média

Spor o dědictví Václava Klause

Byl, nebo nebyl úspěšným premiérem? Jiří Weigl reaguje na Lubomíra Kopečka (a vice versa)

Lubomír Kopeček, Jiří Weigl | 16. 10. 2013 | Články a komentáře

celý článek »

Snowden v Rusku je více než symbol

Ondřej Šlechta | 9. 8. 2013 | Poznámky k událostem

Zrušení schůzek plánovaných se svým ruským protějškem je ze strany amerického prezidenta podle komentátorů reakcí na ruské rozhodnutí poskytnout dočasný azyl zpravodajskému kontraktorovi Edwardu Snowdenovi. Hovoří se o začátku nové studené války. Přesnější je ovšem tvrzení, že Rusům se ve Snowdenovi podařilo najít precedens, který jim umožní útočit na citlivé místo americké společnosti. celý článek »

Začarovaný kruh extrémního nacionalismu

Igor Blažević | 19. 7. 2013 | Články a komentáře

Bezprostředně po vlně protimuslimského násilí, která se přehnala přes Barmu minulý měsíc, přišli nejvýraznější představitelé Generace 88 se zásadním prohlášením. Min Ko Naing na tiskové konferenci 29. března vyjádřil názor, že nedávné nepokoje zcela evidentně nejsou výsledkem nepřátelství buddhistů a muslimů na úrovni jednotlivých komunit, ale akcemi vyvolanými „dobře vyškolenými teroristy“. Touto bolestivou lekcí jsem sám prošel na vlastní kůži v Bosně na začátku devadesátých let. Etnické čistky nikdy nevznikají ze spontánního násilí „davu“ nebo z údajné „staleté“ nenávisti mezi různými komunitami. Obvykle je to práce velmi dobře vycvičených paramilitárních skupin organizovaných bezpečnostním aparátem. Úkol paramilitárních jednotek je odvést špinavou práci, aniž by vyplulo na povrch jejich propojení s armádou, místními veřejnými činiteli a představiteli vlády, kteří nad nimi drží ochrannou ruku. celý článek »

Podivná ruská zahraniční politika

Françoise Thomová | 14. 6. 2013 | Analýzy a studie

Vývoj ruské zahraniční politiky od pádu komunismu do současnosti je poněkud podivný. Během Jelcinovy éry byla ruská zahraniční politika předmětem vášnivých sporů a za Putina se znovu stala soukromým revírem nejvyšších představitelů Kremlu a předmětem všeobecného konsensu, který nezpochybnilo ani poslední vzbouření. Vždyť Rusko má dnes k racionálnímu vymezení svých národních zájmů stejně daleko jako v sovětské epoše, kdy mu v odpovídajícím vnímání vnějšího světa bránilo ideologické prisma – možná právě proto, že v jeho zahraniční politice zůstaly uchovány prvky leninistické vize, zatímco v domácí politice pád socialismu všechno vymetl. celý článek »

Sen, nebo procitnutí?

Přivedou férové volby Gruzii do náruče Ruska?

Josef Mlejnek jr. | 16. 11. 2012 | Články a komentáře

Koncem října potvrdil gruzínský parlament ve funkci nového premiéra a jeho vládu: Bidzinu Ivanišviliho, jehož koalici Gruzínský sen se v parlamentních volbách konaných 1. října poněkud překvapivě podařilo porazit Sjednocené národní hnutí stávajícího prezidenta Michaila Saakašviliho. „Je to poprvé v gruzínské historii, kdy vláda bude změněna prostřednictvím voleb," pronesl Ivanišvili nedlouho poté, co vešly ve známost volební výsledky. Jeho výrok si zaslouží bližší pozornost. Dosavadní volby v Gruzii vždy potvrdily u moci vládnoucí sestavu, anebo se mocenská výměna konala na základě protestů vyvolaných falšováním voleb, což byl případ revoluce růží z roku 2003, která vynesla k moci Michaila Saakašviliho. celý článek »

Arabské jaro: prohlédnutí

Omluví se média za trestuhodné selhání v uplynulých měsících?

Ondřej Šlechta | 21. 9. 2012 | Poznámky k událostem

Euroamerická veřejnost byla v posledním týdnu šokována výjevy pálení vlajek a demonstrací s protizápadními hesly, které dospěly až k fatálním násilnostem. Od Maroka po Pákistán hořely americké vlajky, zfanatizované davy zaútočily na evropské ambasády a obětí libyjských džihádistů se v Benghází stal americký velvyslanec Chris Stevens. celý článek »

Česká politika v časech videodemokracie

Lubomír Kopeček | 12. 9. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

Žijeme v době, v níž důležitější než samotná politická agenda je mediální obraz, který kolem ní vzniká. Žijeme v době, která zpochybňuje představu politické strany jako nejdůležitějšího aktéra demokratické politiky. Žijeme v době, kdy národní demokratický stát zvolna pod tlakem různých vlivů eroduje. Tato tři silná tvrzení je dobré jednak nahlédnout prizmatem nejenom české, ale i širší reality, jednak se zamyslet, co to vlastně pro podstatu demokratické politiky znamená.
celý článek »

Jak se zbavit korupce

Bez povrchních soudů a se znalostí ekonomie

Jan Průša, Pavel Ryska | 18. 5. 2012 | Články a komentáře

Média jsou doslova posedlá hledáním „korupčníků" a vyčíslováním toho, kolik nás - daňové poplatníky - stojí. Nejrůznější „protikorupční" iniciativy se přetvářejí v detektivní agentury, které informují veřejnost o tom, že úředník Novák hraje golf s podnikatelem Pospíšilem a že mu kdysi zadal státní zakázku. Domnívají se přitom, že úspěšně bojují proti korupci. Vycházejí totiž z toho, že korupce je způsobena morální vadou našich politických a úřednických elit a že ona je důvodem, proč nejsme schopni dát veřejné finance do pořádku. celý článek »

Politika a média

Strategie pro dobu krize

Piotr Legutko | 23. 4. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

Mediální demokracie neodvratně změnila svět politiky. Změnila také politické strany, byť procedury regulující jejich fungování zůstaly zdánlivě nezměněné. Strany v postkomunistických zemích zasáhly tyto změny mimořádně - jsou nové, dosud nezakořeněné, ještě závislejší na přítomnosti ve sdělovacích prostředcích, než je tomu ve starých demokraciích. Může dokonce vyvstat otázka, zda se zemím na naší straně někdejší železné opony vůbec podařilo během posledních dvou desetiletí projít „nemediální" fází stranického života? Těžko však lze srovnávat vztah politiky a médií na počátku 90. let s tím, co se děje v poslední době. celý článek »

Češi si za své problémy mohou sami

Ota Filip | 7. 3. 2012 | Články a komentáře

V posledním čísle Revue Politika jsem četl článek Davida Hanáka „Německá Evropa, nebo evropské Německo?" s podtitulem „Frankfurt novým srdcem Říše". Po přečtení mě napadlo, že my, Češi, když jsme v malérech, tak odpovědnost za ně vždy hledáme a nacházíme u jiných. Za Mnichov 1938 nesou odpovědnost Francouzi a Angličané, jen my, holubičí nátury, ne. O protektorátu pomlčím. Za mizérii let od února 1948 do listopadu 1989 mohou Rusáci a teď, v obnovené české demokracii, svádíme naše nesnáze na Německo, novodobou „říši". celý článek »