Ombudsman v první linii normalizace veřejného prostoru?

Bohumír Žídek | 3. 3. 2014

Poslat do Kindlu

---

Zástupce ombudsmana Stanislav Křeček vyjádřil své soukromé názory na ukrajinskou politickou krizi. Vyvolal vlnu nevole, protože nebyly konformní s převládajícím názorem prezentovaným hlavními médii.

To si přece nemůže dovolit, vypouštět do veřejného prostoru jiné názory! Korunu tomu nasadila jeho nadřízená Anna Šabatová. Její zástupce by prý měl mlčet. Nastává éra normalizace veřejného prostoru?

Křeček, který s Šabatovou prohrál ve volbě veřejného ochránce práv, působí v pozici jejího zástupce. 20. února s ním zpravodajský server Lidových novin přinesl rozhovor o situaci na Ukrajině. Zde upozornil na to, že tamní demonstrace demonstrace jsou namířeny proti vládě vzešlé z demokratických voleb, zatímco v roce 1989 jsme v Československu svrhávali režim, který čtyřicet let konání svobodných voleb znemožňoval. Paralely mezi Majdanem a Sametovou revolucí tedy značně pokulhávají.

Dále řekl, že západní média dávají prostor jenom jedné straně konfliktu, která však nutně nemusí vyjadřovat vůli všech občanů země. Vyjádřil obavu z ohrožení legitimity všech příštích voleb: „(K)dyž se tam vypíší předčasné volby, kdo je bude respektovat? Vždy se najde strana, která je nebude respektovat a bouřit v ulicích.“ Upozornil i na to, že násilí nebylo jednostranné – střílelo se z obou stran, na obou stranách byly oběti na životech. Dokonce vyjádřil i důvěru v nezávislost soudu, který odsoudil mezi tím propuštěnou expremiérku, která měla s Rusy vyjednat pro Ukrajinu krajně nevýhodnou smlouvu.

Reakce ombudsmanky na sebe nenechala dlouho čekat: Křeček by měl mlčet. Neměl by se prý do médií soukromě vyjadřovat k věcem, které nespadají do kompetence úřadu. Přitom mnoho lidí upozorňovalo, že je taková argumentace scestná – v civilizovaném světě tomu přece právě naopak: úředník by veřejně neměl vyjadřovat své soukromé názory na záležitosti, které právě do kompetence jeho úřadu spadají! Nemůže tedy být pochyb, že Šabatové argumentace je čistě účelová a její hlavní motivací je umlčet nositele nekonformních názorů, které podle ní do veřejného prostoru nepatří. Ten by měl být přece vyhrazen jen pro ty, kdo hlásají názory správné a konformní. I proto Šabatová volá po státní cenzuře médií a internetových diskusí.

Stručně řečeno, ochránkyně lidských práv prosazuje jakousi normalizaci veřejného prostoru. Dlužno dodat, že není sama. Záhy se objevila např. petice angažovaných studentů, která požadovala Křečkovo odvolání. Bez povšimnutí by neměly zůstat ani aktivity mediálně protežované skupiny aktivistů, jež prosazuje zákaz hazardu a věcí, které se jim osobně nelíbí. Tito lidé své oponenty, případně lidi, kteří nesdílí nadšení pro jejich „poslání“, po vzoru Dikobrazu veřejně zesměšňují a urážejí. Dále šíří pomluvy a konspirační teorie, jak jsou jejich odpůrci zaplacení krvavými zlaťáky provozovatelů automatů – jaký by mohl být jiný důvod, aby někdo nesouhlasil s těmi správnými názory? Těmto profesionálním aktivistům přitom většina mediálního mainstreamu vyjadřuje bezvýhradnou podporu a poskytuje jim bezplatné PR.

Je proto důležité uvedeným tlakům na normalizaci veřejného prostoru nepodléhat a jednoznačně odmítnout doktrínu jediného správného názoru. Český veřejný prostor musí zůstat prostorem pro hledání pravdy, nikoliv pro její hlásání. Musí zůstat prostorem pro střetávání rozdílných názorů, nikoliv pro prezentaci toho jediného správného při potlačování nesouhlasných hlasů. Jinak ztratí svůj smysl a de facto přestane existovat. Lidé se uzavřou do sebe a začnou se radikalizovat.

Revue Politika 3/2014

Poslat do Kindlu

---

Diskuse