liberalismus

Politická moc a ústavní demokracie

Za konzervatismus ústavních forem

Jiří Baroš | 20. 7. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

Slavný morální filozof Alasdair MacIntyre jednou kriticky poznamenal, že „moderní konzervativci se věnují většinou jen uchovávání starších variant liberálního individualismu místo těch novějších". Tito nástupci Edmunda Burka podle MacIntyra zavádějícím způsobem kladou do protikladu tradici k rozumu a trvalost tradice do protikladu ke konfliktu. Podezíravost ke změnám se u nich pojí s obhajobou tradice, která obstála ve zkoušce času; naproti tomu MacIntyre zdůrazňuje dynamičnost tradice a její spojení s rozumem, neboť každé uvažování se „odehrává v kontextu nějakého tradičního způsobu myšlení, který kritikou a vynalézavostí překračuje omezení toho, o čem se až dosud v rámci této tradice uvažovalo". Jsou-li tradice živé, ztělesňují nepřetržitý konflikt; burkovská tradice je ale mrtvá nebo umírá. Nepodařený pokus burkovců o spojení oddanosti danému pojetí tradice v politice s oddaností institucím volného trhu v ekonomice považuje MacIntyre za nekoherentní stejně jako učení zapřisáhlých liberálů.¹ celý článek »

Anonymní tomisté

Když obecné dobro naráží na praktickou politiku

Konrad Janowski, Michał Łuczewski | 11. 7. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

Obecné dobro bylo po staletí něčím samozřejmým. I když nebylo nikde k nalezení, nikdo nezpochybňoval, že přece jenom někde existuje. Klasická i křesťanská tradice říkaly jedním hlasem: cílem lidského života je dobro, které stojí jak nad dobrem jedince, tak nad úhrnem takovýchto dober. Osvícenství, které v mnoha ohledech odkaz Athén a Jeruzaléma opustilo, v této věci nejenže nic nezměnilo, ale naopak učinilo obecné dobro - vedle obecné vůle a demokratické metody - jedním ze tří pilířů své koncepce politiky. Jean-Jacques Rousseau pouze přizpůsobil staré koncepce novým podmínkám. Teprve 20. století začalo pojem „obecného dobra" dekonstruovat, přičemž v duchu Josepha Schumpetera poukazovalo na základní problém s jeho definicí i na jistou absenci realismu (reálná politika přece - jak všichni víme - o obecné dobro nijak neusiluje). celý článek »

Bez emocí k vlastnímu státu nemůžeme pociťovat žádný pozitivní vztah ani k EU

Jan Frank | 29. 6. 2012 | Rozhovory

Profesor Miroslav Novák v exkluzivním rozhovoru pro Revue Politika poodhaluje své názory na Václava Havla a Václava Klause, naznačuje, co to znamená být politologem a k čemu je vlastně politologie dobrá, co nám může pomoci zbavit se korupce a jakým směrem se bude v dohledné době ubírat evropská integrace. celý článek »

Zapomeňte na konzervativce!

Ondřej Šlechta | 22. 8. 2011 | Poznámky k událostem

Česká média mají v čase velmi vážných problémů americké ekonomiky a balancování eurozóny na pokraji krachu plné ruce práce s tématy Klaus, Bátora a údajné hnědnutí české pravice. Nebezpečná skupina středověkých reakčních strašidel prý uvažuje o založení nové strany, do jejíhož čela by se měl po roce 2013 postavit právě současný prezident. To, čeho se naši někteří skuteční nepřátelé svobodné společnosti snaží dosáhnout, tj. delegitimizovat obhajobu národních zájmů a konzervativní pohled na svět dáváním souvislostí mezi Breivika a kritiku nešvarů moderní společnosti, se jim ale nepovede. Pravděpodobně se totiž budou strefovat do prázdné bubliny. celý článek »

Homosexualita v zajetí sociálního inženýrství

Jsou vinni liberálové, nebo konzervativci?

Tomáš Bílek | 3. 12. 2010 | Články a komentáře

Poslední dobou se v konzervativních médiích doslova roztrhl pytel s teoriemi o formování nového „homosexuálního náboženství". Z příkladů uvedu třeba specializované číslo Konzervativních listů 3/10 či Bulletin Občanského institutu 3/2010 (s podtitulem „Když se homosexualita stává druhem náboženství") A pokud je možné bývalého ředitele Občanského institutu Michala Semína stále nazývat „pravověrným" konzervativcem, pak zmínka o „homosexualismu" nechybí (alespoň mezi řádky) ve většině jeho publikovaných článků. S trochou nadsázky se dá říci, že vztah k homosexualitě je dnes jedním z nejvěrnějších indikátorů sociologického vymezení na škále liberalismus - konzervatismus. Je alfou a omegou občanského konzervatismu (reprezentovaného u nás např. Občanským institutem či Konzervativní stranou) i konzervatismu národního (reprezentovaného mj. Institutem sv. Josefa, iniciativou D.O.S.T., stranou Právo a spravedlnost či některými zaměstnanci Hradu).¹ celý článek »

Zajímalo mne, proč ji komunisté tak nenávidí...

Ondřej Krutílek | 22. 9. 2010 | Rozhovory

... odpovídá europoslanec Hynek Fajmon v rozhovoru na otázku, proč se rozhodl sepsat biografii Margaret Thatcherové. Interview vychází u příležitosti druhého vydání jeho knihy Margaret Thatcherová a její politika.
celý článek »

ODS a konzervatismus

Jan Frank | 23. 4. 2010 | Poznámky k událostem

Mirek Topolánek prý nebyl dost konzervativní, proto padl. O ODS uvažoval takto: „My víme, kým jsme. Víme, že spojujeme všechny tři hlavní proudy pravicového, nesocialistického myšlení. Jsou mezi námi konzervativci, liberálové i křesťanští demokraté. Je to genetická výbava, která zaručuje, že nikdy nepodlehneme žádnému z módních a ve své podstatě vždy levicových trendů." Teď je pryč, zůstává ale implicitní očekávání, že inovovaná ODS konzervativním maximám dostojí lépe než v jeho éře. Nálepku konzervativnosti ODS doposud neupírali ani novináři, zřejmě vcelku konzervativní, neboť tím, kdo vystupuje jako nová konzervativní síla bez adjektiv, je TOP 09. Jednou věcí jsou ale politologická šuplata, druhou debata o tom, co moderní konzervatismus znamená, a třetí to, zda vůbec může uspokojovat stranu zvyklou získávat ve volbách ne méně než 25 % hlasů. celý článek »

ODS a zánik tradiční pravice a levice

O dozvucích loňských krajských a senátních voleb

Stanislav Máselník | 9. 2. 2009 | Články a komentáře

ODS jásá. Nedávno prošla tak hlubokou sebereflexí, že usoudila, že je nejlepší nechat ve vedení strany vše při starém. Trefně to shrnul Jiří Pehe, který o posledním stranickém sjezdu ironicky poznamenává, že „zatímco sjezdovým sálem burácelo slovo ,změna‘, zacementovala se strana v pozicích, které povedou k jejímu dalšímu pádu“. Stranický sjezd spory v ODS nevyřešil. celý článek »