Jak vypadá svět

Pozvali mě na hodinový rozhovor do rozhlasu. Na pusté žvanění je to moc, na velké téma, jak vypadá svět, málo. Předpokládám, že jde o svět celý, nejen unavenou západní civilizaci. Hned jsem si vzpomněl na Chestertona, že „náš polojasný svět lze nazírat buď jako večerní soumrak, nebo jako ranní šero. Že jsme dědici dějin, si většinou uvědomujeme, často však zapomínáme, že jsme také předky."

Média a politici v Evropě nás dnes straší, že je to s námi na hraně, naši vnuci nemají budoucnost ani garantovanou penzi, dávná víra v pokrok je pryč, lidstvo čekají jen problémy apokalyptických rozměrů. Jestli se nesrazíme s vesmírným tělesem, určitě nás usmaží globální přehřátí zeměkoule, zcela jistě dojdou suroviny a energie nebo nás zničí likvidace biodiverzity, eroze orné půdy, kácení pralesů, a až se lidstvo přemnoží, dojde pitná voda i potraviny. Nastane zoufalý boj o přežití.

Nevíra v budoucnost je jen symptom upadající Evropy, nemá totiž žádnou oporu ve faktech a její příčiny musí být psychologické čili ryze civilizační. Když se na začátku šestého století pod náporem barbarů definitivně hroutila západořímská říše a Boethius, autor Útěchy z filosofie, čekal ve vězení na smrt, vzdělanci antického světa měli jasno: nastává konec světa. Jenže už pět let po popravě latinského filozofa založil jistý Benedikt klášter v Monte Casinu a nové monastické hnutí. Existovaly skryté civilizační síly, o kterých nikdo nic netušil, nemluvě o světě, který by si i bez Evropy poradil tak jako tak. Transformovaná východořímská říše (Byzanc) přetrvala až do 15. století a ta západní už v 9. století zplodila novou civilizaci na antických sloupech a židovském náboženském existencionalismu.

Takže opatrně s apokalypsou! Je jen výrazem ztráty smyslu života, ztráty víry ve vlastní síly a v prozřetelnost - nevírou v samozřejmý zázrak existence. Vždyť jen cvoci opravdu věří na blízký konec světa, globální nukleární konflikt nebo fatální srážku s meteoritem, přestože čistě teoreticky takové nehody vyloučit nemůžeme.

Západ sice stagnuje, ale podle statistiky byl právě uplynulý rok nejlepším rokem v historii lidstva. Zní to extravagantně, ale je to tak. Čísla nelžou. Rostoucí ekonomiky se ženou kupředu. Ještě nikdy války a přírodní katastrofy (poslední chřipková pandemie byla v roce 1918) nezpůsobily tak nízké ztráty na životech. A platí to už celá desetiletí.

Tak třeba globální chudoba. V roce 1990 předpokládala prognostická komise OSN (Millenium Development), že se počet lidí trpících hladem sníží na polovinu někdy okolo roku 2015. Stalo se tak v roce 2008. Za tu dobu se dvě miliardy lidí vymanily z extrémní chudoby. Levné čínské hračky likvidují chudobu, vtipkuje časopis The Spectator. Ve skutečnosti jde o výsledek největšího lidského vynálezu (samotné nové technologie by takový dopad neměly) - pokroku svobodného podnikání v globálním měřítku, které vzniklo v anglickém impériu a od té doby se šíří do světa. Samozřejmě se snížila i extrémní globální nerovnost v příjmech.

Apokalyptici budou krákat, že takový růst je neudržitelný, protože by zničil planetu. Kdo by si na Západě nepamatoval hysterický projev prezidenta Cartera (1977) „Ropa dochází" nebo pozdější promluvu viceprezidenta Ala Gorea o globálním oteplování. Podíváme-li se ale na technologický vývoj, co vidíme? Spotřeba fosilních paliv ve vyspělých zemích za poslední dekádu klesla, navzdory 7% růstu, o absolutní 4 % a nemá nic to společného s fotovoltaikou či větrnými farmami. Máme úspornější auta i továrny a rozvojové země je budou mít jednou taky.

Kolikrát jsme už slyšeli, že dojdou zásoby uhlí, plynu a ropy? Ještě nikdy na světě nebylo tolik energie jako dnes, přestože má 7 miliard konzumentů. Ještě nedávno nad naftovými poli v Saúdské Arábii hořely ohně. Nová technologie umožnila zkapalnění plynu a Katar je dnes největším vývozcem na světě. Další objev důlní technologie hydraulického štěpení (fracking) způsobil, že je na světě přebytek plynu. Spojené státy přestaly plyn dovážet a za necelé tři roky mají být soběstačné i v těžbě ropy. Objevují se i stále nová tradiční ložiska (Brazílie, Izrael, Norsko).

Podle nedávné detailní studie Harvardské univerzity čeká svět neuvěřitelný přebytek ropy. Ještě nevyužité rezervy v Jižní Americe, Africe a na Arktidě při stále efektivnější těžbě, jež se týká i tradičních polí, předpovídá autor studie Leonardo Maugeri, do roku 2020 zvýší růst světové produkce nejméně o 20 %. Amerika bude produkovat tolik jako dnes Perský záliv. Otázka je, zda to ještě vůbec bude potřeba.

A co pokrok v medicíně? I v nešťastné Africe stoupl průměrný věk dožití za posledních deset let z 50 na 55 let a všude jinde o mnoho víc. Největším zabijákem jsou odjakživa války. Podle mírové komise v Oslu byla poslední dekáda nejlepší za posledních sto let. Jistě, na rozdíl od technického pokroku nemáme žádnou jistotu, že se něco - podobně jako v roce 1933 v Německu - nezvrtne. Jistota ovšem nepatří do lidského údělu.

Ani politicky na tom svět není tak špatně. Střední Evropa a Latinská Amerika objevily politiku (demokracii) - samozřejmě nedokonalou, ale tisíckrát lepší než policejní a vojenské diktatury. Arabská povstání sesadila diktátory, ale musí se ještě vyrovnat s náboženskými fanatiky, kteří nechápou občanskou společnost. Husité ji u nás také v 15. století nechápali. Dokonce i v Číně a v Rusku panuje větší svoboda než kdykoli dříve, byť tamější režimy mají s demokracií společného pramálo. Historické procesy jsou holt pomalé.

A stará Evropa? Darovala světu náboženství, své kulturní velikány, globální jazyk, vědu, technologii i občanskou svobodu. Sama však začala svou víru od 18. století ztrácet a chce ji nahradit ideologií. Jak si už před sto lety všiml Chesterton, rozpadne-li se náboženství, jsou z klece vypuštěny nejen neřesti, ale i ctnosti, které zešílely a jako molekuly osamoceně těkají. A tak dnes zápasí rovnost se svobodou, sociální pomoc s individuální odpovědností, bezbřehá tolerance se společenskou normou nebo potřebou veřejné etikety. Ale nejhůř dopadla mystická ctnost lásky. Bylo daleko snadnější zrušit hřích.

Text vyšel 25. února 2013 v časopisu Týždeň. Redakčně upraveno.

Diskuse