KSČM

Jaký volební systém pro Českou republiku?

Michal Kubát | 3. 7. 2013 | Analýzy a studie

V České republice dlouhodobě pozorujeme slabost výkonné moci, jež je mj. zapříčiněna nevhodnou podobou stranického systému, který je relativně fragmentovaný a především značně ideologicky polarizovaný. Samotné politické strany jsou vnitřně nesourodé. Volební systém nenapomáhá dostatečně vytváření většin v Poslanecké sněmovně. Důsledkem toho všeho jsou menšinové vlády (1996–2002, 2006–2007, 2007–2009), politicky nesourodé koalice pravicových a levicových stran (2002–2006), vlády postavené na kontroverzních základech (opoziční smlouva 1998–2002), vlády vzniklé na základě minimální převahy jednoho poslance (2002, 2004, 2005), různé polopolitické či kvaziúřednické vlády (1998, 2009–2010). To vše vede k permanentní neakceschopnosti a nestabilitě českých vlád. V letech 1993–2012 měla Česká republika 11 vlád a 9 premiérů. Průměrná délka trvání českých vlád je necelých 23 měsíců. V letech 2006–2009, tj. během pouhých dvou let, čelila česká vláda 5 (!) hlasováním o vyslovení nedůvěry, přičemž poslední z března 2009 se jí stalo osudným, a to uprostřed českého předsednictví Evropské unie. A tak dále. celý článek »

Proč více proporční sněmovní volební systém pro Českou republiku?

Jakub Charvát | 1. 7. 2013 | Analýzy a studie

Vojtěch Navrátil ve svém článku nazvaném „Nepotřebujeme většinový, ale proporčnější volební systém“, publikovaném nedávno v Revue Politika, rozvíjí myšlenku, že pro podmínky českého politického systému by se hodilo spíše posílení principu reprezentace namísto posilování většinotvorných prvků. Cílem tohoto textu je navázat na Navrátilův článek a podpořit jeho argumentaci. celý článek »

2014: první souběžné volby po 22 letech

Jak se volilo v roce 1992 a co z toho vyplývá

Vojtěch Navrátil | 24. 6. 2013 | Poznámky k událostem

Byť po demisi vlády premiéra Nečase požaduje levicová část dolní komory její rozpuštění, možnost vypsání předčasných voleb se (alespoň prozatím) nejeví být tou nejpravděpodobnější variantou. Nadále tak jako nejreálnější vypadá možnost, že se příští rok na konci května bude v České republice volit současně do Evropského parlamentu i do Poslanecké sněmovny. Ačkoliv od roku 1998 zažíváme vždy na podzim ve dvouletých periodách souběh senátních a komunálních/krajských voleb, teprve v případě sněmovních a evropských voleb by se jednalo (i přes některé rozdíly, jako je počet volebních obvodů a výše klauzule pro koalice) o první skutečně souběžné volby v historii samostatné České republiky. Naposledy obdobná situace nastala v polovině posledního roku existence Československa, kdy v červnu 1992 měli voliči v českých zemích možnost hlasovat najednou dokonce třikrát – při volbách do Sněmovny lidu (SL FS) a Sněmovny národů Federálního shromáždění (SN FS) a do České národní rady (ČNR). Jaké tyto volby byly? A mohou nám něco napovědět o volbách v roce 2014 (pokud ty sněmovní nebudou předčasně)? celý článek »

Nepotřebujeme většinový, ale proporčnější volební systém

Vojtěch Navrátil | 17. 6. 2013 | Články a komentáře

S volebním systémem pro sněmovní volby je spokojen málokdo. Otázka jeho úpravy je dlouhodobě diskutovaným tématem v odborných i laických kruzích. Doslova hitem jsou pak návrhy na změnu současného poměrného systému za většinový. K jejich realizaci ale (prozatím) chybí pověstná „politická vůle“. A přidává se i pochybnost o vhodnosti takového řešení s ohledem na nerozvinutou politickou kulturu oproti zemím, kde většinový systém mají. Proto bych se při úpravě volebního systému vydal opačným směrem – snadným zlepšením toho současného, aby jeho výstupy byly při zachování uzavírací klauzule více proporční a současně napomáhaly vzniku většinových (koaličních) vlád. A nemusela by se kvůli tomu ani měnit ústava. celý článek »

Miloš Zeman a Rusko

Ondřej Šlechta | 20. 5. 2013 | Články a komentáře

Poslední dobou se u nás rozšířil názor, že zvolením Miloše Zemana prezidentem ČR se vytvořily příznivé podmínky pro otočení geopolitického kormidla východním směrem. Podle mnohých se navíc atlantický směr zahraniční politiky země začal dostávat do defenzivy již dříve, minimálně úmrtím Václava Havla. celý článek »

Zrušte bohumínské usnesení!

