, existují jen subjektivní dobra individuální a „obecné" dobrou je jen jejich sumou. celý článek »

O letním čase se rozhoduje v Bruselu. A ani to nevíme

Tomáš Břicháček | 20. 6. 2012 | Články a komentáře

Pokaždé, když se poslední březnovou neděli posunou ručičky hodin o 60 minut dopředu, oživne diskuse o potřebnosti letního času a o jeho dopadech na zdraví a pohodlí lidí. Vyrojí se řada článků, reportáží, anket, ze všech stran slyšíme nevrlé poznámky nevyspalých lidí. Během pár dní vlna zájmu o toto téma opadne a sledují je opět jen nejvášnivější odpůrci časového posunu. To se opakuje rok za rokem. Zdá se, že přesvědčivost důkazů o výhodách časového posunu postupně slábne. O tom nicméně tento příspěvek není. Rád bych se zastavil u opomíjené, a přitom zcela klíčové otázky, totiž kdo o existenci letního času v ČR vlastně rozhoduje. celý článek »

Nepřátelé demokracie

David Hanák | 9. 11. 2011 | Články a komentáře

Nebývá zvykem, aby byl v Revue Politika uveřejněn článek bývalého levicového politika. V případě článku Zlaté tele v právu docenta Zdeňka Koudelky se tak stalo. Rád bych zde probral teze, které Koudelka ve svém textu axiomaticky uvádí a z jejichž pozic kritizuje teorii materiálního jádra ústavy coby teorii nedemokratickou, srovnatelnou s prameny práva komunistického či nacistického. celý článek »

Maďarsko versus demokracie

Je třeba se obávat tamějších ústavních změn?

Lucie Szymanowská | 29. 4. 2011 | Články a komentáře

Maďarská vládní koalice Fidesz-Křesťankodemokratická lidová strana (KDNP) čelí v souvislosti s vnitrostátní legislativou v krátkém časovém odstupu už druhé vlně mezinárodní i domácí kritiky. Po balíčku mediálních zákonů na přelomu let 2010-2011 je nyní jejím předmětem nová maďarská ústava, přijatá v parlamentu 18. dubna. Právě v tuto ústavu měl dle záměrů Fideszu vyústit vládní program „národní spolupráce" formulovaný poté, co vládní koalice získala před rokem 68,12 % parlamentních mandátů, umožňujících jak změnu ústavy, tak i řady dalších zákonů. Ústavotvorný proces však ve znamení národní spolupráce zdaleka neproběhl. Znamená to, že nová maďarská „společenská smlouva" nestojí na politickém ani společenském konsensu, a postrádá tedy legitimitu? Umožní, jak jí vyčítají kritici, zásadní antidemokratickou změnu systému? Nebo jen dráždí jazykem a duchem preambule? celý článek »

Vítězství, nebo počátek konce demokracie?

K rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o nerozpuštění Dělnické strany

Ondřej Šlechta | 26. 3. 2009 | Poznámky k událostem

Debata nad rozhodnutím Nejvyššího správního soudu se vede o to, zda mají být strany usilující o svržení demokratického systému rozpuštěny, jak takový úzus sloučit se svobodou slova a jak zabránit jeho zneužití suverénem vůči opozici. Domnívám se, že spor je poznamenán zásadním nepochopením termínů vyvěrajícím z neschopnosti liberální demokracie rozlišit mezi legálním a legitimním. celý článek »

Zkoumání Evropské unie na prahu krize

Z nového časopisu Kontexty

Petr Fiala | 24. 3. 2009 | Analýzy a studie

Krize je slovo, bez nějž se dnes neobejde snad žádná výpověď vztahující se k blízké budoucnosti. Finanční a hospodářská krize, nejnověji energetická krize, jsou jevy, jež si sice zatím uvědomujeme spíše v jejich mediální reflexi, ale které nepochybně ovlivní naše jednání v příštích letech. Pocit krize, vědomí něčeho nejistého, nepříjemného, něčeho negativního podmiňuje naše „rozvrhování se“ do budoucnosti, je spoluurčující pro naše očekávání, a proto má pro naše ekonomické, ale i sociální a politické chování význam. celý článek »