Ukrajinské uzly

Ukrajinští autoři o problémech, které jejich země musí vyřešit, aby se stala úspěšným evropským státem

Jaroslav Pešek | 15. 7. 2011

Poslat do Kindlu

---

Před dvaceti lety, 24. srpna 1991, se na mapě objevil nový stát - Ukrajinská republika. Země s 46 miliony obyvatel a rozlohou srovnatelnou s Francií geograficky zaujímá strategickou polohu mezi Evropskou unií a nekonečnými prostorami Eurasie, politicky je postsovětským státem se všemi s tím spojenými problémy (politologové používají také přívlastky jako postgenocidní, posttotalitní, postrusifikovaná ap.). To vše před Ukrajinu staví překážky, které jí komplikují vztahy s partnery a brání v úspěšném rozvoji.

Země prožila ve 20. století nebývalé tragédie - první světovou válku na svém území, pokus o vybudování Ukrajinské lidové republiky zlikvidovaný z východu bolševickou Rudou armádou a ze západu polskými jednotkami maršála Pilsudského, rozdělení ukrajinského území mezi sovětské Rusko, Polsko, Rumunsko a Československo, nástup sovětizace a kolektivizace spojený s úmyslně organizovaným hladomorem v letech 1932-1933, masové přesídlování obyvatel na Sibiř a do Kazachstánu, hromadné popravy bez soudu desetitisíců lidí koncem 30. let, okupaci západní Ukrajiny Rudou armádou v září 1939 včetně deportací a poprav a druhou světovou válku s 8 milióny padlých Ukrajinců. Jednotky Ukrajinské povstalecké armády bojovaly proti nacistům a sovětům a v ozbrojeném odporu pokračovaly až do druhé poloviny 50. let.

Sovětům se Ukrajince nepodařilo ani rusifikovat, ani zničit jejich vůli po svobodě a nezávislosti. I proto Ukrajina následovala pobaltské státy a v srpnu 1991 vyhlásila nezávislost (oficiálně vystoupila ze SSSR). Tím ovšem neměla ani zdaleka vyhráno. Ukrajinský národ dodnes hledá cesty a řešení své ekonomické a sociální situace. Důležitý význam pro hospodářský a politický vývoj na Ukrajině má vztah s Ruskem, které dnes obnovuje imperiální politiku a usiluje o možnost výrazně ovlivňovat ukrajinské dění. To znovu vede k destabilizaci společnosti a destrukci „mladých" demokratických struktur.

Aby se Ukrajina stala úspěšnou evropskou zemí, musí ještě rozplést mnoho „uzlů".

Vzhledem k tomu, že Česká republika podporuje vstup Ukrajiny do EU a NATO (a Centrum pro studium demokracie a kultury realizuje za podpory Ministerstva zahraničních věcí ČR projekt "Vzdělávací institut pro demokracii a občanskou společnost na východní Ukrajině"), není od věci proniknout do jejích problémů hlouběji. Proto Revue Politika v následujícím období uveřejní sérii nejdůležitějších relevantních článků z časopisu Ukrajinský týden a deníku Den. Jde o liberálně demokraticky orientované sdělovací prostředky, které zastávají ukrajinskou národní pozici, podporují integraci země do západních struktur a v řadě témat jsou v opozici vůči (stávající) vládnoucí politické garnituře.