Analýzy a studie

Evropská dluhová krize nakonec vyústí v totální oddlužení

Petr Kostka | 27. 3. 2013 | Analýzy a studie

Narůstající divergence mezi severním a jižním křídlem eurozóny nutí vystrašenou eurokracii stupňovat úsilí o další „prohloubení integrace a solidarity“, což v překladu znamená institucionalizaci přerozdělovací unie, která je nezbytná k záchraně eurozóny a možná i celé EU. Není to nic jiného než snaha o politické řešení ekonomických rozporů. Stejně jako celé euro je politickým projektem nerespektujícím ekonomické zákonitosti. celý článek »

S eurozónou na večné časy?

Peter Gonda | 22. 3. 2013 | Analýzy a studie

„Voči euru niet inej alternatívy. Ak sa zrúti, zanikne historický projekt Európy. Stroskotá Európa.“ V týchto slovách Angely Merkelovej je odkaz zástancov súčasnej európskej integrácie. Znie to ako „s eurozónou na večné časy“. Realistický pohľad však napovedá, že už dnes – s eurozónou – sme na pokraji finančného kolapsu, sociálnych nepokojov, konfliktov a rastúceho nacionalizmu v centralizujúcej sa Európskej únii. celý článek »

Naše unijní životy

Nejde jen o rum a žárovky, Evropská unie směřuje k harmonizaci daní nebo ke kvótám pro ženy

Tomáš Břicháček | 6. 3. 2013 | Analýzy a studie

Zatímco některé unijní návrhy - třeba požadavek formulovat „evropskou vizi horských masívů" - působí úsměvně, jiná euroopatření mají konkrétní dopady na naše životy. A společné mají jedno - rozhoduje se o nich daleko od občanů. celý článek »

Trojí volební perspektiva české pravice

Vladimír Hanáček | 25. 2. 2013 | Analýzy a studie

Bezprostředně po nedávných prezidentských volbách se naplno rozproudila debata o tom, nakolik lze výsledek především jejich prvního kola vnímat jako signifikantní ukazatel budoucí perspektivy vývoje celého českého stranického systému. Výstup v rámci prezidentské volby lze z řady důvodů relativizovat. Především je zde evidentní vysoká míra personalizace voličského výběru a upozadění role politických stran coby srozumitelných a čitelných značek. Dominance Miloše Zemana na levici nikoho neudivila jak s přihlédnutím k jeho politické minulosti v ČSSD, tak s ohledem na absenci komunistického kandidáta. Nikdo by si snad netroufl předpokládat, že Zemanův zisk signalizuje potenciální dominanci SPOZ v levé části stranického spektra po příštích volbách do Poslanecké sněmovny, jakkoliv samotná přítomnost strany v Poslanecké sněmovně a její systémová relevance je více než reálná. O něco složitější situaci představuje současná systémová konfigurace v prostoru pravice a pravého středu stranického kontinua, kde dochází k významným voličským posunům nejen v rámci proběhnuvší prezidentské volby, ale důležitý poznatek v tomto ohledu poskytly již podzimní volby do krajských zastupitelstev. celý článek »

Je „transfer“ pouhým eufemismem pro „etnickou čistku“?

Kořeny pojmu a vývoj anglicky psané debaty o odsunu sudetských Němců z Československa

Martin D. Brown | 4. 2. 2013 | Analýzy a studie

George Orwell ve své zásadní eseji nazvané Politika a anglický jazyk z roku 1946 napsal: „Politický jazyk musí zhusta sestávat z eufemismů, kruhové argumentace a bohapustého mlžení (...) Miliony rolníků jsou okrádány o svá hospo­dářství a vyháněny na strastiplné cesty pouze s tím, co dokážou unést v ná­ručí: taková praxe se nazývá transferem obyvatelstva či úpravou hranic."¹ Orwell měl nepochybně pravdu, ovšem jeho často opakovaný výrok, že „transfer" byl pouhým eufemismem, pomíjí některá klíčová fakta o kořenech a vývoji tohoto pojmu. Přesto (nebo právě proto) podobné názory v anglicky psané literatuře na téma nuceného vystěhování sude­toněmecké menšiny z Československa po druhé světové válce převládají i dnes.² celý článek »

