Studie
Přímá volba prezidenta
Jak, kým… Nebo vůbec ne?
Vlastimil Havlík | 31. 1. 2011
Za posledních přibližně patnáct let jsme si už zvykli, že čas od času se ve veřejné diskusi objeví hlasy volající po zavedení přímé volby prezidenta. Hlasy jsou to někdy důrazné (zejména v období posledních dvou voleb hlavy státu), v řadě případů dokonce přetavené ve více či méně detailní (a více či méně povedené) návrhy změn Ústavy ČR. Po nástupu vlády Petra Nečase a jasně stanoveném cíli vlády přenést volbu prezidenta z parlamentu na občany se zdá být více než kdy jindy pravděpodobné, že v brzké době čeká Českou republiku prozatím největší zásah do konstelace politického systému od rozpadu federace.
Fotovoltaika: úspěšný příklad prosazování skupinových zájmů
Michal Petřík | 27. 12. 2010
Opravdu žijeme ve světě, v němž přestává existovat podnikatelské riziko? A nutil stát energetické firmy k investicím do fotovoltaiky? Takto formulované otázky si ve druhé polovině roku 2010 kladl u nás bohužel jen málokdo. Během celého roku Energetický regulační úřad (ERÚ) uděloval povolení pro solární elektrárny za výrazně zvýhodněných podmínek. Přitom takové garance po ČR nechtějí ani evropské směrnice: ničím neomezený povinný výkup elektřiny z tzv. obnovitelných zdrojů.
Rozpory v energetických vztazích EU – Rusko
Lukáš Tichý | 8. 12. 2010
V souvislosti s pořádáním jubilejní konference, která se uskutečnila v Bruselu 22. listopadu 2010 u příležitosti desátého výročí energetického dialogu Rusko - EU, se začali političtí činitelé z Ruska a Evropské unie předhánět v projevech hodnotících dosavadní vývoj energetických vztahů. Deset let nabízí poměrně slušné časové období pro bilancování úspěchů a neúspěchů a hledání příčin rozporů. Obecně lze za hlavní faktory, které negativně brání efektivní kooperaci, definovat rozdílnou míru interdependence v energetických vztazích mezi EU a Ruskem; odlišné ideové vnímání energetické politiky a stanovení jejích cílů ze strany EU a Ruska; rozdílnou logiku přístupu EU a Ruska ke spolupráci.
Likvidace českého teplárenství
Jedno politické rozhodnutí ovlivní energetický výhled celého Česka
Dušan Šrámek | 3. 9. 2010
Kvůli nesmyslnému a populistickému rozhodnutí současného Nečasova kabinetu neprolomovat tzv. územní ekologické limity (ÚEL) čeká Českou republiku v krátkém čase závažný problém. Horní Jiřetín bude sice zachráněn, ale tisíce firem a téměř milion domácností, které jsou dnes závislé na dodávkách hnědého uhlí v systému centrálního zásobování teplem (CZT), budou muset za dodávané teplo platit až několikanásobně víc. Z odborné studie „Rizika a dopady vynucené přestavby velkých teplárenských zdrojů z důvodů nedostatku hnědého uhlí v příštím desetiletí", kterou zpracovala společnost Invicta Bohemica, je zjevné, že při pokračování současné úrovně těžby pouze uvnitř ÚEL, tedy bez jejich posunu do II. etapy lomu ČSA a Bílina, dojde k vyuhlení těžitelných zásob mnohem dříve, než se původně předpokládalo.
Nepřipravme se o jednu z mála skutečných svobod EU
Směrnice o vysílání pracovníků musí zůstat, jak je
Ondřej Krutílek | 28. 6. 2010
Příští rok konečně uplyne sedmileté přechodné období na volný pohyb pracovních sil v EU. Jeden z mála liberálních konceptů EU má však znovu dostat na frak. V hledáčku protekcionistů je již delší dobu směrnice o vysílání pracovníků. Norma na první pohled nepřitažlivá, avšak se srovnatelnými dopady na svobodnou ekonomickou aktivitu, jež přináší svého času hojně medializovaná směrnice o službách.
