historie

Disent, ideály a demokratická každodennost

Ke srovnání podmínek, funkcí a výsledků českého a polského disentu

Petr Fiala | 27. 12. 2013 | Články a komentáře

Ve dnech 21. a 22. listopadu se v Praze konala mezinárodní česko-polská konference Co jsme udělali se svobodou, jejíž pracovní téma znělo „Vítězství a prohry disentu ve společnosti po roce ‚89“. Konferenci uspořádaly Lidové noviny v rámci oslav 120. výročí svého založení. Významným motivem pro uspořádání celé akce byla skutečnost, že disidentské hnutí stálo u obnovy Lidových novin v roce 1988. Dalším motivem byly úzké vztahy mezi českým a polským disentem před pádem komunistických režimů v obou zemích. I z tohoto důvodu převzalo nad konferencí záštitu Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Hlavním tématem byly otázky spojené s rolí disentu po roce 1989. Čeho jeho představitelé ve společnosti dosáhli, jakým způsobem ji ovlivnili, v jakých oblastech naopak selhali a jak se disent sám rozdělil a jakými směry se vydal. celý článek »

Několik poznámek k Tainterově teorie kolapsu v české kotlině

Lubomír Nondek | 29. 11. 2013 | Články a komentáře

Kniha amerického historika a antropologa Josepha Taintera z roku 1988 Kolapsy složitých společností (první české vydání Dokořán 2009, dotisk 2013) již více než dvacet let ovlivňuje diskusi o nestabilitě složitých socioekonomických systémů, jejich udržitelnosti, zranitelnosti, resilienci a dalších souvisejících tématech. Ohlas Tainterovy práce se projevil i u nás a inspiroval pestrou skupinu českých vědců v čele s egyptologem Miroslavem Bártou k uspořádání tematické konference a k vydání sborníku Kolaps a regenerace: cesty civilizací a kultur. Minulost současnost a budoucnost komplexních společností (Academia 2011, dotisk 2013). Ze zájmu o obě knihy je zřejmé, že téma společenského kolapsu je českými čtenáři pokládáno za aktuální. Je proto užitečné posoudit, jak čeští badatelé Tainterovu teorii uchopili. Velkým nedostatkem českého vydání Tainterovy knihy je ovšem to, že není opatřena kritickým úvodem, který by nejen shrnul vývoj autorových názorů, ale především reflektoval následnou diskusi. celý článek »

Zkrvavené země

O stejnojmenné knize Timothy Snydera

Alain Besançon | 15. 11. 2013 | Články a komentáře

Přestal jsem se už pozastavovat nad tím, že čtenářský zájem o knihy tohoto druhu není příliš velký. Veřejnost má už dost všech těch příběhů vyvražďování, protože vyvolávají nepříjemné pocity hrůzy, protože se obracejí do minulosti a protože jejich aktéři i oběti jsou téměř všichni již mrtvi. A je tu ještě jeden důvod: vytvořilo se obecné schéma, doxa, od kterého nemá nikdo chuť se odchylovat. Představme si řadu do sebe zapadajících kruhů, která má podobu terče. Uprostřed se nachází nejčernější skvrna, chápaná jako absolutní zlo: Hitler a šoa. Ostatní soustředné kruhy se postupně stávají stále světlejšími a získávají podobu zla relativního. Schéma knihy Zkrvavené země takové není. Její autor Timothy Snyder je mladý americký historik, který studoval v Oxfordu. Učí na univerzitě v Yale, kde vede Katedru dějin střední a východní Evropy. Aby se mohl zabývat svým tématem, naučil se všechny jazyky tohoto regionu. Zabýval se horou archivních dokumentů a svědectví. Čistě odborně řečeno, jde o dílo výjimečné kvality. První Snyderovou zásluhou je, že dokázal své téma přesně vymezit prostorově a časově. celý článek »

Krize liberalismu

Pierre Manent | 18. 10. 2013 | Analýzy a studie

Letos na jaře publikovala revue Commentaire text přednášky, kterou Pierre Manent přednesl v kroužku Politique autrement (Politika jinak) 8. února 2011, v podobě, v jaké vyšla v sešitech tohoto sdružení v říjnu 2012. Po přednášce následovala diskuse, která autorovi pomohla upřesnit a prohloubit analýzu situace, v níž se nachází Francie a Evropa. Přinášíme mírně krácený text Manentovy přednášky a také několik otázek a odpovědí z následující diskuse. celý článek »

