Studie
Bude mít EU jednotný občanský zákoník? (2. díl)
K návrhu nařízení o společné evropské právní úpravě prodeje
Tomáš Břicháček | 23. 11. 2011
11. října 2011 předložila Evropská komise návrh nařízení o společné evropské právní úpravě prodeje (Common European Sales Law, CESL). Za tímto poměrně šedým, technicky znějícím titulem se skrývá projekt s velkou politickou citlivostí, kterým pokračují letité snahy Komise o významnější vkročení unijní legislativy do oblasti občanského práva. Komisařka Viviane Redingová otevřeně hovoří o tom, že by měl pomoci vydláždit cestu k evropskému občanskému zákoníku.
Páchali čelní představitelé USA zločiny?
Jan Bureš | 11. 11. 2011
Politika Spojených států amerických po útocích 11. září 2001 a následná válka s terorismem vyvolává již více než deset let značné kontroverze. V USA se pomalu rozbíhá kampaň před prezidentskými volbami v roce 2012 a lze očekávat, že právě tažení proti terorismu bude jedním z klíčových témat. Barack Obama se ani po více než třech letech ve funkci nedokázal plně vypořádat s „dědictvím" svého předchůdce. A pochybnosti o oprávněnosti protiteroristické kampaně přetrvávají. Vojenská intervence v Afghánistánu a především v Iráku, praxe mimořádného vydávání podezřelých (extraordinary renditions) a držení osob podezřelých z terorismu na vojenské základně v Guantánamu jsou z hlediska mezinárodního práva problematické asi nejvíce.
Pro západní unii
Philippe Nemo | 13. 6. 2011
Jaké jsou podmínky eventuálního rozšíření stávajících hranic Západu a jaký institucionální tvar bychom se měli snažit tomuto celku vtisknout? Přečtěte si ukázku z knihy Co je Západ?, již před nedávnem vydalo Centrum pro studium demokracie a kultury.
Rok po Lisabonu další změna smluv
Zjednodušený postup změn má premiéru kvůli euru
Tomáš Břicháček | 30. 3. 2011
Jedním z prvků Lisabonské smlouvy, které vzbuzovaly během jejího projednávání největší pochybnosti a obavy, bylo zavedení pestré škály možností pro změnu právního rámce EU daného zakládacími smlouvami, které nevyžadují klasickou plnohodnotnou změnu smluv zahrnující ratifikaci ze strany všech členských států. Mezi takové mechanismy patří mimo jiné různá překlenovací ustanovení (paserely) umožňující přechod od jednomyslného hlasování v Radě k většinovému nebo četné klauzule, jež dávají prostor, aby na základě určitého mezikroku (např. jednomyslného rozhodnutí Evropské rady) byl rozšířen prostor pro činnost EU do nových oblastí, kam prozatím bez tohoto mezikroku nemůže. Jedním z mechanismů tohoto druhu je i zjednodušený postup pro přijímání změn upravený v článku 48 odst. 6 Smlouvy o Evropské unii (SEU).
Komunální volby v Praze a otázka ústavnosti
Jakub Charvát | 4. 3. 2011
Po předchozích neúspěších se stížnostmi na manipulaci s volebními pravidly před pražskými komunálními volbami u Nejvyššího správního soudu a bezprostředně po nich u Městského soudu se menší politické strany obrátily se stížností na neplatnost voleb do Zastupitelstva hlavního města Prahy na Soud ústavní, a to zejména s odkazem na nové vymezení volebních obvodů. Jak na tuto kauzu pohlížet?
Přímá volba prezidenta
Jak, kým… Nebo vůbec ne?
Vlastimil Havlík | 31. 1. 2011
Za posledních přibližně patnáct let jsme si už zvykli, že čas od času se ve veřejné diskusi objeví hlasy volající po zavedení přímé volby prezidenta. Hlasy jsou to někdy důrazné (zejména v období posledních dvou voleb hlavy státu), v řadě případů dokonce přetavené ve více či méně detailní (a více či méně povedené) návrhy změn Ústavy ČR. Po nástupu vlády Petra Nečase a jasně stanoveném cíli vlády přenést volbu prezidenta z parlamentu na občany se zdá být více než kdy jindy pravděpodobné, že v brzké době čeká Českou republiku prozatím největší zásah do konstelace politického systému od rozpadu federace.
Fotovoltaika: úspěšný příklad prosazování skupinových zájmů
Michal Petřík | 27. 12. 2010
Opravdu žijeme ve světě, v němž přestává existovat podnikatelské riziko? A nutil stát energetické firmy k investicím do fotovoltaiky? Takto formulované otázky si ve druhé polovině roku 2010 kladl u nás bohužel jen málokdo. Během celého roku Energetický regulační úřad (ERÚ) uděloval povolení pro solární elektrárny za výrazně zvýhodněných podmínek. Přitom takové garance po ČR nechtějí ani evropské směrnice: ničím neomezený povinný výkup elektřiny z tzv. obnovitelných zdrojů.
Rozpory v energetických vztazích EU – Rusko
Lukáš Tichý | 8. 12. 2010
V souvislosti s pořádáním jubilejní konference, která se uskutečnila v Bruselu 22. listopadu 2010 u příležitosti desátého výročí energetického dialogu Rusko - EU, se začali političtí činitelé z Ruska a Evropské unie předhánět v projevech hodnotících dosavadní vývoj energetických vztahů. Deset let nabízí poměrně slušné časové období pro bilancování úspěchů a neúspěchů a hledání příčin rozporů. Obecně lze za hlavní faktory, které negativně brání efektivní kooperaci, definovat rozdílnou míru interdependence v energetických vztazích mezi EU a Ruskem; odlišné ideové vnímání energetické politiky a stanovení jejích cílů ze strany EU a Ruska; rozdílnou logiku přístupu EU a Ruska ke spolupráci.
Likvidace českého teplárenství
Jedno politické rozhodnutí ovlivní energetický výhled celého Česka
Dušan Šrámek | 3. 9. 2010
Kvůli nesmyslnému a populistickému rozhodnutí současného Nečasova kabinetu neprolomovat tzv. územní ekologické limity (ÚEL) čeká Českou republiku v krátkém čase závažný problém. Horní Jiřetín bude sice zachráněn, ale tisíce firem a téměř milion domácností, které jsou dnes závislé na dodávkách hnědého uhlí v systému centrálního zásobování teplem (CZT), budou muset za dodávané teplo platit až několikanásobně víc. Z odborné studie „Rizika a dopady vynucené přestavby velkých teplárenských zdrojů z důvodů nedostatku hnědého uhlí v příštím desetiletí", kterou zpracovala společnost Invicta Bohemica, je zjevné, že při pokračování současné úrovně těžby pouze uvnitř ÚEL, tedy bez jejich posunu do II. etapy lomu ČSA a Bílina, dojde k vyuhlení těžitelných zásob mnohem dříve, než se původně předpokládalo.
Nepřipravme se o jednu z mála skutečných svobod EU
Směrnice o vysílání pracovníků musí zůstat, jak je
Ondřej Krutílek | 28. 6. 2010
Příští rok konečně uplyne sedmileté přechodné období na volný pohyb pracovních sil v EU. Jeden z mála liberálních konceptů EU má však znovu dostat na frak. V hledáčku protekcionistů je již delší dobu směrnice o vysílání pracovníků. Norma na první pohled nepřitažlivá, avšak se srovnatelnými dopady na svobodnou ekonomickou aktivitu, jež přináší svého času hojně medializovaná směrnice o službách.
Rubriky
Partnerský časopis
Inzerce
