KSČM

Senátní volby: padne poslední tabu?

Vojtěch Navrátil | 24. 9. 2014 | Poznámky k událostem

Letos na podzim se v jednotlivých obvodech po osmnácti letech po od prvních voleb do znovuobnovené horní parlamentní komory uzavře jejich dosavadní čtvrté volební kolečko, v některých dokonce páté. To už je číslo, které umožňuje pozorovat vedle některých konstant jako nízká volební účast i některé jejich stranickopolitické aspekty. celý článek »

Kde ti loňští voliči jsou?

Vojtěch Navrátil | 20. 6. 2014 | Poznámky k událostem

Na konci května proběhly volby do Evropského parlamentu dost možná byly asi nejnudnějšími volbami v dosavadní polistopadové historii, což i nakonec potvrdili voliči, když jich více jak čtyři pětiny zůstaly doma. celý článek »

Jak voliči kroužkovali v eurovolbách

I přes vyšší aktivitu voličů hatí naděje kandidátů vysoká bariéra

Vojtěch Navrátil | 29. 5. 2014 | Poznámky k událostem

Evropské volby se pravidelně netěší vysoké účasti. Právě pro to, že k nim dorazí jen přesvědčení voliči, je charakterizuje hojné využívání preferenčního hlasování.

celý článek »

Jak komunální revoluce požraly své děti

Vojtěch Navrátil | 31. 3. 2014 | Články a komentáře

Poslední komunální volby v říjnu 2010 přinesly v mnoha městech nečekané výsledky, kdy voliči tvrdě ztrestali a v některých případech i vyhnali do opozice dosavadní neotřesitelné vládce radnic, kteří se za jejich vlády stali symboly korupce. Povolební euforie ve štábech stran či hnutí, jež převzaly vcelku nečekaně moc, však mnohdy velmi brzy po volbách vyprchala a jejich vzájemná spolupráce v mnohočetných koalicích dříve, či později zkrachovala, takže staří vládci v některých městech opětovně získali vliv na jejich vedení. celý článek »

Ovlivňuje velikost vlády její trvanlivost?

Vojtěch Navrátil | 8. 1. 2014 | Poznámky k událostem

Zástupci ČSSD, ANO a KDU-ČSL se po dvou měsících od voleb dohodli na programu, rozdělení ministerských postů i počtu členů vlády. Nakonec jich má být sedmnáct. Při jednáních padlo mnoho silných slov o tom, kolik vládních postů voliči jednotlivým stranám přiřkli, kolik by měla mít exekutiva členů či co je to „důstojné zastoupení ve vládě“. Není proto od věci si připomenout, jak početné byly vlády v minulosti, jakou měly trvanlivost a jaké postavení v nich jednotlivé strany zaujímaly. celý článek »

„Filosofický marxismus si stále uchovává jistou intelektuální přitažlivost“

Rozhovor s Markem Bankowiczem o jeho nové knize Kritikové marxismu

Michal Kubát | 30. 12. 2013 | Rozhovory

Marek Bankowicz (1960) je profesorem politologie působícím na Institutu politické vědy a mezinárodních vztahů Jagellonské univerzity v Krakově. Je vedoucím tamní Katedry soudobých politických systémů. Zabývá se demokratickými a nedemokratickými režimy. Věnuje se také politickým ideologiím, a to zejména takovým, které stanoví základ totalitních režimů. Je autorem mnoha knih. Dvě jeho práce vyšly v českém překladu: Demokraté a diktátoři (Praha 2002) a Státní převrat (Praha 2010). celý článek »

