lidská práva

Drulák nebo Havel?

Poznámky ke sporu o charakter zahraniční politiky ČR

Ondřej Šlechta | 24. 11. 2014 | Poznámky k událostem

Čeští političtí představitelé dostali ve Spojených státech pořádný kartáč za údajný odklon od havlistického pojetí zahraniční politiky. Ve chvíli, kdy Václavu Havlovi odhalili v Kongresu pamětní bustu, tak snaha zpochybňovat lidskoprávní rozměr české zahraniční politiky zavání bezmála kacířstvím. Ale skutečně jsme svědky zásadního střetu o geopolitické směřování republiky? celý článek »

Zahraniční politika: přestaňme míchat hrušky a jablka

Bohumír Žídek | 16. 5. 2014 | Poznámky k událostem

Tu a tam lze zaslechnout hlasy, že Západ ztratil smysl pro reálpolitiku. Například proto, že nedokáže držet krok s Moskvou, která se nějakými hodnotami zatěžovat nemusí. Nicméně se zdá, že ve skutečnosti se Západ o jakousi variaci na realpolitiku pokouší. Problematické však je, že ji od ideologie vůbec nedovede odlišit. Nemluvě o tom, že důsledky svých kroků často nedomýšlí. celý článek »

Tibet je Čína

Tak to vidí většina světa

Ondřej Šlechta | 30. 4. 2014 | Poznámky k událostem

Pohoršení nad zradou a pošlapáním dosavadní podpory lidských práv ve světě. Povzdechy nad tím, že "to by se za Václava Havla nestalo." Tak hodnotí část politické a kulturní scény vystoupení ministra zahraničí v Číně. celý článek »

Par avion III.

O čem se píše na webech předních názorových magazínů a think-tanků

22. 10. 2013 | Par avion

Úspěchy evropských populistů, jež straší mainstreamové strany, nekončící debata nad soumrakem Spojených států, prezident Obama a jeho obrat o 180 stupňů a rasismus v Rusku. To všechno a mnohé další zaujalo redakci Revue Politika na stránkách předních názorových magazínů a think-tanků v týdnu od 15. do 21. října 2013. celý článek »

Cynické úšklebky nové diplomacie

Ondřej Šlechta | 23. 8. 2013 | Poznámky k událostem

Aniž by se usadil v úřadu, vyústila informace o jmenování Vladimíra Remka velvyslancem ČR v Ruské federaci v názor, že se naše zahraniční politika bude plazit před diktátory a pošlape dědictví podpory lidských práv. Taková kritika je zbytečná a laciná. celý článek »

Snowden v Rusku je více než symbol

Ondřej Šlechta | 9. 8. 2013 | Poznámky k událostem

Zrušení schůzek plánovaných se svým ruským protějškem je ze strany amerického prezidenta podle komentátorů reakcí na ruské rozhodnutí poskytnout dočasný azyl zpravodajskému kontraktorovi Edwardu Snowdenovi. Hovoří se o začátku nové studené války. Přesnější je ovšem tvrzení, že Rusům se ve Snowdenovi podařilo najít precedens, který jim umožní útočit na citlivé místo americké společnosti. celý článek »

Íránský prezident: pragmatická naděje

Pavel Kopecký | 21. 6. 2013 | Poznámky k událostem

Ajatolláh Alí Chameneí, národností Ázerbájdžánec, se během íránských prezidentských voleb vyjádřil na adresu amerických politických elit, které pochybovaly o regulérnosti hlasování. A odkázal je slušně, ale jasně do patřičných mezí. celý článek »

Štrasburské vytí na měsíc

Fenomén rezolucí Evropského parlamentu

Tomáš Břicháček | 17. 5. 2013 | Analýzy a studie

Jedním z nejbizarnějších prvků fungování Evropského parlamentu – na stejné úrovni jako třeba rozložení jeho sídla do tří měst – je hluboce zakořeněná praxe chrlení velkého množství nelegislativních usnesení neboli rezolucí, v nichž EP deklaruje svoje postoje k nejrůznějším tématům. V těchto slohových cvičeních přijímaných na plenárním zasedání ve Štrasburku jednou „vyzývá“ či „naléhavě vyzývá“ toho či onoho, aby udělal nebo neudělal to či ono, jindy zase „vítá“, „připomíná“, „odsuzuje“, „důrazně odsuzuje“, „vyslovuje politování“, „nabádá“, „doporučuje“ atd. Třebaže rozhodně nejde o činnost, kterou by se běžně zabývaly zákonodárné sbory, a která snad přísluší spíše think-tankům či lobbistickým organizacím, pro europarlament příprava rezolucí představuje významnou část jeho pracovního nasazení. Není proto od věci podívat se na tento pozoruhodný fenomén pod drobnohledem. celý článek »

O intelektuálovi, který se necítí dobře, ale měl by

František Mikš | 15. 5. 2013 | Články a komentáře

Občas se mi zdá, že některé knihy jsou příliš inteligentní a současně skromně nenápadné na to, aby si jich lidi všimli a četli je. Já mám čtení do jisté míry v popisu práce, a tak čtu a také píšu o tom, co mě zaujalo. Snad těchto pár stránek upoutá pozornost ke knize, kterou nemohu charakterizovat jinak než jako vyzrálou a podnětnou. Nabízí skvělou „matérii“ k přemýšlení o současné společnosti, politice, světě, ale především o sobě samém. Napadlo mě ex post, zda jsem si vlastně tento text nenapsal tak trochu pro sebe, jako jakousi autopsychoterapii k posílení vlastní odolnosti vůči rozmrzelosti a přehnané kritičnosti vůči světu, v němž mi je dáno žít. celý článek »