Pro zavedení kvót na ženy nemá Unie pravomoc

„Genderová vyváženost“ z pohledu kompetencí EU

Tomáš Břicháček | 9. 1. 2013 | Analýzy a studie

Vysoce kontroverzní návrh Evropské komise na zavedení kvót na zastoupení pohlaví ve vedení velkých obchodních společností vzbudil v České republice ohlas jako málokterá iniciativa z Bruselu z posledních let. Většinové reakce jsou velmi negativní až pobouřené. Šokující sociálně-inženýrská podstata návrhu nutně vybízí především k vymezení se vůči jeho věcné stránce. Není proto divu, že poněkud stranou zůstává druhá rovina celé problematiky, a sice úroveň rozhodování. Měla by (a může) o podobných otázkách rozhodovat Unie? Sahají její kompetence tak daleko? Následující příspěvek se zabývá návrhem směrnice „o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady / nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních" právě z tohoto úhlu. Klade si otázku, zda existuje pravomoc, o kterou by Unie mohla iniciativu daného obsahu a cílů opřít, a zda by takový právní předpis mohl být v souladu s principy subsidiarity a proporcionality, což jsou nutné podmínky jeho platnosti. celý článek »

Udržitelný rozvoj a sjednocená Evropa

Lubomír Nondek | 28. 12. 2012 | Analýzy a studie

Často užívané termíny „udržitelnost" nebo „udržitelný rozvoj" jsou nejasné, což pramení nejen z formulační vágnosti, ale i z jejich různých výkladů. Právě to bylo předmětem mé předchozí kritiky týkající se udržitelného rozvoje na národní úrovni, hierarchicky podřízené úrovni EU. Úvaha byla zakončena otázkou, „zda zvolený referenční rámec EU je sám o sobě realistický, zda ho každodenní politika členských zemí i evropských institucí respektuje". Následující text je pokusem o analýzu tohoto referenčního rámce ustaveného Strategií udržitelného rozvoje EU (2003) a její revidovanou verzí (2006). celý článek »

Je stát svobodným účastníkem trhu?

Vladimír Jančík | 14. 9. 2012 | Analýzy a studie

Horlivost protikorupční politiky politických stran zaměřená na vytváření detailních pravidel, která mají zabránit selhání státního úředníka, může vážně poškodit hospodářství České republiky. Jak říká Meyerův zákon: je velmi jednoduché něco zkomplikovat, ale bývá značně komplikované něco zjednodušit. Za ono „něco" si dosaďte státní byrokracii. celý článek »

Kandidátské saky PACy

Jak se změnilo financování prezidentské volební kampaně v USA prostřednictvím politických akčních výborů

Jan Kust | 20. 8. 2012 | Analýzy a studie

Letošní prezidentské volby v USA budou přelomové ledasčím. Pokud obhájí svůj mandát stávající prezident Barack Obama, bude mít nejen - dle svých vlastních slov - v druhém období „volnější ruce", ale bude pokračovat i jeho liberálně-levicová politika. Pokud vyhraje Mitt Romney, vystřídá dosavadního prezidenta v úřadě politik, kterého kamera možná až tolik nemiluje, ale který v tuto chvíli svým profilem zřejmě nejlépe vystihuje prototyp politika, kterého je současná Grand Old Party (republikáni) s to vyslat do boje o prezidentský úřad a který by mohl být volitelný jak pro její konzervativní křídlo, tak pro nezařazené. Na pozadí souboje těchto dvou mužů probíhá ale i jiné klání. Minimálně stejně zajímavé a mnohem méně přehledné. Letošní prezidentské volby v USA budou totiž první, jež budou ovlivněny rozhodnutím Nejvyššího Soudu USA ve věci „Citizens United". Rozhodnutím, které umožnilo téměř neomezenou kumulaci příspěvků jednotlivců i organizací do tzv. politických akčních výborů (political action committee, PAC). Ty pak mohou vybrané prostředky vložit do volebního boje na podporu některého z kandidátů. celý článek »

Právo menšin v proměnách času a souvislostí

Historii nezměníme, proto bychom ji neměli přehlížet

Václav Houžvička | 13. 2. 2012 | Analýzy a studie

Téma národnostních či etnických menšin představovalo pro meziválečné Československo klíčový moment jeho existence i mezinárodněprávního postavení. Záhy po založení samostatné ČSR to potvrdil pokus o ustavení Německých Čech na přelomu let 1918 a 1919. Následovala krátká éra určitého zklidnění a nastartování kooperativních vztahů českých a německých politických stran nového státu ve 20. letech. Nástup nacismu v sousedním Německu vyvolal eskalaci politických požadavků politické reprezentace Sudetoněmecké strany na konci třicátých let 20. století. Konflikt Čechů a Němců kulminoval na podzim roku 1938 připojením pohraničních oblastí ČSR k Německé říši v důsledku podpisu Mnichovské dohody. Na základě tzv. práva (ve skutečnosti pouze principu) na sebeurčení skupin etnických Němců ve střední a východní Evropě bylo zničeno Československo. Toto historické memento si nástupnická Česká republika nemůže dovolit přehlížet. Jakkoliv se mezinárodní kontext postavení našeho státu podstatně proměnil díky členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Zkušenost říká, že žádná situace není navždy neměnná. celý článek »