Nakladatelé do kriminálu nepatří

Ondřej Šlechta | 13. 9. 2013 | Poznámky k událostem

Vydavateli knihy Adolf Hitler – projevy hrozí trestní stíhání a až tři roky za propagaci nacismu. Zhruba osm let po osvobozujícím rozsudku pro vydavatele českého překladu Hitlerova Mein Kampfu se rýsuje nový spor o to, jaké názory se smí vydávat. Jedná se ze strany orgánů činných v trestním řízení o snahu šikanovat kontroverzního nakladatele a autora, nebo o skutečně upřímně míněnou ochranu ústavnosti a svobody? Před čím vlastně máme být chráněni? celý článek »

Pocity po více než dvou desetiletích od pádu komunismu

Stanislav Balík | 24. 7. 2013 | Články a komentáře

Václav Klaus nezavršil svou prezidentskou dekádu jen vydáním desátého svazku svých prezidentských projevů a jiných textů. Začátkem roku 2013 spatřila světlo světa jeho kniha My, Evropa a svět, kterou lze jen těžko žánrově zařadit. Stojí kdesi na pomezí rozsáhlého eseje, komentáře, pamětí, a v dobrém slova smyslu politického pamfletu. To s sebou nese jak celou řadu výhod, zejména ohledně stylu, jímž mohla být napsána, tak na druhou stranu nevýhod, kdy může být čtenář zmaten různým žánrovým přeskakováním. celý článek »

Turecko má pro Evropu mimořádný význam

Martina Heranová | 12. 6. 2013 | Analýzy a studie

Již léta jsme na evropské scéně svědky neutuchajících diskusí o tom, zda Turecko patří či nepatří do Evropy. Rozdmýchávají je především ti, kterým je turecká příslušnost k evropské identitě nepohodlná. Staletí společné historie se však nedají vymazat. Území dnešního Turecka bylo vždy součástí impérií, jež byla považována za nedělitelnou součást evropské mocenské architektury, od starověku přes středověk až po moderní dobu. Tvrdit, že je tomu dnes jinak, resp. že Evropa ke svému úspěšnému rozvoji Turecko nepotřebuje, je velmi krátkozraké a svědčí o myšlenkové zatemněnosti přinejmenším určité části evropských politických elit. celý článek »

Margaret Thatcherová a význam roku 1979

Hynek Fajmon | 29. 4. 2013 | Články a komentáře

Nedávné úmrtí bývalé britské premiérky Margaret Thatcherové oživilo diskusi o její politice a vlivu na světové události v poslední čtvrtině 20. století a na počátku století současného. Patřím k těm lidem, kteří si myslí, že její význam byl mimořádný, a to nejen pro samotnou Británii nebo Evropu, ale pro celý svět. celý článek »

Evropská dluhová krize nakonec vyústí v totální oddlužení

Petr Kostka | 27. 3. 2013 | Analýzy a studie

Narůstající divergence mezi severním a jižním křídlem eurozóny nutí vystrašenou eurokracii stupňovat úsilí o další „prohloubení integrace a solidarity“, což v překladu znamená institucionalizaci přerozdělovací unie, která je nezbytná k záchraně eurozóny a možná i celé EU. Není to nic jiného než snaha o politické řešení ekonomických rozporů. Stejně jako celé euro je politickým projektem nerespektujícím ekonomické zákonitosti. celý článek »

Jak vypadá svět

Alexander Tomský | 4. 3. 2013 | Články a komentáře

Pozvali mě na hodinový rozhovor do rozhlasu. Na pusté žvanění je to moc, na velké téma, jak vypadá svět, málo. Předpokládám, že jde o svět celý, nejen unavenou západní civilizaci. Hned jsem si vzpomněl na Chestertona, že „náš polojasný svět lze nazírat buď jako večerní soumrak, nebo jako ranní šero. Že jsme dědici dějin, si většinou uvědomujeme, často však zapomínáme, že jsme také předky." celý článek »