Česká republika

Ombudsman v první linii normalizace veřejného prostoru?

Bohumír Žídek | 3. 3. 2014 | Poznámky k událostem

Zástupce ombudsmana Stanislav Křeček vyjádřil své soukromé názory na ukrajinskou politickou krizi. Vyvolal vlnu nevole, protože nebyly konformní s převládajícím názorem prezentovaným hlavními médii. celý článek »

Poděbradské artikuly a dnešní ODS

Jan Frank | 5. 2. 2014 | Články a komentáře

V ODS se říká, že strana má co řešit, ale jedna věc je jasná a neproblematická: náš program. Údajně jen stačí ctít čtyři poděbradské artikuly (1. soukromí je nedotknutelné; 2. levný stát; 3. nezadlužená budoucnost; 4. solidarita odpovědných). Podle mě je ale třeba mnohem víc. Každý, kdo si onen šestnáct let starý brilantní ideologický text přečte, ví, že již v době vzniku byly artikuly dosti obecné a bylo možné je vykládat různým způsobem. celý článek »

„Léčba Fialou“: nejisté vykročení ODS

Vojtěch Navrátil | 31. 1. 2014 | Články a komentáře

Občanští demokraté jsou v krizi, netuší, co si se sebou počít, a jsou pro zlepšení situace schopni udělat takřka cokoliv. Tedy i podniknout kroky, jež by byly ještě nedávno považovány za rouhání proti základním stranickým principům. Tak se dá číst poslední dění v ODS završené korunovací Petra Fialy do čela strany, jak atmosféru panující okolo volby předsedy trefně vystihl Roman Joch. I přes povinný optimismus se nakonec může ukázat, že nedávný kongres ODS byl jen dalším neúspěšným pokusem o restart kdysi nejmocnější strany v zemi. celý článek »

Jak restartovat ODS

Několik poznámek ke směřování a programatice strany

Vít Hloušek | 15. 1. 2014 | Články a komentáře

Stanislav Balík, Ondřej Krutílek, Ladislav Mrklas a Petr Sokol zahájili svým textem Vynořit se a nadechnout nutnou diskusi o stavu a výhledech Občanské demokratické strany. Souhlasím s jejich názorem, že debata o ODS je debatou o české občanské pravici obecně. Pokusím se do ní přispět. Považuji výchozí text zmiňovaných autorů za velmi kvalitní analytický vstup, byť některé jejich argumenty (například o směřování „evropské“ politiky strany) nesdílím. Nebudu tedy primárně polemizovat, spíše se pokusím doplnit další perspektivu, respektive ukázat na jednu z důležitých věcí, kterou je třeba se po vynoření v rámci hlubokého nádechu zabývat. celý článek »

Ovlivňuje velikost vlády její trvanlivost?

Vojtěch Navrátil | 8. 1. 2014 | Poznámky k událostem

Zástupci ČSSD, ANO a KDU-ČSL se po dvou měsících od voleb dohodli na programu, rozdělení ministerských postů i počtu členů vlády. Nakonec jich má být sedmnáct. Při jednáních padlo mnoho silných slov o tom, kolik vládních postů voliči jednotlivým stranám přiřkli, kolik by měla mít exekutiva členů či co je to „důstojné zastoupení ve vládě“. Není proto od věci si připomenout, jak početné byly vlády v minulosti, jakou měly trvanlivost a jaké postavení v nich jednotlivé strany zaujímaly. celý článek »

Zdvojnásobte sazbu DPH a čekejte dvojnásobný výnos

Nad jedním ztřeštěným „modelem“ propagujícím většinovou volbu

Vojtěch Navrátil | 11. 12. 2013 | Články a komentáře

Na stránkách iniciativy Přímá volba poslanců, vyslovující se pro zavedení většinového volebního systému pro sněmovní volby, se objevil Model většinové volby – stabilnější vláda, jenž měl objasnit, jak by dopadly nedávné volby, kdyby se konaly dle většinového systému (podílet se na něm měla jak samotná iniciativa, tak Centrum ekonomických a tržních analýz). Daný způsob „popularizace“ většinové volby, parafrázujeme-li klasika, zdá se mi poněkud nešťastným. Mírně řečeno. celý článek »

Jak se to má s prezidentem a jmenováním vlády?