O dvacet let nazpět

Dění ve Sněmovně se vrací do první poloviny devadesátých let

Vojtěch Navrátil | 4. 12. 2013 | Články a komentáře

Od rozštěpení ODS a vzniku US na přelomu let 1997–1998 získalo české politické spektrum přibližně na jedno desetiletí stabilní strukturu, s hodně velkou nadsázkou lze říci, že „zamrzlo“. Stejně tak takřka ustalo dřívější drolení jednotlivých poslaneckých klubů, vznik nových a hojné přestupy jednotlivých poslanců mezi nimi, což byly průvodní jevy polistopadové transformace politické scény, krystalizace relevantních politických proudů a vytváření a dotváření podoby stranického spektra. Období stranické stability skončilo v průběhu volebního období 2006–2010. Nejviditelnějším příznakem se vedle specifického případu několika sociálnědemokratických přeběhlíků a rebelie některých členů ODS a SZ stal především odchod části členů a poslanců z KDU-ČSL a vznik TOP 09. Volby na konci května 2010 částečně přepsaly politickou mapu České republiky a přišlo volební období, jež proslulo rozkladem poslaneckého klubu VV a pozvolným štěpením ODS. Nedávné předčasné volby přinesly opětovnou a ještě výraznější změnu politické mapy a český stranický systém posunuly v jeho vývoji nazpět někde do období po volbách v roce 1992. Vzhledem k tomu, že pojivem do Sněmovny nově vstoupivších subjektů není světonázorový proud, se kterým by se jejich členové identifikovali, ale jeden silný člověk, který prostě chtěl vstoupit do politiky, občanští demokraté jsou v hluboké krizi a u těch sociálních naplno probublalo schizma v jejich nejvyšším vedení, není vyloučeno, že bychom ve Sněmovně mohli být opět svědky velkého přeskupování sil jako na počátku devadesátých let. V roce 1992 se na půdě ČNR utvořilo devět poslaneckých klubů, z nichž některé se po transformaci ČNR na nynější PSP ČR nedočkaly konce volební období, některé dožily v reziduální podobě, některé nové vznikly a některé nové také i rychle zanikly, aby volební období dokončila vně útroby svého původního mateřského klubu více jak čtvrtina poslanců. Nebude od věci si připomenout ony pionýrské doby, kdy česká politika měla mít ještě obsah. celý článek »

Narušení hlavního proudu

Populisté na koni, tradiční strany na ústupu a nezastavitelný prezident

Ondřej Šlechta | 29. 10. 2013 | Poznámky k událostem

Snad žádné jiné parlamentní volby nebyly spojeny s tak jednoznačným očekáváním. Kolaps pravice očekával kdekdo, od levicových novinářů až po Václava Klause, který ODS otevřeně popřál výprask. Konečný výsledek občanských demokratů byl skutečně horší než očekávání, TOP 09 si výrazně nepolepšila ani nepohoršila a komunisté potvrdili pozici stabilní síly. Debakl kdysi nejsilnější pravicové strany, nástup Andreje Babiše, úspěch Tomia Okamury a návrat lidovců do Sněmovny však brzy po ohlášení výsledků zastínila zcela jiná událost. Pokus vítězné ČSSD spáchat sebevraždu. celý článek »

Blbec k večeři po česku

Vojtěch Navrátil | 17. 9. 2013 | Poznámky k událostem

České politické spektrum svou fragmentací napravo od sociální demokracie připomíná v překlopené pravolevé podobě dobu zhruba před dvaceti lety. Ve snaze urvat v čase probíhající rekonstrukce českého stranického systému alespoň trochu moci pro sebe vznikly v minulých letech a měsících okolo mnohých ambiciózních jedinců nové politické formace, avšak vzhledem k neočekávanému dřívějšímu datu konání sněmovních voleb se jejich vůdci stali generály bez vojska. A tak jsou kvůli naplnění kandidátek vděčni takřka za kohokoliv, kdo je aspoň trochu známý či se může vykázat alespoň několika členy. Nastala nejhvězdnější hodina v existenci leckterých stran a straniček, o jejichž existenci mělo mnohdy potuchy jen několik insiderů. Už chybí jen novinové inzeráty k náboru kandidátů. Dokonce i autor tohoto textu dostal v půli srpna od severočeského regionálního hnutí Změna mailovou nabídku k možné kandidatuře v jeho dresu. celý článek »

Návrat vázaných mandátů?

Vojtěch Navrátil | 7. 8. 2013 | Poznámky k událostem

Jednou z prvních a nepříliš pozitivních věcí, na kterou člověk natrefí, když se rozhodne studovat fungování parlamentarismu za první republiky, je neústavní vázanost poslaneckého mandátu a existence volebního soudu. Poslanec před volbami podepsal nedatovanou bianko rezignaci, na niž se pak, pokud se znelíbil své straně či se s ní jinak rozešel, pouze doplnilo datum a poslanec byl zbaven mandátu. I dnes se čas od času něco takového stane. O mandát krajského zastupitele za Severočechy.cz přišel v Ústeckém kraji místostarosta Žatce Jan Novotný, jenž odmítal povolební spolupráci s KSČM. Jak ale pro server Týden.cz naznačil předseda sociálnědemokratického poslaneckého klubu Jeroným Tejc, v případě levicové ústavní většiny po příštích sněmovních volbách by se cosi obdobného mohlo v institucionalizované podobě do českých politických reálií navrátit. celý článek »