katolicismus

Disent, ideály a demokratická každodennost

Ke srovnání podmínek, funkcí a výsledků českého a polského disentu

Petr Fiala | 27. 12. 2013 | Články a komentáře

Ve dnech 21. a 22. listopadu se v Praze konala mezinárodní česko-polská konference Co jsme udělali se svobodou, jejíž pracovní téma znělo „Vítězství a prohry disentu ve společnosti po roce ‚89“. Konferenci uspořádaly Lidové noviny v rámci oslav 120. výročí svého založení. Významným motivem pro uspořádání celé akce byla skutečnost, že disidentské hnutí stálo u obnovy Lidových novin v roce 1988. Dalším motivem byly úzké vztahy mezi českým a polským disentem před pádem komunistických režimů v obou zemích. I z tohoto důvodu převzalo nad konferencí záštitu Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Hlavním tématem byly otázky spojené s rolí disentu po roce 1989. Čeho jeho představitelé ve společnosti dosáhli, jakým způsobem ji ovlivnili, v jakých oblastech naopak selhali a jak se disent sám rozdělil a jakými směry se vydal. celý článek »

Jarosław Gowin: Povstane nová Chadecja?

Proč v tradičně katolickém Polsku nehraje v politickém životě významnou roli strana, která by se explicitně hlásila ke křesťanskodemokratické orientaci?

Vladimír Hanáček | 11. 11. 2013 | Články a komentáře

V Polsku existuje tradice meziválečných křesťanskodemokratických formací, obecně označovaných zkratkou ChD či termínem Chadecja. Vedle národních demokratů, socialistů a agrárníků tvořila Chadecja jeden ze čtyř nejvýznamnějších ideových proudů tehdejší polské politiky. Po roce 1989 se však v zemi nepodařilo - s částečnou výjimkou národoveckého ZChN - etablovat žádnou stranu, která by snesla označení křesťanskodemokratická. Neúspěchem skončil i pokus v podobě tzv. křesťanské demokracie III. Rzeczpospolité, kterou na sklonku roku 1997 založil bývalý prezident Lech Wałęsa. celý článek »

Klaus? Politický myslitel a praktický politik v jedné osobě

Rozhovor s Lubomírem Kopečkem u příležitosti vydání jeho knihy Fenomén Václav Klaus. Politická biografie

Ondřej Šlechta | 3. 12. 2012 | Rozhovory

celý článek »

Tradice a pokrok aneb obtíže Evropanů s řešením problémů

Jacek Kloczkowski | 29. 10. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

Pády do nesnází a pokusy z nich vybřednout - tím je trvale určován životní rytmus Evropanů.¹ Tímto neblahým sklonem je vina hlavně zásadní nedokonalost lidské přirozenosti v intelektuálním a mravním ohledu, přičemž na existenci tohoto zcela zřejmého omezení se znepokojivě snadno zapomíná. Nedostatek pokory před realitou je příznačný hlavně pro stoupence pokroku - jakobíny, komunisty, levicové euronadšence atd. Svět kolem nás chtějí neustále proměňovat, a nezvažují, zda vizi, jakou mají o jeho podobě, lze skloubit se zvyklostmi a potřebami společenství, jejichž život chtějí podle vlastního uznání přeorat. Další a další politická, společenská a kulturní pozdvižení mobilizují konzervativně orientované Evropany k odporu a k obhajobě tradice. Je jen málo procesů, které by podstatu evropské politiky několika uplynulých staletí ovlivňovaly stejně hluboce a byly by tak bohatým zdrojem neustálého intelektuálního kvasu. Ani nejbližší budoucnost na tom podle všeho nic nezmění. celý článek »

Pod vlajkou církevních restitucí

O otevření Pandořiny skřínky „hledání smyslu českých dějin“

Ondřej Šlechta | 27. 8. 2012 | Poznámky k událostem

Okurková sezona dokonala své a důležitý spor, možná ovlivňující budoucí charakter České republiky, degradovala na spor o politickou kulturu nejsilnější opoziční strany. Faktem je, že výtka ke způsobu, jakým se ČSSD rozhodla bojovat proti tzv. církevním restitucím, je legrační. Ohledně kauzy billboardu s nataženým církevním pařátem si zejména ČSSD s ODS, která svého času „přemlouvala bábu", nemá co vyčítat. Debata by ale neměla kopírovat zavedená schémata šarvátek mezi vládou a opozicí. Pod pláštěm líbivého kréda „co bylo ukradeno, musí být navráceno" není jen náprava majetkových křivd, nýbrž složitá šroubovice překrývajících se zájmů a rozvíjejících se tendencí, které by ne každému, kdo tvrdí, že je správné církve odčinit, mohly být po chuti. celý článek »

Zapomeňte na konzervativce!

Ondřej Šlechta | 22. 8. 2011 | Poznámky k událostem

Česká média mají v čase velmi vážných problémů americké ekonomiky a balancování eurozóny na pokraji krachu plné ruce práce s tématy Klaus, Bátora a údajné hnědnutí české pravice. Nebezpečná skupina středověkých reakčních strašidel prý uvažuje o založení nové strany, do jejíhož čela by se měl po roce 2013 postavit právě současný prezident. To, čeho se naši někteří skuteční nepřátelé svobodné společnosti snaží dosáhnout, tj. delegitimizovat obhajobu národních zájmů a konzervativní pohled na svět dáváním souvislostí mezi Breivika a kritiku nešvarů moderní společnosti, se jim ale nepovede. Pravděpodobně se totiž budou strefovat do prázdné bubliny. celý článek »

Blázni byli oni!

K sedmému výročí úmrtí Augustina Navrátila

Vojtěch Navrátil | 12. 5. 2010 | Články a komentáře

2. května uplynulo už sedm let, co tento svět navždy opustil člověk, který stál za nejmasovějším vystoupením československé veřejnosti vůči normalizačnímu komunistickému režimu, široké veřejnosti naprosto neznámý katolický aktivista Augustin Navrátil. Dokázal to navzdory tomu, že se ho totalitní režim snažil pomocí soustavného mocenského zneužívání psychiatrie vydávat duševně nemocného.
celý článek »

Kořeny komunismu v české společnosti

Stanislav Balík | 11. 1. 2010 | Články a komentáře

Přijmeme-li normativní tezi, že komunistická ideologie českou společnost zdevastovala a neměla by dostat k témuž opětovnou příležitost, mají všechny dosavadní úvahy jeden nedostatek - neplyne z nich žádné poučení. Klíčovou otázkou pro pochopení úlohy českého komunismu by nemělo být, proč se tak snadno zhroutil, ale daleko spíš: Jak se vůbec mohlo stát, že po druhé světové válce tak snadno uspěl? celý článek »

KDU-ČSL: strana pro 10 % katolíků?

Josef Mlejnek jr. | 20. 1. 2009 | Články a komentáře

Odstoupení Jiřího Čunka z vládních funkcí otevřelo – i s výhledem na červnový sjezd KDU-ČSL – otázku po jeho nástupci v čele strany. Dosavadní úvahy, alespoň většina z nich, na téma „co mají lidovci dělat, aby se jim zvedly preference“, však zpravidla nepřekračují limity triviálního marketingu. Je prý třeba nějak oslovit více lidí, nějak je přitáhnout, něčím se blýsknout, a ono to už třeba nějak půjde. celý článek »