Od krize k zotavení
Vítězové a poražení ve střední Evropě
28. 4. 2010
Zpráva Center for European Policy Analysis vypracovaná Evou M. Blaszczynski pro americké ministerstvo zahraničních věcí představuje detailní analýzu ekonomické situace v nových členských zemích EU ze střední Evropy. Podle autorky je můžeme z hlediska jejich ekonomické úspěšnosti rozdělit do tří skupin: na vítěze, zaostávající a poražené. Blaszczynski ve své analýze vysvětluje příčiny odlišného ekonomického vývoje a dopadů krize v jednotlivých zemích, posuzuje, jaké mají vyhlídky na další ekonomický růst, a nabízí i různá doporučení.
Velký návrat do Evropy
Dopady posledních dvou rozšíření EU pohledem Američana
11. 3. 2010
Přední expert amerického ministerstva zahraničních věcí na evropskou politiku David T. Armitage jr. se ve své zprávě pro Centrum pro analýzu evropské politiky pokouší odpovědět na otázku, jaký měl vstup tzv. středoevropské desítky do EU vliv na Unii jako celek. Armitage nejdříve krátce shrnuje vývoj vztahů od konce studené války, poté se pokouší posoudit, jak se novým členským zemím daří hrát evropskou hru. Nakonec uvádí několik pozitivních a negativních dopadů rozšíření.
Od sedmi k pěti a zpět
Peripetie změn mechanismu preferenčního hlasování
Jakub Charvát | 8. 1. 2010
Po posledních sněmovních volbách konaných v roce 2006 došlo k přijetí zákona č. 480/2006 Sb., který posiloval vliv voliče na výběr konkrétních kandidátů: nově měl disponovat možností přidělit vybrané kandidátní listině až čtyři preferenční hlasy, přičemž hranice přednostních hlasů potřebných k „přeskočení" se měla snížit z dosavadních sedmi na pět procent (z celkového počtu hlasů, které kandidátní listina ve volebním obvodu získala). Aniž byl nový mechanismus vyzkoušen v praxi, předložili poslanci v první polovině prosince 2009 návrh novely volebního zákona, podle něhož má dojít k návratu ke starému nastavení mechanismu preferenčního hlasování: volič má disponovat dvěma přednostními hlasy a hranice stanovená pro posun na kandidátce se má vrátit na sedm procent.
Co v Kodani nezazní
Poznámky k ekonomické analýze problematiky globálního oteplování
Václav Klaus | 7. 12. 2009
Místo přidávání dalších a dalších argumentů spíše filosofického, tedy nekvantifikovatelného typu do „střetu ideologií", ke kterému v současnosti dochází mezi zastánci svobody na straně jedné a environmentalisty, zastánci nesvobody a manipulování lidí, na straně druhé, zkusme věnovat pozornost elementárním ekonomickým datům, hypotézám, teoriím a modelům, o které se tyto velké „střety" opírají, nebo spíše opírat by se měly. Možná, že právě toto někoho přesvědčí. Jinak se často jedná o bezvýchodný „dialog hluchých". Pro tento článek si samozřejmě vybírám jen malou výseč celé problematiky.
Perspektivy Evropské unie
Ryszard Legutko | 25. 11. 2009
Jaké jsou perspektivy Evropské unie? Po výroku německého Ústavního soudu se objevily hlasy, že pro německý systém je další integrace nepřijatelná a že pokud jde o principy tohoto systému, integrace se už završila. Mají-li se takto věci v Německu, lze s určitou dávkou představivosti dojít k závěru, že v ostatních zemích je tomu stejně. V Anglii se prohlubování lisabonského procesu zdá být nereálné. Zároveň však v diskusi po irském referendu jeden ne zrovna nevýznamný europoslanec prohlásil, že jen co Lisabonská smlouva vstoupí v platnost, je třeba začít naplňovat postlisabonský scénář, tj. zahájit realizaci dalších etap integrace Evropy. Nově zvolený šéf Evropského parlamentu ve svém inauguračním vystoupení připomněl otřepanou metaforu, která v evropském prostředí koluje už léta a podle níž integrace připomíná jízdu na kole; přestane-li cyklista šlapat, spadne - přestane-li se Evropa integrovat, rozpadne se. Není to příliš moudrá metafora: jakou hodnotu by měly instituce, jež by bylo třeba neustále měnit, jinak by podlehly dezintegraci? Velmi dobře však vystihuje myšlení mnoha lidí. Jak se tedy věci mají? Dospěli jsme už ke konci a EU po politických hrátkách s euroústavou či Lisabonskou smlouvou už o ničem dalším nebude chtít slyšet, nebo se spustí zahřívací kolo dalších ujednocujících reforem?
« Předchozí | 1 | 2 | 3 | Další »