Zdeněk Koudelka | 6. 12. 2013 | Poznámky k událostem

Návrh nové vlády vzbudil diskuzi, zda prezident musí vyhovět premiérovi. U ústavních aktů je nutné odlišit aspekty právní a politické. V parlamentní republice je politickou zvyklostí, že prezident vyhovuje návrhům premiéra na obsazení vlády. Zvyklost však není ústavním příkazem. Prezident je totiž za jmenování a odvolání vlády právně odpovědný před Ústavním soudem, kde jej může žalovat Senát. Právní odpovědnost se vyvozuje jen vůči tomu, kdo má svobodu rozhodnutí zvolit mezi správným a špatným. celý článek »

Vynořit se a nadechnout

Stanislav Balík, Ondřej Krutílek, Ladislav Mrklas, Petr Sokol | 5. 12. 2013 | Články a komentáře

Říjnové předčasné volby znamenaly největší politické zemětřesení v polistopadové historii. Kámen na kameni nezůstal především v pravé části politického spektra. Občanská pravice, zejména její hlavní reprezentantka v podobě Občanské demokratické strany, zaznamenala neoddiskutovatelné fiasko. Jeho rozsah je natolik zásadní, že ODS i občanská pravice jako celek balancují nad propastí. Z politické mapy doslova před očima mizí část politického spektra, která vznikla jako tahoun politické, společenské a ekonomické transformace, jejíž výsledky – přes všechny nevyhnutelné, ale i mnohé zbytečné chyby – nemůžeme hodnotit jinak, než jako jeden z největších úspěchů novodobých dějin českých zemí. České republice nyní reálně hrozí buď dlouhodobá politická nestabilita, nebo dominance politických sil, které představují ohrožení některých podstatných principů liberální demokracie a právního státu. Politickému životu v českých zemích začínají vévodit síly, kterés naprostou lehkostí zpochybňují celou polistopadovou éru, zatímco občanská pravice, která dosud byla hlavní ochránkyní jejích hodnot, chřadne. celý článek »

O dvacet let nazpět

Dění ve Sněmovně se vrací do první poloviny devadesátých let

Vojtěch Navrátil | 4. 12. 2013 | Články a komentáře

Od rozštěpení ODS a vzniku US na přelomu let 1997–1998 získalo české politické spektrum přibližně na jedno desetiletí stabilní strukturu, s hodně velkou nadsázkou lze říci, že „zamrzlo“. Stejně tak takřka ustalo dřívější drolení jednotlivých poslaneckých klubů, vznik nových a hojné přestupy jednotlivých poslanců mezi nimi, což byly průvodní jevy polistopadové transformace politické scény, krystalizace relevantních politických proudů a vytváření a dotváření podoby stranického spektra. Období stranické stability skončilo v průběhu volebního období 2006–2010. Nejviditelnějším příznakem se vedle specifického případu několika sociálnědemokratických přeběhlíků a rebelie některých členů ODS a SZ stal především odchod části členů a poslanců z KDU-ČSL a vznik TOP 09. Volby na konci května 2010 částečně přepsaly politickou mapu České republiky a přišlo volební období, jež proslulo rozkladem poslaneckého klubu VV a pozvolným štěpením ODS. Nedávné předčasné volby přinesly opětovnou a ještě výraznější změnu politické mapy a český stranický systém posunuly v jeho vývoji nazpět někde do období po volbách v roce 1992. Vzhledem k tomu, že pojivem do Sněmovny nově vstoupivších subjektů není světonázorový proud, se kterým by se jejich členové identifikovali, ale jeden silný člověk, který prostě chtěl vstoupit do politiky, občanští demokraté jsou v hluboké krizi a u těch sociálních naplno probublalo schizma v jejich nejvyšším vedení, není vyloučeno, že bychom ve Sněmovně mohli být opět svědky velkého přeskupování sil jako na počátku devadesátých let. V roce 1992 se na půdě ČNR utvořilo devět poslaneckých klubů, z nichž některé se po transformaci ČNR na nynější PSP ČR nedočkaly konce volební období, některé dožily v reziduální podobě, některé nové vznikly a některé nové také i rychle zanikly, aby volební období dokončila vně útroby svého původního mateřského klubu více jak čtvrtina poslanců. Nebude od věci si připomenout ony pionýrské doby, kdy česká politika měla mít ještě obsah. celý článek »

Žlutá karta pro europrokurátora

Tomáš Břicháček | 25. 11. 2013 | Analýzy a studie

V červenci předložila Evropská komise návrh nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce. Úřad vytvořený na základě tohoto předpisu by měl namísto příslušných vnitrostátních orgánů (v České republice tedy státního zastupitelství) vykonávat úlohu veřejné žaloby v trestních řízeních ve vztahu k pachatelům „trestných činů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie“. V podtitulu tiskového sdělení Komise stálo: „Federální rozpočet potřebuje federální kontrolu“. Komise plánuje, že do budoucna by mohlo dojít k rozšíření působnosti úřadu i na jiné trestné činy s přeshraničním rozměrem. celý článek »