Vojtěch Navrátil | 29. 3. 2013 | Poznámky k událostem

V naší polistopadové historii není diskutovanějšího usnesení některé z politických stran než tohoto přijatého v dubnu 1995 na sjezdu ČSSD v Bohumíně. Debaty, zda jej (ne)revokovat, se už staly folklórem. Na internetu se dokonce objevila i velmi prapodivná petice za zrušení bohumínského usnesení. Dokládá především to, že jeho originální text četl a zná opravdu jen málokdo. celý článek »

Máme mít právo nosit svastiku a rudou hvězdu?

Ondřej Šlechta | 8. 3. 2013 | Poznámky k událostem

Maďarský Ústavní soud před několik dny zrušil zákon, který zakazoval veřejné používání symbolů totalitní moci. Od května tak bude zcela legální procházet se po ulicích a na klopu si připnout například odznak s hákovým křížem nebo rudou hvězdou. celý článek »

Trojí volební perspektiva české pravice

Vladimír Hanáček | 25. 2. 2013 | Analýzy a studie

Bezprostředně po nedávných prezidentských volbách se naplno rozproudila debata o tom, nakolik lze výsledek především jejich prvního kola vnímat jako signifikantní ukazatel budoucí perspektivy vývoje celého českého stranického systému. Výstup v rámci prezidentské volby lze z řady důvodů relativizovat. Především je zde evidentní vysoká míra personalizace voličského výběru a upozadění role politických stran coby srozumitelných a čitelných značek. Dominance Miloše Zemana na levici nikoho neudivila jak s přihlédnutím k jeho politické minulosti v ČSSD, tak s ohledem na absenci komunistického kandidáta. Nikdo by si snad netroufl předpokládat, že Zemanův zisk signalizuje potenciální dominanci SPOZ v levé části stranického spektra po příštích volbách do Poslanecké sněmovny, jakkoliv samotná přítomnost strany v Poslanecké sněmovně a její systémová relevance je více než reálná. O něco složitější situaci představuje současná systémová konfigurace v prostoru pravice a pravého středu stranického kontinua, kde dochází k významným voličským posunům nejen v rámci proběhnuvší prezidentské volby, ale důležitý poznatek v tomto ohledu poskytly již podzimní volby do krajských zastupitelstev. celý článek »

Bez manuálu k volbám nechoďte

Krajské volby ukázaly, že kroužkování má smysl jen za určitých okolností

Vojtěch Navrátil | 8. 11. 2012 | Články a komentáře

Možnost udělovat v krajských volbách kandidátům preferenční hlasy neměla až do letošních voleb valného významu. Kvůli vysoké desetiprocentní hranici hlasů, jež kandidáti museli získat, napomáhaly ke zvolení jen zhruba setině krajských zastupitelů z celkového počtu 675. Po jarní novele volebního zákona, která snížila potřebné kvorum na polovinu, se šance kandidátů na nevolitelných místech poskočit na kandidátkách výrazně zvýšily. Přesto se, jak jsem před volbami prognózoval, žádné pokračování „kroužkovací revoluce" sněmovních voleb z roku 2010 nekonalo. celý článek »

Jak politicky napravit český parlamentarismus?

Michal Kubát | 4. 11. 2012 | Články a komentáře

V poslední době jsme u nás svědky mnoha debat o krizi české politiky. Obecně se dá říci, že buď se mluví o krizi politiky jako takové, nebo jsou zmiňovány různé konkrétní (neblahé) jevy, se kterými se v České republice setkáváme. Rozličným fenoménům české politiky je přitom věnována různě intenzivní pozornost. Některé aspekty jsou silně medializované, a tedy diskutované (typicky korupce v politice), jiným otázkám je věnována relativně menší pozornost. Zdá se mi, že neoprávněně podceňovaným tématem české politické diskuse je podoba a fungování našeho parlamentarismu, a to především v politických a publicistických kruzích. Je to o to zarážející, že problematické fungování českého parlamentního režimu není vůbec žádnou novinkou. celý článek »