Analýzy a studie

Preferenční hlasování od vzniku republiky po „kroužkovací revoluci“ II.

Polistopadová éra a dvacetileté čekání

Vojtěch Navrátil | 21. 10. 2013 | Analýzy a studie

Po pádu komunistického režimu se československé volební zákonodárství, navzdory snaze prezidenta Havla a jeho nejbližších spolupracovníků fandících nominálnímu hlasování, vrátilo k prvorepublikové a poválečné tradici listinného poměrného volebního systému, do nějž byla nově zahrnuta i možnost udělovat preferenční hlasy (téma preferenčního hlasování nebylo při projednávání nových volebních zákonů v prvních týdnech roku 1990 žádnou kontroverzní záležitostí, jelikož je během rozpravy v jednotlivých parlamentech vzpomenul pouze federální poslanec Jan Svoboda, který se vyslovoval pro zavedení smíšeného volebního systému a zrušení možnosti udělovat preferenční hlasy, pozměňovací návrh ale nakonec nepodal). Než však kroužkování získalo na významu, musely uběhnout dvě polistopadové dekády. celý článek »

Krize liberalismu

Pierre Manent | 18. 10. 2013 | Analýzy a studie

Letos na jaře publikovala revue Commentaire text přednášky, kterou Pierre Manent přednesl v kroužku Politique autrement (Politika jinak) 8. února 2011, v podobě, v jaké vyšla v sešitech tohoto sdružení v říjnu 2012. Po přednášce následovala diskuse, která autorovi pomohla upřesnit a prohloubit analýzu situace, v níž se nachází Francie a Evropa. Přinášíme mírně krácený text Manentovy přednášky a také několik otázek a odpovědí z následující diskuse. celý článek »

Preferenční hlasování od vzniku republiky po „kroužkovací revoluci“ I.

Prvorepublikové boje a experiment s obecními volbami

Vojtěch Navrátil | 14. 10. 2013 | Analýzy a studie

Takzvaná „kroužkovací revoluce“ ve volbách v květnu 2010 vynesla z nevolitelných míst do Poslanecké sněmovny takřka čtvrtinu jejího osazenstva. Vykroužkování některých zprofanovaných lídrů typu exministra vnitra Ivana Langera v mnohých lidech dokonce vzbudilo naději (pokolikáté už?) na zlepšení politických poměrů v zemi. Téma preferenčního hlasování se proto bezprostředně po volbách stalo v České republice poprvé v historii významněji sledovanou záležitostí. Ne vždy tomu tak ale bylo. celý článek »

Protikorupční kampaň v kauze exposlanců a právo

Zdeněk Koudelka | 9. 10. 2013 | Analýzy a studie

Jestliže se o prostituci hovoří jako o nejstarším řemesle na světě, lze o úplatkářství mluvit jako o jednom z nejstarších deliktů. Stejně starý je boj proti němu. V současné době je vedeno protikorupční tažení, které je politickou a mediální kampaní protaženou do justice a práva. Slovy Petr Hájka: „Slovo korupce se stalo tímtéž základním pojmem jako v minulém režimu třídní boj. Má také podobné důsledky. (…) Ty, kdo se radují, že konečně se ,zkorumpovaná třída politiků‘ začíná bát, je nutno upozornit, že brzy se budou bát všichni a každý. Rozkrádání veřejných peněz je bezpochyby zločin. (…) Politicky se však využívá jen tehdy, je-li třeba převzít moc.“ (Smrt v sametu, Praha 2012, s. 11) celý článek »

O potřebě demokratické politiky

Petr Fiala | 2. 10. 2013 | Analýzy a studie

Nespokojenost se stavem české politiky a s českou politickou kulturou není nová. Ostatně netýká se jen české společnosti, také jiné evropské země procházejí obdobím „politické únavy“. Málokde je však rozdělení mezi politikou a společností tak hluboké jako u nás. Nedůvěra v klíčové instituce demokracie, pocit všeobjímající korupce a bezútěšného stavu politické kultury dosáhly míry, která nás musí znepokojovat. Není přitom až tak důležité, zda tyto pocity společnosti odpovídají realitě nebo jsou vyvolány médii či vznikají z nerealistických očekávání. Nálada společnosti totiž zpětně utváří politiku, vymezuje prostor a podmínky, v nichž lze demokratickou politiku realizovat. celý článek »

Česká pozice k převzetí eura

Stanislava Janáčková | 25. 9. 2013 | Analýzy a studie

V roce 2004 se Česká republika zavázala, že se v budoucnu vzdá své osvědčené měny – české koruny – a přijme euro. Byla to podmínka našeho vstupu do Evropské unie, o který jsme řadu let usilovali a na který jsme se dlouhodobě připravovali. Stávající země EU dávaly jasně najevo, že ze závazku přijmout euro nebudou kandidátským zemím poskytovány žádné výjimky. Naopak. Přijetí do eurozóny bylo prezentováno jako významné privilegium, na které se rovněž budeme muset pečlivě připravit. Situace se ale podstatně změnila. celý článek »

Jsme papežštější než papež?

Vnitrostátní mechanismy České republiky ve vztahu k tvorbě a implementaci sekundárního práva EU

Tomáš Břicháček | 23. 9. 2013 | Analýzy a studie

1. května 2014 uplyne deset let od vstupu České republiky a dalších devíti zemí do Evropské unie. Toto výročí poskytne příležitost k hodnocení celé řady aspektů a důsledků členství a dosavadních zkušeností s ním. S ohledem na to, jak zásadní význam má v integračním procesu normotvorba unijních institucí, jednou z oblastí, které si při těchto úvahách zasluhují pozornost, je fungování vnitrostátních mechanismů, jimiž jsou orgány členského státu zapojeny do legislativního procesu EU a těch, jimiž jsou implementovány právní předpisy EU. Následující příspěvek sleduje tuto problematiku ve vztahu k České republice. V první části přináší vhled jednak do nastavení postupů projednávání legislativních návrhů EU a vytváření národních pozic k nim (s důrazem na otázku fungování demokratické kontroly ze strany parlamentu), jednak do postupů provádění přijatých předpisů, zvláště směrnic. V druhé části text shrnuje a rozebírá dosavadní zkušenosti s fungováním těchto mechanismů. Zabývá se mimo jiné podílem vlivu různých aktérů na dotčené procesy (opět s důrazem činnost parlamentu), zkoumá míru jejich aktivního, či naopak pasivního přístupu (mj. na otázce tzv. „pozlacování“ unijního práva či na sporech s unijními institucemi) a vyzdvihuje některé významné počiny českých orgánů v daném kontextu. celý článek »

AKTUALIZOVÁNO: Jak EU a členské státy pomáhají krachujícím zemím

Řecku byla na konci července vyplacena další tranše ve výši 2,5 mld. €

Článek vyšel na webu Držme se koruny

14. 8. 2013 | Analýzy a studie

Řecko od centrálních bank eurozóny navíc obdrželo 1,5 mld. €, které banky získaly z úroků z řeckých státních dluhopisů. Tato částka se do celkové finanční pomoci Řecku nezahrnuje. EU obecně poskytuje finanční pomoc svým členským státům (1) prostřednictvím Evropského fondu finanční stability (dále EFSF) a Evropského stabilizačního mechanismu (dále ESM), které jsou k dispozici pouze členům eurozóny (z jejich vlastních prostředků na základě svého stanoveného podílu), (2) prostřednictvím Evropského mechanismu finanční stability (EFSM), který je k dispozici všem členským státům, a (3) prostřednictvím programu Balance of Payments Assistance (dále BoP), který je k dispozici nečlenům eurozóny. celý článek »

O populismu a lidu

Petr Zenkner | 31. 7. 2013 | Analýzy a studie

Ředitel francouzského Centre national de la recherche scientifique Pierre-André Taguieff kdysi prohlásil, že populismus se zdá být silnější, čím více intelektuálů ho kritizuje. Může dnes uspět politik, který není populistou? Nejsou populismus a demokracie bytostně propojeny, když základem demokracie je lid, na který se každý populista odvolává? Nebo populisté lidu pouze zneužívají pro své cíle? celý článek »

Sociální politika EU – tragikomedie na pokračování

Tomáš Břicháček | 29. 7. 2013 | Analýzy a studie

Evropská integrace už dávno není zaměřena výlučně nebo dominantně na hospodářskou spolupráci. V průběhu let vstoupila do nejrozmanitějších sfér od ochrany životního prostředí, přes oblast vnitra a justice až po témata, jako je sport, civilní ochrana nebo výzkum vesmíru. Těžko dnes najít v rámci věcí veřejných problematiku, která by stála zcela mimo působnost unijních kompetencí a zájmů. Jednou z klíčových oblastí, kde se Unie pevně usadila v sedle, její činnost zažívá velkou expanzi a ambice jdou ještě mnohem dále, je sociální politika. O jejím významu svědčí už nasměrování prvních dvou unijních desetiletek, totiž tzv. Lisabonské strategie a nynější strategie EU 2020. Témata sociální politiky zde spolu s ochranou životního prostředí figurují jako dvě hlavní složky vedle okruhů ryze ekonomických. Příslušné pravomoci EU se vztahují především k podpoře zaměstnanosti, ochraně zaměstnanců a antidiskriminační agendě, unijní instituce nicméně dlouhodobě projevují dychtivost hovořit i do nejrůznějších jiných aspektů sociálních věcí členských států bez ohledu na hranice kompetencí EU. Čím dál odvážnější a radikálnější počiny Bruselu vzbuzují ve vzrůstající míře nevoli a kontroverze. Tento příspěvek by měl vést k zamyšlení nad vhodností rozhodování o sociální politice na nadnárodní úrovni, nad současným rozsahem pravomocí Unie, ale i nad způsobem, jak jsou tyto pravomoci využívány. celý článek »